VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE historie Velké Moravy a přijetí křesťanství na jejím území Vypracovala Alžběta Bajerová, 4.C

Předvelkomoravské období  6. stol. – Slované přicházejí na Velkou Moravu  7. stol. – Slované bojují s kmeny Avarů z JV. V bojích se osvědčuje franský kupec Sámo  623 – Sámo je zvolen králem. Jeho říše je prvním zárodkem státního útvaru na našem území  660 – Sámo umírá a jeho říše se rozpadá.  9. stol. – vznik knížectví v čele s Mojmírem I.  833 – Mojmír zabírá Nitranu, knížectví sousedící na východě = VZNIK VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE

Předpokládaná poloha knížectví Moravy a Nitrany: cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nitra_moravia_833-cs.png

Doba Rastislavova  846 – Mojmír I. Umírá, na trůn je dosazen jeho synovec Rastislav, a to díky Ludvíku II., vládci Východofranské říše. Ten se Rastislava pokouší ovládat, Rastislav se však bouří. Důsledkem jsou četné válečné výboje.  860 – Rastislav podává žádost o vyslání věrozvěstů do Byzance  863 – Konstantin a Metoděj, bratři ze Soluně, vstupují na Velkomoravské území  864 – Konstantin a Metoděj jsou donuceni Bavorskými kněžími, též působícími na Velké Moravě, obhajovat své učení před papežem Hadriánem I. Byli více než úspěšní, Metoděj byl vysvěcen na biskupa.  865 – Konstantin vstupuje do kláštera, přijíma jméno Cyril a krátce na to umírá

Portrét,,Ideálního knížete Rastislava“ vystavený ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě

Doba Svatoplukova  870 – Rastislavův synovec Svatopluk vydává jemu svěřenou část území do rukou Ludvíkovi II., Rastislava zajme a nechá jej franky uvěznit. Rastislav krátce na to umírá. - Ludvík II. přebírá vládu nad Velkou Moravou, Svatopluka je uvězněn.  871 – vzpoura Moravanů proti Ludvíkově vládě. Svatopluk se osvobodí a pomůže Ludvíka porazit, stává se tedy králem.  871 – 894 – velká územní expanze (Vislansko, Srbsko, Potisí – celkem 300tis.km2)

Přibližná rozloha Velkomoravské říše ve vrcholném období vlády knížete Svatopluka I.

Malba,,Svatopluk v mnišském rouše na Arnulfově dvoře“ z Kroniky tak řečeného Dalimila

Konec Cyrilometodějské mise  883 – Metoděj donucen znovu obhájit své učení. Bohužel pro Velkomoravskou říši je jmenován druhý biskup, a to franský biskup Wiching.  885 – Metoděj umírá – Wiching se stává jediným představitelem církve Velkomoravské říše a uvaluje na Metodějovy žáky těžké represe. Svatopluk mu nijak neodporuje. Žáci směřují jedinou cestou– na východ.  890 – Wiching prchá z Velké Moravy pro zradu

Ikona zobrazující sv. Cyrila a Metoděje

Zánik Velkomoravské říše  887 – vládcem Východofranské říše se stává král Arnulf, jenž podrobuje Velkou Moravu silným útokům.  894 – Svatopluk I. umírá, na trůn nastupuje jeho nejstarší syn Mojmír II  895 – Mojmír vyhlašuje Východofrankům oficiální válku. Zem je však v rozkladu, někteří velmoži dobrovolně vydávají svá území frankům a Mojmír sám vykupuje částmi své říše mír s ostatními sousedními státy  900 – Velkou Moravu napadají Maďaři  906 – poslední písemná zmínka o Velké Moravě

Počátky a přijetí křesťanství na Velké Moravě  830 – do knížectví Moravy a Nitrany přicházejí franští kazatelé šířit křesťanství – Mojmír náboženství přijímá, nechává se pokřtít, na rozdíl od jeho Nitranského souseda, knížete Pribiny, jehož území r. 833 napadá.  Důvod – Pokud by po příchodu věrozvěstů Mojmír křesťanství nepřijal, stala by se Morava velmi pravděpodobně obětí územní expanze franků. Stalo by se tak pod záminkou šíření křesťanství – přesně z toho důvodu, z jakého r. 833 Mojmír napadl Pribinovo ještě stále pohanské knížectví.

Pozvání věrozvěstů  860 – Rastislav posílá žádost Byzantskému císaři, Michalovi III., aby vyslal na Velkou Moravu věrozvěsty křesťanského vyznání.  863 – Konstantin a Metoděj vstupují na Velkou Moravu  Důvod – Rastislav byl na trůn dosazen Východofranským králem Ludvíkem II.,potřeboval se proto vymanit z jeho vlivu. To již učinil politicky, avšak Velkomoravská církev stále spadala pod franský klér. Věrozvěsty tedy potřeboval, aby vyučili budoucí čistě Moravské kněží, jež by tvořili vlastní Velkomorav. církev nezávislou na franském arcibiskupství.

Vyvrácení domněnek o důvodech pozvání věrozvěstů A) šíření křesťanství - Velká Morava byla christianizována již v roce 830 za vlády Mojmíra I. B) Kázání v rodném jazyku - V západoslovanském dialektu kázali již první franští kněží přicházející na Moravu. Důvodem byl koncil v Mohuči r. 813 kde bylo ustanoveno, že každý člověk neznalý latiny má právo na kázání ve svém rodném jazyce. C) Vytvoření jazyka, písma a literatury - Veškerá obdivuhodná činnost, jež Soluňští bratři na našem území vykonali, byla ve své době něčím revolučně převratným. Konstantin s Metodějem se kvůli tomu museli dokonce dvakrát zpovídat u papeže! Není tedy v žádném případě možné, aby právě tento plán byl předmětem Rastislavovy žádosti.

Obraz Cyrila a Metoděje od Jana Matejky z 19.století:

zdroje  Zdeněk Klanica – Počátky Slovanů, Praha 2009  Dušan Třeštík – Vznik Velké Moravy, Praha 2001  Vladimír Vavřínek – Velká Morava mezi Byzancí a Latinským západem, Brno 2001     2-mojmir-i-a-rastislav/