Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_326.FIL.34 Arthur Schopenhauer

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: VY_32_INOVACE Číslo DUMU: 326.FIL.34 Předmět: Filozofie Název materiálu: Arthur Schopenhauer Autor: PaedDr.Marian Gurka Formát: Prezentace Microsoft Powerpoint Velikost: 232 kB Stupeň a typ vzdělávání: SŠ – odborné vzdělávání Licence k obrazovému materiálu: CC BY, CC BY-SA Datum vytvoření: Klíčová slova: Schopenhauer, vůle, vědomí, iracionalismus Anotace: Prezentace slouží k pochopení základních myšlenek německého filozofa Arthura Schopenhauera

Zdroj: Tvůrce: Jules Lunteschütz (1822–1893) Zdroj/Fotograf: neznámý Arthur Schopenhauer ( ) „Svět, v němž žijeme, závisí především na tom, jak se naň sami díváme. Poněvadž vše existuje pouze v našem vědomí, nejdůležitější pro každého je konstituce jeho vědomí.“

Osobnost Arthura Schopenhauera - pesimista, cynik, nedůvěřivec, trpící často strachem a zlými představami - bál se svěřit svůj krk holiči, spal s nabitou pistolí na nočním stolku, dýmky si zamykal - neměl rád hluk – podle něj je kvantita hluku, kterou kdo snese, v obráceném poměru k jeho duševní kvalitě - samotář, přesvědčený o své neuznané velikosti, dočkal se uznání po roce 1848 hlavně u středních vrstev – právníků, lékařů, obchodníků - dva roky před smrtí byl na své sedmdesátiny zahrnut gratulacemi z celé Evropy Filozofické založení Arthura Schopenhauera -ve svých názorech vychází i z buddhismu a Immanuela Kanta -nejsme svobodní v myšlení a jednání, jsme otroky nevědomé vůle - viditelný svět je pouhé zdání, do jeho podstaty pronikneme vůlí, vše živé je vůle k životu -svět je zdánlivý – neznáme Slunce, ale oko, které vidí Slunce -je iracionalistou, voluntaristou, odmítá materialismus -„Materialista je baron Prášil, který spadl s koněm do vody, nohama vytahuje koně a sebe rukama za cop.“ -„Jak můžeme prohlásit ducha za hmotu, když známe hmotu jen skrze ducha?“ -k reálné podstatě věcí se nikdy nedostaneme zvenčí – jsme jako ten, kdo obchází pevnost, nenajde vchod a vidí jenom fasádu -podstatu světa hledejme ve svém vědomí

Svět jako představa - AS si představuje svět jako vůli (základem všeho je pravůle), proto je neustálý boj a utrpení -vnější svět poznáváme pouze svými smysly a představami (viz Kant) - hlavní věcí pro způsob bytí člověka je to, co probíhá v člověku samém, a to, co leží mimo, má na nás jen zprostředkovaný vliv - svět, v němž každý žije, závisí především na tom, jak jej dotyčný chápe Svět jako vůle - „Pod vědomým intelektem je vědomá nebo nevědomá vůle, stále snaživá životní síla.“ - vůle je „…silný slepec, který nese na svých bedrech mrzáka, jenž vidí…“ (rozum) - lidé jsou jenom zdánlivě přitahováni něčím, co je před nimi, ve skutečnosti je žene vůle k životu - logika je neužitečná, pokud chceš někoho přesvědčit, apeluj na zájem, touhu, nikoliv na vůli - „Nikdo není tak podroben omylům, jako ten, kdo jedná s rozvahou.“ - příčinou touhy po potravě, lásce, dětech…je vůle k životu, lidé jsou poháněni instinkty, rozum slouží vůli. Vůle je neměnitelný základ ducha, základní orgán myšlení, vůle určuje i charakter - tělo člověka je objektivovaná vůle, části těla odpovídají jednotlivým žádostem: pohlavní orgány jsou objektivovaný pohlavní pud, zuby a trávicí soustava objektivovaný hlad… - vůle se nikdy neunaví, pracuje i ve spánku, spánek nám posiluje mozek, největší potřebu spánku mají duševně pracující lidé (spánek ale nemáme protahovat zbytečně – pak je ztrátou času) - vůle překonává smrt tím, že plodíme potomky

