EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Vzdušnicovci II – systém I Číslo vzdělávacího materiálu: ICT6/6 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název sady vzdělávacích materiálů: Zoologie bezobratlých Autor: Jakub Siegl Datum vytvoření: Garant (kontrola): Mgr. Šárka Kirchnerová Ročník: vyšší gymnázium Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Biologie Téma: Výukový materiál – vzdušnicovci II – systém I Metodika/anotace: Powerpointová prezentace slouží jako výuková příloha teoretických hodin. Obsahuje základní informace o systému a ekologickém významu jednotivých zástupců skupiny Tracheata. Prezentaci lze použít také jako podklad pro přípravu k maturitě či poznávačce. Časový rozvrh: 40 min Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

Vzdušnicovci - systém: (Doc. RNDr. Michal Mergl, CSc.) 1.podkmen: STONOŽKOVCI – 4 třídy: I.Stonožky II.Mnohonožky III.Stonoženky IV.Drobnušky 2.podkmen: ŠESTINOZÍ (HMYZ) – 6 tříd: I.Vidličnatky II.Chvostoskoci III.Hmyzenky IV.Rybenky V.Chvostnatky VI.Křídlatý hmyz

Stonožkovci (Myriapoda) - podkmen hlava + trup (hruď srostlá se zadečkem v jeden celek) velký počet noh - více než 3 páry VS – nemají malpigické trubice ale maxilární žlázy CS – složitější, větvená – ostie spojují hřbetní a břišní žílu (u drobnušek chybí) významná součást edafonu I.Drobnušky (Pauropoda) – malá třída – cca 500 druhů – velikost do 2 mm, bledé zbarvení – většinou 9 párů končetin, tykadla větvená – redukce očí – sají na hyfách hub v půdě drobnuška bledá – pod kameny, v listí – velikost kolem 0,5 mm – ČR Obr. 1:

Stonožkovci (Myriapoda) - podkmen II.Stonožky (Chilopoda) – kolem 3000 druhů – tělo dorzoventrálně zploštělé – střídání dlouhých a kratších segmentů – končetiny bočně vkloubené – z pohledu shora dobře patrné – až 170 párů – první pár zvětšen → kusadla s vyústěním jedové žlázy – na konci těla vlečné nohy a gonopody – poslední pár sloužící při rozmnožování – rozmnožování pomocí spermatoforů – Význam – dravci lovící malé bezobratlé, tropičtí dokonce i obratlovce stonožka škvorová – náš noční druh žijící pod kameny, oranžové zbarvení strašník dalmatský – stonožka s dlouhými končetinami, 2,5 cm, bolestivé kousnutí – teplé oblast JV Evropy, u nás jen na jižní Moravě zemivka žlutavá – náš častý dlouhý a velmi štíhlý druh žijící pod kameny stonoha obrovská – největší druh stonožky – až 30 cm, predátor i menších obratlovců – Amazonie, nebezpečná i člověku Obr. 1:

Obr. 5: blog.com/article- impressionnant-scolopendre- geant html Obr. 4: Obr. 3: Obr. 2: Stonožka škvorová Strašník dalmatský Zemivka žlutavá Stonoha obrovská

Stonožkovci (Myriapoda) - podkmen III.Mnohonožky (Diplopoda) – známo až druhů, 1 mm – 39 cm – tělo kruhovitého průřezu, končetiny spodně vkloubeny, shora nejsou viditelné – splynutí vždy dvou segmentů v jeden – na každý článek připadají dva páry nohou – na posledním článku trupu vyústění snovacích žláz – častá redukce zraku – rozmnožování kopulací – proměna nedokonalá – Význam – býložravci a.Chlupule – drobné mnohonožky bez sklerotizovaného povrchu – místo toho štětinky chlupule podkorní – 2 mm velký noční druh žijící pod kůrou stromů b.Svinule – mají širší tělo schopné volvace svinule lesní – naše pestře zbarvená mnohonožka dosahující cca 1,5 cm c.Mnohonožky – silně sklerotizovaná kutikula kryje protáhlé tělo mnohonožka zemní – u nás častý druh, v nebezpečí se stáčí do spirály, 3 cm mnohonožka obrovská (Archispirostreptus gigas) – největší druh mnohonožky – až 39 cm, východní pobřeží Afriky – býložravá Obr. 1:

