Americké programy protiraketové obrany a prosazovaný protiraketový systém v Evropě Praha, Česká republika Hon. Philip E. Coyle Hlavní poradce Centrum pro obranné informace ledna, 2008

“Technická data” “Systém obrany proti balistickým raketám, který Spojené státy v průběhu tohoto roku rozmístí, neprokázal obrannou kapacitu a proti reálnému útoku raket dlouhého doletu bude neúčinný. Tvrzení administrativy,že systém bude spolehlivý a vysoce účinný, jsou nezodpovědným přeháněním.” Unie znepokojených vědců, květen, 2004

Aktuální zhodnocení  Protiraketová technologie, kterou Spojené státy rozmístily na Aljašce a v Kalifornii a kterou chtějí rozmístit ve Východní Evropě, v reálných operačních podmínkách neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii, ba dokonce ani samotné Spojené státy, před íránským nebo severokorejským útokem.  Americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) z tohoto d ů vodu zám ě rn ě omezila hrozbu z Íránu nebo Severní Koreje na pouhou jednu nebo dvě rakety nepoužívající ani klamné cíle, ani další protiopat ř ení  Avšak ani p ř i simulacích tohoto idealizovaného útoku MDA neprokázala schopnost útok za reálných operačních podmínek zastavit.

Důležitost operačních kritérií Clintonova kritéria – prosinec 1999: Existuje skuteční hrozba ? Jaký je stav technologie založené na úvodní sérii přísných letových testů a operační účinnost navrženého systému? Je systém finančně dostupný? Jaké budou důsledky rozmisťování Národního systému protiraketové obrany (NMD) pro globální strategické prostředí a naše cíle v oblasti kontroly zbrojení?

Důležitost operačních kritérií, pokračování Tzv. Nitzova kritéria – Národní obranná směrnice číslo 172, 30. květen 1985: Systém musí být účinný Musí být schopen odolat přímému útoku Musí se vyznačovat efektivitou mezních nákladů – to znamená, že postavení jednotky protiraketové obrany musí být levnější než protivníkova výstavba ofenzivní jednotky, kterou by proti ní postavil

Pentagon tvrdí, že hrozba nepřátelských raket roste a argumentuje raketami celkem 20 států! Avšak všechny zmíněné státy až na dva – Írán a Severní Koreu – jsou buď přáteli USA, nebo jejich spojenci, nebo z jejich strany žádné riziko nasazení raket nehrozí. Jde mimo jiné o Izrael, Indii, Pákistán, Vietnam, Jižní Koreu, Moldavsko, Ukrajinu, Saúdskou Arábii, Egypt a další země. Moldavsko? Ano, Moldavsko. S výjimkou Ruska a Číny žádná ze jmenovaných zemí – včetně Íránu a Severní Koreje – nemá rakety schopné zasáhnout Spojené státy. Paní Pamela J. McCue, ředitelka Centra pro raketové a vesmírné zpravodajství (MSIC), navíc nedávno prohlásila, že novou hrozbou raketového útoku se stává Venezuela – a to kvůli svým vazbám na země vyvíjející rakety a kvůli protiamerickému sentimentu.* * úterý 14. srpna 2007, konference „Budoucí příležitosti a výzvy národní bezpečnosti se zvláštním důrazem na vznikající hrozby protiraketové obraně a vesmírným operacím.“

Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO Sestřelit nepřátelskou raketu pohybující se rychlostí přes kilometrů v hodině z kosmického prostoru je jako chtít v golfu trefit první ranou jamku pohybující se rychlostí kilometrů v hodině Pokud nepřítel použije klamné cíle a protiopatření, protiraketová obrana připomíná snahu trefit první ranou jamku pohybující se rychlostí přes kilometrů, když je trávník navíc pokryt černými kotouči o stejném průměru jako jamka. Obránce neví, na který z cílů má střílet.

Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. Klamné cíle napodobují útočící nepřátelskou raketu nebo hlavici umístěnou v návratovém tělese (re-entry vehicle, RV). Například jednoduchý balón ve tvaru kužele – jaký má i návratové těleso – může z oběžné dráhy vstupovat do atmosféry stejně rychle jako těleso samotné a způsobovat tak zmatení obránce. Nepřátelská raketa může nést řadu takových balónů, které budou nafouknuty při oddělování posledního nosného stupně.

Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. Rušení nebo elektronická interference s radarem je jiným obvyklým protiopatřením. Nepřítel může k výrobě rakety nebo návratového tělesa použít materiály pohlcující radarové záření, aby zmenšil jejich efektivní odraznou plochu a učinil je „neviditelnými“ („stealthy“) a radarem hůře zachytitelnými. V totální válce se protiraketový radar i antirakety stávají primárními cíli nepřátelského útoku.

Klamné cíle a protiopatření – Achillova pata PRO, pokr. Trosky vznikající při oddělování posledního nosného stupně rakety se mohou stát samy jakýmsi „klamným cílem“, protože mohou odrážet záření, rotovat nebo padat společně s návratovým tělesem. Protiopatření = kovové pásky nebo trosky záměrně rozptýlené útočníkem kolem cílové rakety nebo hlavice, aby došlo k rozptýlení paprsku pátracího radaru nebo radaru protiraketové obrany. Může jít o krátké kousky drátu, asi jako sponky na papír, nebo kousky kovových pásků odrážející radarové záření či bránící radaru v zaměření cíle. Systémy protiraketové obrany pracující v infračervené části spektra mohou být oklamány hořícími peletami uvolňovanými útočníkem.

