VY_52_INOVACE_Z Šablona
Anotace : žák získá nové informace o vesmíru Autor: Mgr. Hana Hilscherová Jazyk: Čeština Očekávaný výstup :zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy Klíčová slova : vesmír, Slunce, planety Druh učebního materiálu: prezentace Druh interaktivity: výklad Cílová skupina: Žák Stupeň a typ vzdělávání : základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: let Celková velikost: 1,54 MB
Vesmír Obr.1
Vesmír či kosmos z řeckého kosmos - ozdoba, šperk Obsahuje planety, hvězdy, galaxie, mezigalaktický prostor atd. Pozorovatelný vesmír je definován jako koule, v jejímž středu je planeta Země Tuto vzdálenost v současnosti určují schopnosti Hubbleova vesmírného teleskopu Obr.2
Vznik a vývoj vesmíru Vznikem a vývojem vesmíru se zabývá věda zvaná kosmologie Teorie velkého třesku (anglicky Big Bang) - vesmír vznikl z nekonečně malého bodu o velké hustotě, který se začal rozpínat Celý vesmír je neustále v pohybu Základním prvkem vesmíru jsou hvězdy – vyzařují světlo a teplo Souhvězdí – seskupení hvězd do obrazců, připomínající lidi, zvířata, věci atd. Nejznámější – Velký vůz Polárka neboli Severka- hvězda ukazující na sever
Planety z řeckého planétés - „poutníci,,tuláci je takové těleso, které obíhá kolem Slunce planety vznikly ze smršťující se mlhoviny Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve Sluneční soustavě pojmenované podle řeckých a římských bohů Uznané planety Merkur ☿ Venuše ♀ Země ♁ Mars ♂ Jupiter ♃ Saturn ♄ Uran ♅ Neptun ♆
Pluto objeveno 18. února 1930 zařazeno jako devátá planeta sluneční soustavy 24. srpna 2006 bylo ze seznamu planet vyškrtnuto v důsledku přijetí nové definice planety Např. malá oběžná dráha, malá hmotnost, netypická oběžná dráha atd. Obr.3
Slunce je hvězda Obíhá okolo středu Mléčné dráhy Oběh trvá přibližně 226 milionů let Tvoří centrum Sluneční soustavy Hmotnost Slunce je asi krát větší než hmotnost Země Slunce je koule žhavého plazmatu, neustále produkuje ohromné množství energie Slunce je staré přibližně 4,6 miliard let Bude svítit ještě asi 5 až 7 miliard let
Obr.4
Význam Slunce je hvězda nejbližší k Zemi, jejíž povrch zásobuje teplem a světlem Světlo dosáhne povrchu Země za 8 minut a 19 sekund Energie slunečního záření pohání téměř všechny procesy, které na Zemi probíhají Je na něm závislé podnebí, změny počasí i teploty, Pomáhá udržet na zemském povrchu vodu v kapalném skupenství je klíčovým faktorem pro fotosyntézu rostlin umožňuje živočichům vidět Zemská atmosféra propouští jen část spektra slunečního záření - všechny složky viditelného spektra, část ultrafialového, infračerveného a radiového záření Ultrafialové záření podněcuje tvorbu vitaminu D vznikajícího v lidské kůži
Slunce bylo ve starověku v mnoha kulturách uctíváno jako božstvo V antickém Řecku byl bohem Slunce Helios, který cestoval každý den po obloze ve svém zlatém voze Ve starověkém Římě se nazýval Sol ve starověkém Egyptě pak Ré, Ra či Amon V astrologii je Slunce symbolem vitality a zdraví Většina kultur považovala Slunce za symbol života a znovuzrození, což bylo spojeno s jeho pravidelným objevováním se na obloze každé ráno První písemné zmínky o pozorování Slunce pocházejí z období 2000 let př. n. l. ze starověké Číny V roce 762 př. n. l. bylo pozorováno první zatmění Slunce v Asýrii, o kterém se dochovaly písemné zmínky v podobě hliněné destičky psané klínovým písmem
Obr.5 Slunce je jedním z nejstarších náboženských motivů a předmětem uctívání
Obr.6 – sluneční skvrna
Barva Barva ze Země se značně mění v průběhu dne a v závislosti na stavu atmosféry Slunce je viděno ze Země jako červené jen při svém východu a západu Tedy tehdy, kdy je nízko nad obzorem a sluneční světlo na Zemi dorazí až poté, co vykonalo dlouhou cestu nižší a hustší vrstvou atmosféry. Molekuly vzduchu absorbují kratší vlnové délky světla (modré světlo), takže pozorovateli zůstane převážně červená. Při východu a západu se může Slunce zdát šišaté či velmi velké, což je také způsobeno tím, že světlo urazí dlouhou dráhu hustší atmosférou, čímž je zkreslen jeho tvar. Naopak, je-li Slunce kolem poledne vysoko nad obzorem, jeví se barva oblohy jako modrá, protože sluneční světlo urazí nejkratší vzdálenost atmosférou.
Obr.7
Sluneční soustava tvoří především 8 planet, 5 trpasličích planet, přes 150 měsíců planet A další menší tělesa jako planetky, komety, meteoroidy apod. Obr.8
Mléčná dráha Anglicky Milky Wai je stříbrný pás táhnoucí se celou oblohou, jehož svit způsobuje množství hvězd nebo: malá část Galaxie pozorovatelná ze Země Mléčnou dráhu lze pozorovat za jasných nocí je kromě hvězd tvořena i temným mezihvězdným plynem či prachem Obr.9
Obr.10
Použité zdroje: Obr.1: Obr.2: Obr.3: Obr.4: Obr.5: Obr.6: Obr.7: Obr.8:( Obr.9: Obr.10: