Název projektu: Zkvalitnění výuky cizích jazyků Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola Havlíčkův Brod, Štáflova 2004 Jméno: Karin Šubrtová Datum: duben 2013 Ročník: 6. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Název, téma: VY_32_INOVACE_Dě_06_Trója_6.ročník Metodické doporučení/ anotace: Prezentace se věnuje Homérově příběhu o Tróji, srovnává ji s filmem Trója a současným stavem. Druhá část popisuje archeologa H. Schliemanna. Metodické poznámky jsou uvedeny na některých stranách v komentářích.

Bylo, nebylo?

Homérův příběh Trojskou válku popsal básník Homér ve svém eposu Ilias (Trója řecky) Vypráví o dobývání města vojáky z řeckých měst, např. Athén, Sparty, Mykén, jako odplatu za únos Heleny, manželky spartského krále Meneláa trojským princem Paridem Únosu předcházel tzv. Paridův soud, kdy měl vybrat nejkrásnější bohyni – vybral Afrodité a ta mu za odměnu slíbila lásku nejkrásnější ženy

TRÓJA

Pohled vrchu Hissarlik do krajiny

Při archeologickém průzkumu se zjistilo, že místo bylo osídleno v průběhu několika tisíciletí. nejstarší vrstva již z pozdního neolitu – druhá polovina 4. tisíciletí př. n. l. nejmladší z doby římského císařství. Homérská Trója je kladena do šesté vrstvy ( století př. n. l.) - Schliemann ji však omylem (na základě tzv. Priamova pokladu) kladl do vrstvy druhé, z konce 3. tisíciletí př. n. l.

Průřez vrchem Hissarlik

Schliemannova sonda – porušila ostatní vrstvy

Heinrich Schliemann 1822 – 1890 německý podnikatel, obchodník a archeolog pátral na severozápadě Malé Asie a podle popisů krajiny v Homérově eposu Ilias (Iliada) nalezl legendární město Trója a později i Mykény vše financoval z vlastního podnikání dorozuměl se 16 jazyky

po vydělání dostatku peněz, rozhodl se studovat historii starého Řecka, aby mohl odjet pátrat po bájné a jím tolik obdivované Tróji navštívil při studiu archeologie řadu míst v Evropě i mimo Evropu (Paříž, Japonsko, Čína, Skandinávie, Sýrie…) podle Homérova vyprávění nalezl polohu, kde kdysi mělo město stát na kopci Hissarlik v říjnu 1870 zahájil výkopy brzy vykopal mnoho zdí, řadu nálezů však poškodil už při kopání sondy nalezl tzv. Priamův poklad (mnoho zlatých předmětů), který tajně vyvezl ze země

tzv. Priamův poklad

TAKŽE: BYLO, NEBYLO?

Texty a fotografie jsou vlastnictvím autora, nebo pocházejí z těchto zdrojů da.svghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heinrich_Schliemann.jpg da.svghttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Heinrich_Schliemann.jpg ?uselang=cs ?uselang=cs