Voda - zdroj energie Vypracoval: Radovan Rečka Obor: Technické lyceum Třída: 2L Předmět: Biologie Školní rok: 2015/16 Vyučující: Mgr. Ludvík Kašpar Datum vypracování:

Zdroje energie Mezi vodní zdroje energie řadíme: řeky moře termální prameny

Klady a zápory vodních zdrojů energie Výhody: 1.Díky rychlému zprovoznění mohou vodní elektrárny sloužit jako okamžitý zdroj energie v době energetických špiček. S rozšiřováním alternativních zdrojů energie, které nelze regulovat vůbec (slunce, vítr), se zvyšuje význam přečerpávajících vodních elektráren. 2.Velkou předností vodních elektráren je, že nevytvářejí odpad a jejich provoz minimálně znečišťuje okolí. 3.Vodní elektrárny jsou poměrně nenáročné na obsluhu a údržbu. Nevýhody: 1.Výstavba přehrady vyžaduje zatopení velké části území, což má za následek změnu krajinného rázu a pozměnění ekosystémů. 2.Další nevýhodou je závislost na stabilním průtoku vody.

Energie z řek Existují dva základní typy vodních elektráren a to klasické přehradní a přečerpávací. Nejrozšířenější je přehradní typ. A - hladina přehradní nádrže B - budova elektrárny C - turbína, kolem ní rozváděcí kolo a pod ní odtokový kanál D - generátor na společné ose s turbínou E - česle a uzávěr F - přívodní kanál G - transformátor, napojující elektrárnu do rozvodné sítě H - odtok

Speciálním typem hydroelektráren jsou přečerpávací elektrárny, které slouží k akumulaci elektrické energie prostřednictvím gravitační potenciální energie vody. Jedná se o dvě nádrže spojené spádovým potrubím, přičemž jedna z nich je umístěna v údolí a druhá naopak na vyšším místě. V ČR máme tři přečerpávací elektrárny přičemž nejvýkonnější je elektrárna Dlouhé Stráně o výkonu 650 MW.

Většina přehrad je situována na řece Vltavě, kde tvoří tzv. Vltavskou kaskádu. Nejvýkonnější přehradovou elektrárnou je Orlík o výkonu 364 MW. Další významné předhrady s vodními elktrárnami: Lipno I, Kamýk, Slapy, Štěchovice I, Vrané, Střekov. Dohromady mají výkon 724 MW. Ve světě je nejvýkonnější přehradovou elektrárnou Tři soutěsky o výkonu MW. V Norsku výroba energie vodními elektrárnami tvoří 99% celé energetiky. Přehrady nás také chrání před povodněmi. Mohou totiž rychle vypustit část objemu vody a následně zadržet více přitékající vody.

Moře Zatím se energie oceánů využívá velice málo. Nedávno vznikla v Norsku první Osmotická elektrárna. Samotná elektrárna funguje tak, že do dvou sousedních nádrží oddělených umělou membránou je čerpána sladká a slaná voda. Sladká voda, která má přirozenou tendenci vyrovnat v obou nádržích rozdíl soli, proudí přes membránu do nádrže se slanou vodou. Zde stoupá tlak, až na hodnotu rovnou 120 metrům vodního sloupce či vodopádu, a ten pak roztáčí turbínu.

Příbojové elektrárny nejsou moc rozšířené. Příbojová hydroelektrárna na pobřeží Bretaně ve Francii, s generátory umístěnými pod mořskou hladinou, měla jen malý úspěch. Získávání energie z mořských proudů je zatím jen na projektech. Francouz Morion navrhuje zapustit do mořského dna obrovské disky, které by se otáčely spolu s mořským proudem. O tento projekt je ve světě značný zájem již také proto, že neohrožuje stabilitu proudů a nepodstupuje ekologická rizika. Ve Francii a Itálii jsou známy stavby přílivových mlýnů již ze 13. století. Přílivová vlna se vlévala přímo do nádrží a při odlivu se vypouštěla na mlýnská kola. Později se na tomto principu budovaly moderní přílivové elektrárny. K nevýhodám přílivových elektráren patří skutečnost, že jejich pracovní doba mnohdy nesouhlasí s energetickou špičkou a že místa vhodná pro výstavbu těchto elektráren jsou často značně vzdálena od míst spotřeby produkované energie.

Termální prameny První geotermální elektrárna byla vybudována v roce 1904 v severní Itálii, kde ze země při teplotách 140 až 260 °C unikala pára. Ta se odvedla a použila pro pohon elektrických generátorů. Na Novém Zélandu, Filipínách, v Kalifornii a v Mexiku byly geotermální elektrárny postaveny na místech s přírodním únikem zemského tepla. Ve většině případů se geotermální zdroj zpřístupňuje vrtáním. V některých případech dokonce nemusí jít ani o kapalný zdroj, ale postačí horké horniny. Jejich teplo se odebírá v podobě vodní páry, která se tvoří nucenou cirkulací vody okolo těchto hornin. Nevýhody geotermálních elektráren : Prvním je odstranění minerálů z horké vody, které se následně usazují v trubkách a způsobují korozi turbín. Druhým problémem je ztráta vody pumpované do vrtů. Z výsledků měření vyplývá, že se v podobě horké vody vrací pouze třetina vody vháněné do vrtů. A třetím problémem je vyvrtání dostatečně hlubokých děr.

Zdroje: energie/vodni-elektrarny-v-ceske-republice-kolik- vyrobi-elektriny.aspx energie/vodni-elektrarny-v-ceske-republice-kolik- vyrobi-elektriny.aspx tr%C3%A1rna tr%C3%A1rna prirodni-zdroj-energie prirodni-zdroj-energie priboje.htm priboje.htm vyrabi-99-elektriny-ve-vodnich-elektrarnach.aspx vyrabi-99-elektriny-ve-vodnich-elektrarnach.aspx