Mgr. Petr Hanuš KOORDINÁTOR ODBORNÝCH SEKCÍ ASOCIACE POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ČR ŘEDITEL SEKCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB UNIE ZAMĚSTNAVATELSKÝCH SVAZŮ ČR LPS pohledem poskytovatelů sociálních služeb

Systém PNP a poskytovatelé Příspěvek na péči posiluje schopnost uživatele hradit úhrady za poskytnutou péči (nejen) sociálních služeb. Do financování sociálních služeb tak příspěvek na péči vstupuje pouze a jen prostřednictvím úhrad uživatelů. U služeb poskytovaných ze zákona bez úhrad se na financování těchto služeb nevstupuje.

Příspěvek na péči může být využit i na úhradu péče neposkytované registrovanými sociálními službami. I když v původních záměrech měl být příspěvek na péči směřován majoritně na možnosti zajištění péče prostřednictvím sociálních služeb, přijatá právní úprava umožnila jeho široké využití i mimo systém sociálních služeb. Pouze zhruba třetina až polovina celkové částky 21 mld. Kč má dopad do systému financování sociálních služeb.

Z konkrétních případů sebraných z celé republiky víme, že příspěvek na péči je mnohdy vnímán jako finanční kompenzace zdravotních či sociálních omezení a neslouží k zajištění potřebné péče. Poukazujeme na to bez ohledu, zda by péče byla následně zajišťována poskytovatelem sociálních služeb nebo rodinným příslušníkem.

Větší část PNP je využívána na neformální péči zajištěnou rodinnými příslušníky nebo jinými fyzickými osobami. Kvalita této péče a hospodárné využití finančních prostředků příspěvku na péči je v současnosti předmětem rozsáhlé odborné diskuse.

návrh, aby příspěvek na péči byl v prvním stupni závislosti poskytován u příjemců nad 18 let věku pouze ve vázané podobě (například voucher, poukázka) na poskytování péče registrovanými poskytovateli sociálních služeb.

Poskytovatelé sociálních služeb vs. LPS Přímá vazba mezi poskytovatelem sociálních služeb a LPS neexistuje. Nepřímo se poskytovatelé setkávají s činností LPS v případě, že jejich klienti žádají o některé sociální dávky.

Problémy v činnosti LPS Dlouhá doba řízení,  Klienti dlouho čekají na přiznání PNP – vytváří se nejistota organizační problém Špatné posuzování zejména u lidí s duševní nemocí či mentálním postižením  Klienti jsou podle LPS soběstační i když to na úrovni mentálních schopností zjevně neplatí. špatná praxe

Základním pohledem na posuzovaného žadatele o PNP má být odpověď na otázku, zda dané činnosti  zvládá sám  zvládá s pomocí  zvládá s dohledem  nezvládá

Glosa na závěr Cest pro řešení je jistě několik, vždy je potřeba ale uskutečnit změnu kompletně. Kompromisní řešení jsou cestou k dalším a větším problémům. Občané jsou klienti, kteří chtějí rychlé a objektivní posouzení svého zdravotního stavu. Jak se toho docílí je vlastně nemusí zajímat. Zaslouží si LPS změnu – ANO – k lepšímu ve všech směrech. Změnu si ovšem zaslouží i její klienti!

 Děkuji za pozornost.