Politický extremismus a terorismus Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu ISSN: Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Extremismus pojem používaný od první poloviny 90. let 20. století; původně popisuje jev organizované intolerance vůči národům a rasám.

termín, kterým je označováno jednání, které je chápáno jako porušování nebo neuznávání společenských norem, často spojené s agresivitou, násilím, výhrůžkami; motivace k jednání – rasová, národnostní, náboženská, třídní nebo jiná sociální nenávist.

slovo „extrémní“ – původem z latiny; „extremus“ – nejzazší – původně místa nejvzdálenější od Říma; „ in exremis“ – jednat pod tlakem nejzazší nouze – v situacích, které vyžadují mimořádné postupy a prostředky jednání.

Dělení extremismu: Politický Náboženský Ekologický Národnostní

Pravicový politický extremismus: pravicový politický extremismus – ohrožuje demokracii snahou o institucionalizaci nerovnosti, zejména na základě etnického, rasového či společenského původu; neonacismus; neofašismus; extremistický nacionalismus; rasismus; projevy pravicového extremismu: romofobie, antisemitismus, islamofobie, antiimigrantské postoje, antikomunismus, odpor proti levici, homofobie.

Levicový politický extremismus Vychází z různých směrů marxistické ideologie; Zastává teorii třídního boje a práva tzv. utlačovaných tříd na odpor; Projevy: odpor proti parlamentní demokracii, nekritický odpor proti globalizaci (například proti EU), antiamerikanismus; anarchismus.

Extremistické směry: Radikalismus Fanatismus Fundamentalismus Terorismus Nacionalismus Fašismus Xenofobie Rasismus Ekoterorismus

Terorismus: Použití násilí nebo hrozba násilím; Cílem je zpravidla zastrašování a následné získání politických cílů, případně získání publicity; Oběti terorismu bývají zpravidla civilisté; Používané metody: Atentáty; Bombové útoky; Únosy.

Příklady terorismu: Džochar Carnajev se svým bratrem – atentát na maraton v Bostonu – 15. dubna 2013 – 3 mrtví, 270 zraněných; Únos českých turistek v Balúčistánu povstalci napojenými na Taliban a teroristickou síť al-Káida; Pákistán – základní tábor horolezců pod horou Nanga Parbat – červen 2013 – na základní tábor horolezců zaútočili v noci ozbrojení islamisté a zabili deset cizinců a místního průvodce. Mezi mrtvými byli i dva Slováci.

Příklady terorismu: Útoky z 11. září 2001 – USA – série teroristických útoků. 19 mužů spojených s organizací al–Kajdá uneslo 4 letadla, která následně cíleně narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, Pentagonu ve Washingtonu.

Při útocích zemřelo celkem lidí včetně 19 únosců. Až na 55 vojáků ze 125 obětí, které zemřely v Pentagonu, byli oběťmi jen civilisté, pocházející celkem z 90 zemí.

Nejznámější teroristické organizace: Hizballáh – libanonská militantní organizace, proti Izraeli; Hamás – palestinská teroristická organizace, neuznává Izrael, současně i politická strana v Palestině; Fatah – umírněnější než Hamás, chce dohodu s Izraelem; al-Kajdá – teroristická organizace s celosvětovou působností, v čele byl Usáma bin Ládin, nejznámější jsou útoky z 11. září 2001 na WTC a Pentagon.

ETA – španělská teroristická organizace, usiluje o odtržení Baskicka; IRA – už oficiálně rozpuštěná, snaha sjednotit Irsko; Óm šinrikjó – snaha odstranit císařství, proslula útokem v tokijském metru.

Použité zdroje: DEMJANČUK, Nikolaj. Vzdělání a extremismus. 1. vyd. Praha: Epocha, 2005, 133 s. ISBN X. CHARVÁT, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus. 1. vyd. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN Terorismus. In: Wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z:. Extremismus. In: Wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z:. Teroristické organizace. In: Wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z:. BAtoky_11._z%C3%A1%C5%99%C3%AD_2001