Cíl vrstvené protiraketové obrany Schopnost sestřelit nepřátelské rakety všech kategorií: Krátkého, středního i dlouhého dosahu i rakety mezikontinentální Sestřelit je ve všech fázích letu: Startovní, střední, závěrečné (terminální) Sestřelit je ze země, moře, vzduchu i vesmíru Pokud jedna vrstva systému selže, doufá se v úspěch té další, atd.

„Tato počáteční kapacita nepostačuje k obraně Spojených států před existující a očekávanou hrozbou darebáckých států.“ Protože musíme bránit tyto radary, nebo riskovat ztrátu „očí“ našeho systému, plánujeme postavit v Evropě pozemní antirakety a související pozemní radarovou základnu pro sledování ve střední fázi letu. Dosáhneme tak čtyř cílů: Ochrany radarů umístěných v zahraničí“ (tj. v Grónsku a Velké Británii), „zlepšení ochrany Spojených států zajištěním příležitostí pro další a dřívější pokusy o zásah; rozšíření ochrany na naše spojence a přátele; a demonstrujeme mezinárodní podporu pro protiraketovou obranu.“ Zdroj: Národní protiraketová agentura Spojených států, rozpočtové požadavky pro finanční rok 2008

Aktuální hodnocení Protiraketová technologie, kterou Spojené státy rozmístily na Aljašce a v Kalifornii a kterou chtějí rozmístit ve Východní Evropě, v reálných operačních podmínkách neprokázala schopnost ubránit Evropu nebo Asii, ba dokonce ani samotné Spojené státy, před íránským nebo severokorejským útokem. Americká Agentura pro protiraketovou obranu (MDA) z tohoto důvodu záměrně omezila hrozbu z Íránu nebo Severní Koreje na pouhou jednu nebo dvě rakety nepoužívající ani klamné cíle, ani další protiopatření. Avšak ani při simulacích tohoto idealizovaného útoku MDA neprokázala schopnost útok za reálných operačních podmínek zastavit.

Přílišná závislost stávajících řešení složitých problémů národní bezpečnosti na technologii V roce 1999 ministr obrany William Perry absolvoval sérii diplomatických cest s cílem přesvědčit Severní Koreu, aby ukončila vývoj a testování raket dlouhého doletu. Byl pozoruhodně úspěšný. Když zprávy o jeho úspěchu dorazily do Pentagonu, úředníci začali žertovat: „Z toho kouká hrozba!“ Tento vtip ukazuje, že zřejmě nejjednodušší způsob, jak se vypořádat se Severní Koreou, představuje kreativní diplomacie, nikoliv vojenská technologie. Porovnáme-li finanční náklady, pak byl ministr Perry tím nejefektivnějším protiraketovým systémem, jaký kdy Spojené státy vlastnily. Bushova administrativa přestala uzavřenou dohodu dodržovat a okamžitě začala KLDR vyhrožovat. Konec vyhrožování ze strany Spojených států byl ale úhelným kamenem dohody, kterou Perry z Pchjongjangu přivezl.

Možnosti pro Českou republiku V roce 2005 se Kanada rozhodla nepodílet na systému protiraketové obrany Spojených států. I nadále dodržuje své závazky vyplývající ze zapojení do Severoamerického velitelství obrany vzdušného a kosmického prostoru (NORAD). Kanaďané jsou skeptičtí ohledně možné účinnosti americké protiraketové obrany; Kanaďané nechtějí přispívat k závodům v kosmickém zbrojení; Kanaďané mají také obavy ohledně finanční nákladnosti budovaného systému. Jižní Korea také nesouhlasí se zapojením do amerického systému protiraketové obrany.

Back Up Slides

SBX Sea-based X-band radar So far only used “off line” First test providing in-flight target updates still to come. Many issues with maritime environment

SBIRS-High Intended Replacement for DSP Originally, two HEO + 4 GEO Now $~30 billion over cost and years behind schedule To be scaled back to no more than 3 satellites, and replaced by Overhead Non-Imaging Infrared (ONIR) missile warning satellite system. “Intractable” technical difficulties.

STSS Space Tracking and Surveillance System Downgraded from SBIRS-Low Originally 24 LEO satellites As with SBIRS-High, discrimination capabilities falling by the wayside Problematic for identifying decoys and countermeasures.

Airborne Laser 6 giant laser modules each the size of a Chevy Suburban, carried in a 747 Beam goes out a nose turret >$5 billion for first aircraft thru aircraft if on station 24x7 Atmosphere interferes with laser beam Enemy countermeasures Chemical replenishment

Summary Deployed Ground-Based Interceptors SystemAugust 2007 End CY-2007Planned 2013 Ground-Based Alaska Ground-Based California 334 Totals Europe 0010

Summary - Patriot PAC-3 August 2007 End CY Planned 2013 PAC-3 Batteries ~ 36?60 PAC-3 Interceptors ~ 500th delivered ?798

Summary - AEGIS August 2007 End CY Planned 2013 Destroyers Surveillance 78Convert to Engagement Destroyers + Cruisers Engagement SM Terminal Sea- based 00Up to 100

Summary THAAD SystemAugust 2007 End CY Planned 2013 THAAD Fire Control 0?4 THAAD Interceptors 0?96 Additional FBX Radars 123

CBO Missile Defense Cost

CBO Missile Defense Cost (cont.)

NFIRE test August 23, 2007 Successful test of Near-Field Infrared Experiment (NFIRE) for missile defense. NFIRE satellite launched on April 24, Tracked modified Minuteman II missile launched from Vandenberg AFB, CA NFIRE satellite got within 3.5 kilometers of the missile. NFIRE to gather plume data about missiles. Also an anti-satellite program in disguise?