Obr. 9: Obr. 8: com/photos/natu ralezadeandaluci a/ / Obr. 6: Obr. 7: Chlupule podkorníSvinule lesní Mnohonožka zemníMnohonožka obrovská

Stonožkovci (Myriapoda) - podkmen IV.Stonoženky (Symphyla) – do 8 mm velcí, cca 200 druhů – tělo bělavé – 12 párů končetin, na konci těla přívěsky s vyústěním snovacích žláz – úplná redukce zraku – DS – stigmata netypicky na hlavě – býložravci stonoženka bílá – noční druh žijící pod kameny, 8 mm Obr. 1: Obr. 10: %D0%A3%D0%94%D0%90_%D0%9A%D0%90%D0%9C%D0%A7%D0%98%D0%AF_eng.htm

Šestinozí (Hexapoda) – podkmen Hmyz (Insecta) hlava (6 článků) + hruď (3) + zadeček (7-12) 3 páry končetin vychází z hrudních článků (předo-, středo-, zadohruď) VS – maxilární žlázy CS – jednoduchá 6 tříd: I.Vidličnatky (Diplura) - bělaví, do 4 cm, edafon – na hlavě výrazně dllouhá tykadla – konec těla – kleštičkovité párové štěty vidličnatka rodu Campodea – pod kameny, v listí II.Hmyzenky (Protura) – malí (do 2,5 mm) živ. – cca 550 druhů, vývojově staří – bělaví, štíhlí – redukce očí i tykadel – nahrazuje je první pár končetin – dlouhý zadeček se zbytky končetin – edafon – sají na houbách hmyzenka půdní – pod kameny, v listí Obr. 11: Obr. 11: a%20fragilis&latin=Campodea%20fragilis Obr. 12:

Šestinozí (Hexapoda) – podkmen Hmyz (Insecta) III.Chvostoskoci (Collembola) – početná skupina – 0,2 – 10 mm – zadeček pouze 6 článků + skákací aparát s lepivou žlázou – tykadla (2-4 články) s vlastní svalovinou – primitivní složené oči nebo slepí – významní půdní rozkladači mákovka vodní – černý „poprašek“ na stojatých vodách připomínající zrnka máku podrepka pestrá – parazit na vojtěšce – snižuje výnosy larvěnka obrovská – náš největší druh (1 cm), lesní biotopy, neskáká IV.Rybenky (Thysanura) – typické vřetenovité tělo se dvěma štěty a jedním paštětem – tělo kryjí šupinkovité chloupky – často synantropní zástupci – detrofágové s oblibou vlhkých biotopů rybenka domácí – žije v odpadech v domácnostech, 6 mm – živí se starou kůží a kožními deriváty Obr. 1:

Obr. 13: Obr. 15: Obr. 14: Obr. 16: saccharina-e-thermobia-domestica/ Mákovka vodní Podrepka pestrá Larvěnka obrovská Rybenka domácí

Šestinozí (Hexapoda) – podkmen Hmyz (Insecta) V.Chvostnatky (Microcoryphia) – podobnost s rybenkami – kapkovité tělo se dvěma štěty a jedním delším paštětem – pestře zbarvené tělo – skákací aparát na zadečku – rozkladači a býložravci chvostnatka panenská – náš zástupce VI.Křídlatý hmyz (Pterygota) – navazující prezentace Obr. 1: Obr. 17: /gallery/photo htm

Zdroje: (k ) Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9:

Zdroje: (k ) Obr. 10: %D0%9A%D0%90%D0%9C%D0%A7%D0%98%D0%AF_eng.htm %D0%9A%D0%90%D0%9C%D0%A7%D0%98%D0%AF_eng.htm Obr. 11: gilis gilis Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: domestica/ Obr. 17: