Název školyZákladní škola praktická Rožnov pod Radhoštěm Číslo projektuCZ / / Číslo materiáluVY_32_INOVACE_208 AutorMgr. Romana Rybiařová NázevEkosystémy – Tropický deštný les Datum (období)Duben 2014 Ročník8. ročník ZŠ praktická, lehké mentální postižení Vzdělávací oblastGlobální výchova Anotace Prezentace je určena žákům 8. ročníku ZŠ praktické. V této prezentaci se žáci seznámí s jedním Ekosystémem – Tropický deštný les. Seznámí se s jeho výskytem na Zemi, globálním významem a důležitosti. Hlavním cílem je pochopení ohrožení tropického deštného lesa a důsledky jeho ničení pro planetu.

je hustý, stále zelený les vyššího vzrůstu vyskytující se v trvale vlhkém a teplém podnebí Tropický deštný les teplota je v těchto oblastech relativně stálá a kolísá mezi 20 °C až 30 °C nalezneme ho v teplých oblastech země s velkým množstvím srážek, rovnoměrně rozložených na celý rok rozdíly mezi jednotlivými ročními období jsou malé, nebo nulové

rostou v něm největší stromy na světě Výšky koruny stromů dosahují m vysoká vlhkost vzduchu – až 100% podmínkou oblasti tropického deštného lesa je, aby klima bylo vlhké celoročně, aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60mm srážek množství celoročních srážek se zde pohybuje od 380 do 2000 mm

Zkuste na mapě odhadnout, ve kterých oblastech se vyskytují tropické deštné pralesy Kde se nachází teplé oblasti Země s velkým množstvím srážek, rovnoměrně rozložených na celý rok ? Jak se jmenuje oblast, která se rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha ?

Největší, nejrozsáhlejší deštný prales je Amazonský deštný prales Druhý je Konžský deštný prales Pralesy na poloostrovech Zadní a Přední Indie Menší ostrovní pralesy jsou také v Karibiku, Indickém oceánu a rovníkové oblasti Pacifiku.

v teplém a mlžném skleníkovém prostředí vyživovaném tropickým sluncem se rychle vytváří vysoký, svěží, vždy zelený prales, který kvete a plodí po celý rok nejstarší deštné lesy jsou milióny let staré dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti rostlin a živočichů žije zde proto mnohem více druhů živočichů než v jakémkoliv jiném prostředí jediný strom v deštném pralese může hostit až 1200 druhů brouků Charakteristika tropických deštných lesů dnes jsou však, bohužel, díky rozsáhlému ničení a intenzivnímu využívání velmi ohroženy

Výjimečnost, důležitost a význam deštných pralesů Tropické deštné pralesy jsou: 1. Klenoty Země zaujímají sice pouhých 7% zemského povrchu, ale žije zde více než polovina všech rostlinných a živočišných druhů regulují podnebí, filtrují vzduch čistí vodu a zabraňují erozi jsou domovem milionů druhů zvířat a rostlin: - plazů, obojživelníků, ptáků, motýlů, primátů, tapírů, kapybar i jaguárů, delfínů, kapustňáků a tisíce druhů ryb mnoho druhů živočichů se jinde ani nevyskytuje

2. Plíce Země likvidace těchto lesů, zejména vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený kyslík a vrací vázaný oxid uhličitý zpět do atmosféry základní význam tropických deštných lesů spočívá ve výrobě kyslíku a také vázání oxidu uhličitého Poznámka: Existující tropický deštný les má nulovou nebo mírně kladnou bilanci, pokud jde o produkci kyslíku Je v něm vázáno obrovské množství oxidu uhličitého a pralesy mají obrovský podíl na kyslíku už vytvořeném – vyprodukovaly ho v době, když rostly tím se zvyšuje podíl oxidu uhličitého a stoupá riziko globálního oteplování na Zemi

3. Největší lékárna vyskytuje se zde velký počet přírodních léčiv téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů Např. Vilcacora je liánovitá rostlina z Amazonie se v lékařství používá proti bolesti pralesy „skrývají“ léky na dosud nevyléčitelné choroby ve-rostliny-amazonskeho- pralesa/

km2 velký Amazonský tropický deštný prales leží ve státech Brazílie (více než 60 %), Kolumbie, Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guyana, Surinam, a Francouzská Guyana celý Amazonský prales představuje více než polovinu zbývajících tropických deštných lesů na světě

kdysi pokrývaly pralesy 14% zemského povrchu, za posledních 200 let, a především od roku 1945, se tato plocha zmenšila na polovinu z celkové rozlohy deštných pralesů, která činila 900 miliónů hektarů je každý rok zdevastováno nebo vážně ohroženo 20 miliónů hektarů zelený pás pralesů, který obepíná naší planetu, je již ohrožen a vlastně odsouzen ke zničení ztráta obrovského množství vody, která v nich koluje, by mohla ovlivnit cyklus vypařování a srážek, který tvoří počasí na Zemi Ohrožení tropických deštných lesů

tropické pralesy jsou zničeny mnohem rychleji než jakákoliv jiná přírodní společenství každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York mizení tropických deštných pralesů, domova pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi, je zřejmě nejvíce patrná ekologická pohroma, které čelíme toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů, některé z nich vymřou dříve, než je lidstvo stačí poznat

1. Kácení tropického deštného lesa dochází k jeho kácení kvůli spotřebě dřeva jako paliva i výrobní suroviny v současné době tropické deštné lesy ubývají 2. Vypalování tropického deštného lesa ta však vydrží být úrodná jen 2–4 roky, což bývá jednou z příčin dalšího vypalování za posledních 100 let již zmizelo z povrchu zemského více než 50 % rozlohy tropických deštných pralesů pokud nedojde k radikální změně, do poloviny 21. století tropické deštné lesy zcela zmizí Ohrožení tropických deštných lesů – odsouzení k zničení

Důvody ničení tropických pralesů těžba dřeva, získání dřeva jako suroviny – 25% zničené plochy dřevo jako palivo Odlesňování pramení především v prudkém nárůstu populace v Brazílii a v souvisejícím hladu po zemědělské půdě. 1. Obchodování se dřevem díky bezohledné a nezodpovědné těžby dřeva dochází ke změnám místního klimatu s ubývajícími srážkami pochopitelně přicházejí stále četnější období sucha

velké plochy lesů ročně ubydou na úkor chovu dobytka, především v Latinské Americe 3. Těžba nerostných surovin v mnoha případech byl chov podpořen vládou formou nižších daní a pomocí zahraničních bank 4. Velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie 2. Chov dobytka hovězí maso pro domácí spotřebu i pro vývoz produkce žrádla pro zvířata hovězí maso pro fast food hamburgery

Před 30 lety žili v jihovýchodní Brazílii, která je nejúrodnější oblast země, miliony drobných zemědělců a byli díky intenzivnímu obdělávání půdy zcela soběstační v produkci potravin. Díky expanzi pěstování soji na velkofarmách přišly miliony lidí o práci. Mnozí byli donuceni přestěhovat se do oblasti pralesů, které museli vypálit, aby získali půdu.. Zemědělci se musí přemísťovat stále dále do pralesů a vypalovat nové a nové plochy. Podobné důsledky jako pěstování soji má i pěstování jiných plodin na export 5. Přesun zemědělství miliony lidí budují v pralesích farmy řízeni vládou a bídou zkoušejí praktikovat různé zemědělské metody nevyhovující tropické půdě jejich výroba se často sníží již po několika málo letech, což je nutí vykácet další stromy a vše začíná znovu v málo úrodných pralesních půdách se však živiny po několika letech obdělávání vyčerpají převážná většina těchto plodin jako káva, kakao, banány, ananasy a další se pěstují na plantážích založených na místě vykácených pralesů Poznámka:

6. Mezinárodní zájmy 7. Ilegální drogy osud tropických pralesů často leží v rukách mocných cizích společností, které se snaží co nejvíce využít to, co leží pod stromy Od Střední Ameriky po jihovýchodní Asii srovnaly mezinárodní společnosti se zemí pralesy kvůli ovoci, papíru a těžbě surovin mezi tyto společnosti patří např. Mitsubishi Corporation, Hyundai, Sharp, Canon, aj. produkce ilegálního kokainu a opia také napomáhají k odlesňování, hlavně v Latinské Americe

Důsledky ničení deštných pralesů Globální oteplování oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny hrozí záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů

tropické deštné lesy jsou obrovskou jímkou kysličníku uhličitého při kácení a hlavně vypalování pralesů se ročně dostává do ovzduší podle odhadů 400 milionů tun oxidu uhličitého Klimatické změny stromy pohlcují kysličník uhličitý, čímž před ním chrání atmosféru v současné době je proces odlesňování zodpovědný přibližně za 20 % emisí CO2 v atmosféře, což je více, než kolik vyprodukují Spojené státy americké nebo odvětví dopravy na celém světě

to znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů místo toho, aby prales zadržoval srážky, nepřiměřeně velké množství spadne na povrch, zaplaví velká území, voda pak rychle odteče a do dalšího deště panuje v oblasti sucho Ubývání živočišných druhů ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně Roztržení ekologického cyklu tropické pralesy regulují cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály

Vliv na obyvatelstvo drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít – vyhrožují mu nebo vypálí dům na obrovských farmách a mezi dřevorubci - zneužívání otrocké práce Úbytek kultury lidí žijících v pralesích kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace Lidé v pralese

vše nasvědčuje tomu, že přirozené pralesy i z tropů prakticky vymizí od 80. let 20. století se ochránci přírody snaží zabránit drancování deštných pralesů vzhledem k jejich významu se lze obávat, že z planety může zmizet až třetina všech druhů organizmů zavedení majetkových práv – právo využívat les by měli mít lidé, kteří jsou na něm existenčně závislí Možná řešení cena dřeva – dřevěné výrobky jsou příliš levné. je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit daně na pralesní dřevo. bojkot výrobků z tropického dřeva na Západě

Úkoly pro žáky: 1. Vyhledejte a srovnejte, kteří živočichové žijí v tropických deštných lesích – v Amazonském deštném lese a v Konžském deštném pralese 2. Vyhledejte, nakreslete a popište výšková patra tropického deštného lesa 3. Vyhledejte, které léčivé rostliny se vyskytují v tropickém deštném lese a popište jejich význam pro zdraví

Zdroje AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: cz/images/results.aspx?qu=prales&ex=1&origin=EC #ai:MP | RALF LOTYS. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 09_Bia%C5%82owieski_Park_Narodowy_2.jpg 09_Bia%C5%82owieski_Park_Narodowy_2.jpg ROOSEVELT GARCIA. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Madre_de_Dios%2C_Peru.JPG Madre_de_Dios%2C_Peru.JPG CESAR PAES BARRETO. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ainforest.jpg ainforest.jpg MAKEMAKE. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Hiva.jpg Hiva.jpg AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Video ke shlédnutí – „Destne pralesy tajemstvi zivota“ – 52 minut Podívejte se na obrázky pralesa a přečtěte si více