Typické operace v GIS

Manipulace s daty

Ztotožnění okrajů (angl. edge matching) ztotožnění okrajů (angl. edge matching) spojení oddělených mapových listů do jednoho konzistentního celku sesouhlasení poloh okrajů, korekce prvků, které na sebe přesně nenavazují obdobnou operací je spojování snímků z DPZ – zde se typicky používají topografické body

Transformace soustavy souřadnic (SS) a měřítka zpravidla se provádí specializovanými nástroji, dodávanými k aplikacím data se transformují do SS, používané v dané zemi – v ČR S-JTSK a S-42 podstatou transformace je zpravidla výpočet posunu středu, pootočení SS a výpočet změny měřítka, což lze zapsat lineárními goniometrickými rovnicemi dvě možnosti – známe rovnice pro obě SS, resp. známe polohy referenčních bodů v obou SS a vypočítáme transformační rovnice (běžná úloha) pro výpočet se pro korekci chyb používá více transformačních bodů, než je potřeba k určení transformačních rovnic

Generalizace důvody je nutné pracovat s mapami různých měřítek, pro přehlednost je důležité používat u každého měřítka vhodný počet zobrazených objektů (přehlednost) ekonomie – podklady vstupující do GIS jsou již generalizovány (např. mapové podklady jsou subjektivním modelem reality) redukce objemu dat kompenzace chyb – vyhlazování, generalizace trendů dopady snižování přesnosti lokalizace objektů, snižování kompletnosti informace musí být zachovány vztahy mezi objekty, jejich orientace a propojenost

Generalizace účel statistická generalizace kartografická generalizace - zobrazení techniky vektorová grafika - geometrické přístupy (např. snižování počtu definičních bodů entity) jsou doplňovány zvažováním významu entit a zachováním vztahu entit (např. jejich průsečík) rastrová grafika – strukturální generalizace – numericko-atributová generalizace – numericko-kategorizační generalizace – kategorizace – spojování buněk na základě zařazení objektu do nadřazené kategorie (např. spojení polí kukuřice, pšenice, brambor do zemědělské obdělávané půdy)

Bezměřítkové a na měřítku závislé databáze výhody bezměřítkových databází: – vyloučení redundance dat – konzistence a integrita výstupů v různých měřítcích pro zobrazení v různých měřítcích se musí použít vhodná generalizace při generalizaci se musí řešit různé problémy – překrývání, splývání, hromadění objektů na měřítku závislé databáze data se ukládají několikrát podle měřítka

Konverze reprezentací vektorizace ruční, poloautomatická, automatická ruční – pomocí tabletu jsou postupně přenášeny jednotlivé objekty, hranice, linie; vysoká pracnost, chybovost poloautomatická a automatická – úvaha pro linie – vyhledání bodů, které jsou součástí linie, korekce chyb – u polygonu – vyhledání hraničních linií, vnitřní ploše se přiřadí hodnota atributu polygonu rasterizace linie – body rastru, kterými prochází úsečka, pak následuje vyhlazování

Analytické a syntetické operace v GIS velmi složité vytvořit konzistentní logické třídění operací vzhledem k velkému množství dostupných operací a často prolínání/navazování v rámci jedné funkce dělení podle Tuček (1998), podkladů ESRI: – statistické analýzy – analýzy týkající se modelů terénu – analýzy obrazů – geografické analýzy – vzdálenostní, souvislosti, prostorové a atributové dotazy v databázi – měřící funkce – analýzy mezi vrstvami

Prohledávání databáze vyber z údajů typu T ty, které splňují podmínku P a vykonej na nich operaci O prostorové dotazy – dotaz na místo (ve vektorové nebo rastrové reprezentaci), prohledávání v prostoru různých tvarů atributové dotazy – objekty mající atributy, objekty v intervalu atributů, objekty splňující logické podmínky; možnost kombinovat prostorové a atributové dotazy

Analýzy mezi vrstvami – analýza překryvu lze provést vizuálně, nebo výpočtem výpočet vyžaduje fyzické propojení vrstev Obrázek níže převzat z podkladů ESRI.

Výstup dotazu „které parcely jsou do 60 m od silnice?“ Převzato z podkladů ESRI.

Vzdálenostní analýzy v ploše je nejjednodušší používat Euklidovskou metriku; v terénu nutné uvažovat reliéf terénu nákladová vzdálenost (anizotropní prostor) – dostat se mezi dvěma nebo více body v nejkratším čase (orientační běžci) nebo s nejnižšími náklady pro její výpočet se používají frikční povrchy – každý jeho bod nese informaci o obtížnosti dostat se přes něj (obtížnost se může lišit i podle směru pohybu – odpovídá realitě)

Analýza obrazů z DPZ nejčastější korekce: korekce chyb snímačů náhodného šumu rozdílného osvětlení Sluncem atmosférických jevů

Literatura Tuček J.: Geografické informační systémy, Computer Press 1998, ISBN X