Subjektivita vnímání světa a štěstí, požitek a nuda -hlubší příčiny štěstí jsou v nás než ve věcech - každá skutečnost má dvě poloviny – subjekt a objekt, každý trčí ve svém vědomí jako ve své kůži a žije bezprostředně jen v něm – nelze mu proto z vnějšku příliš pomoci - všechna nádhera a požitky, odrážející se v tupém vědomí hlupáka, jsou velmi chudé - ze své individuality nemůže nikdo vystoupit, život člověka je hodně variací na jedno téma (naše subjektivita je totiž v podstatě neměnná) - individualitou člověka je určena předem míra jeho možného štěstí, nejdůležitější je to, co jsme – osobnost, nemůže nám být odňata, není podřízena osudu, mnohem více je důležité to, co člověk je, než to, co má -nejvyšší a nejtrvalejší požitky jsou duchovní, při vnitřním bohatství nežádáme od osudu příliš - duchaplný člověk se výborně baví i v osamělosti se svými vlastními myšlenkami a fantaziemi, ale hlupák se nudy nezbaví ani střídáním společností, divadel a rozkoší - i Sokrates: „Kolik toho existuje, co nemám za nutné.“ (údajně při pohledu na luxusní zboží) - nešťastní jsme, pokud nevyužijeme svých schopností, třeba když špatně zvolíme profesi - ne to, co věci objektivně a skutečně jsou, nýbrž co jsou pro nás, v našem pojetí, nás dělá šťastnými či nešťastnými - i Epiktétos: „Lidmi nehýbají věci, ale mínění o věcech.“ - devět desetin našeho štěstí spočívá ve zdraví

Zdraví, peníze, bolest a nuda - máme se v životě vyvarovat všech prudkých změn a hnutí mysli a dvě hodiny denně se hýbat na „čerstvém vzduchu“, jinak nezůstaneme zdraví – naše životní procesy vyžadují k dobrému průběhu právě pohyb celku i částí -i Aristoteles: „Život spočívá v pohybu a má v něm svou podstatu.“ - „vnitřní pohyb“ – např. rozčílení se, potřebuje podporu vnějšího pohybu (důležité při prevenci škodlivých účinků stresu) - je nesmyslná touha po hmotných statcích: peníze uspokojují všechny žádosti, ale musíme umět proměnit všechny peníze v požitek – to je umění, které předpokládá moudrost a kulturu - život vedeme mezi bolestí (bídou) a nudou, duchaplný člověk usiluje hlavně o bezbolestnost, klid a volný čas, žije v ústraní, velký duch volí samotu – čím více je člověk kvalitní, tím méně potřebuje společnost, neboť si vystačí sám o sobě - člověk nudící se hledá společnost a zábavu za každou cenu, prchá sám před sebou - obyčejní lidé chtějí nějak strávit čas, talentovaní chtějí času využít - AS rozlišuje tři základní fyziologické síly v člověku, které působí jako zdroje požitků: 1.Reprodukční síly - jídlo, pití, spánek a odpočinek 2.Iritabilita - sport, lov, válčení 3.Senzibilita - vzdělávání, myšlení, objevování, čtení, filozofování – nejušlechtilejší druh požitků

Otázky a úkoly : 1.Co je dle AS podstatou světa? 2.Vysvětli pojmy iracionalismus a voluntarismus. 3.Co si AS myslí o materialismu? Znáš nějaký výrok, který tento vztah vystihuje? 4.Jaký vztah je mezi rozumem a vůlí? 5.Kde máme hledat zdroj štěstí? 6.Z čeho plyne největší požitek? 7.Jak se AS dívá na zábavu, společnost, případně samotu člověka? 8.Dává AS nějakou radu pro dobré zdraví člověka? 9.Jaký názor má na peníze a jejich roli v životě lidí? 10.Které „fyziologické síly“ v nás rozlišuje, jak je uspokojujeme a co nám přinášejí?

Použité zdroje: 1. SCHOPENHAUER, Arthur. Aforismy k životní moudrosti. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1997, ISBN WEISCHEDEL, Wilhelm. Zadní schodiště filozofie. Praha: Votobia, 1995, ISBN STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. Praha: Zvon, ISBN ANZENBACHER, Arno. Úvod do filozofie. Praha: SPN, ISBN Zdroj obrázku: Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.