Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kmenové buňky z pupečníkové krve současnost a budoucnost
Advertisements

Kost a chrupavka z kmenových buněk
Krev.
Heterogenita nádorové buněčné populace v diagnostice a léčení
Preklinické léze u roztroušené sklerózy
Obecná biologie.
Mozek Aleš Jůn, Dominik Šíba.
SCREENING SLUCHU PO 6 LETECH
Nervová soustava.
Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Hypotetický příklad: brojler.
Audiologická vyšetření u poruchy vývoje řeči
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Název: ROZDĚLENÍ ŽIVOČICHŮ
Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Zpracovala: Lenka Páleníková
SOUSTAVA SMYSLOVÁ – UCHO (sluchový orgán)
Chromozóm, gen eukaryot
Rozmnožování obratlovců
Nervová soustava a smyslové orgány
Patologická anatomie jatečných zvířat
BIOLOGIE ČLOVĚKA Tajemství genů (28).
PRIMÁRNÍ IMUNODEFICIENCE
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková
Neexistuje zlatý standard, pouze konvergence fyziologických metod
Život ve Vesmíru Co je život?
Reprodukce buněk Nové buňky mohou v současné etapě evoluce vznikat pouze dělením buněk již existujicích. Dělením buněk je zajišťována: Reprodukce jedinců.
Protiinfekční imunita 2
Projektový cyklus, analýza SWOT
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY
Fyziologie reprodukce a základy dědičnosti FSS 2009 zimní semestr D. Brančíková.
Buněčné terapie a tkáňové inženýrství
Hypertermie Pavel Lstiburek.
2014 Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/
3. Stavební elementy nervové soustavy.
MUDr.Kateřina Kapounková
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Tělní tekutiny Krev a míza.
PhDr. Petra Potměšilová, Ph.D.
Genetické poruchy - obecně
Protilátka (imunoglobulin)
Genová terapie II Terapie rakoviny ex vivo Genetický transfer TNF  do lymfocytů infiltrujících do tumoru (TIL) Adoptivní imunoterapie genetickou.
Úskalí v diagnostice stavu sluchu pomocí kmenových evokovaných potenciálů u nejmenších dětí Weberová,P., Lejska,M., Havlík, R., Bártková, E. AUDIO-Fon.
Screening sluchu u nejmenších dětí a jednostranný defekt M. Lejska Hradec Králové
Patofyziologie poruch a vad sluchu systematika. Systematika patofyziologie poruch sluchu I. vývojová existence vady sluchu congenitální (vrozený) II.
Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno MUDr Radan Havlík AUDIO-Fon centr Brno.
Neboli BUNĚČNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE. Čím se zabývá cytologie? Druhy, tvar a velikost buněk = morfologie Vnitřní stavba, druhy organel = anatomie Pochody.
Problematika vyšetření sluchu u mnohočetně vrozeně postižených dětí Lejska,M., Havlík,R., Bártková,E., Weberová, P., Vacuška,M* AUDIO-Fon centr. Brno AUDIO-Fon.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
Úskalí korekce sluchové vady u nejmenších dětí XX.celostátní foniatrické dny E.Sedláčkové a 7. česko-slovenský foniatrický kongres Liberec,
Prof. MUDr. David Pokorný, CSc. I.ortopedická klinika 1.LF UK, FN Motol Léčba osteoartrózy a jiných poškození kloubní hyalanní chrupavky s využitím aplikace.
Auditory neuropathy kazuistika M. Lejska AUDIO-Fon centr Brno.
Dopad minimální a lehké sluchové vady na děti. The Impact of Minimal and Mild Hearing Loss on Children Anne Marie Tharpe Nashville, Tennessee, USA.
Screening sluchu u nejmenších dětí a jednostranný defekt
Problematika hluku z pohledu audiologie
PORUCHY ŘEČI V DĚTSKÉM VĚKU
Kam směřuje léčba sluchových vad ?
Herpetické viry-úvod RNDr K.Roubalová CSc..
Mgr. Milan Šimek Dějepis
Kmenové buňky ano nebo ne?
REALITA HEMATOLOGICKÝCH NÁDORŮ A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ KRVE V ČR Doc. MUDr. Jaroslav Čermák, CSc. Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha.
VLIV NADMĚRNÉHO PŘÍJMU FLUORIDŮ NA ORGANISMUS
Lejska, M., Bártková, E., Weberová, P., Havlík, R.,
Regenerace vláskových buněk: Přichází toto téma do úvahy při léčení poruch sluchu.
Bártková,E., Lejska,M., Weberová,P., Havlík, R., AUDIO-Fon centr. Brno
Lepra Martina Širillová.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Buněčný cyklus buněčný cyklus (generační doba) - doba mezi dvěma mitózami (rozdělení buňky na dvě dceřinné) - velmi variabilní, podle typu tkáně.
Plasmidy a konjugace ..
Mapky přirozených ekosystémů z naší přírody
Transkript prezentace:

Kam směřuje léčba sluchových vad ? Doc MUDr Mojmír Lejska, CSc AUDIO-Fon centr Brno

Léčebné postupy Konzervativní – senzorineurální vady sluchu (medikamentosní, fyzikální) Operační – převodní poruchy sluchu Kompenzační postupy

Léčebné postupy Konzervativní – senzorineurální vady sluchu (medikamentosní, fyzikální) Operační – převodní poruchy sluchu Kompenzační postupy Léčebný efekt je závisí na množství intaktních sluchových buněk

Základní léčebný axiom Poškozená, destruovaná a nefunkční sluchová buňka je neléčitelná Sluchovou ztrátu, odpovídající postižené sluchové buňce, nelze žádnou léčebnou metodou vyléčit. Práh sluchu na prahovém tónovém audiogramu u senzorineurální sluchové vady je neměnný. (NIPS,MM)

Léčebně se využívá Nepoškozená část sluchového epitelu vnitřního ucha Léčebně se nevyužívá Nefunkční a destruovaná část sluchového epitelu vnitřního ucha

Kam směřuje léčba sluchových vad ? NOVÝ SMĚR Regenerace sluchových buněk

Dr Brenda Morgan Ryals, PhD: „Objev regenerace vláskových buněk v roce 1988 je v přímém rozporu se vším, co jsme do té doby věděli o poškození sluchové buňky a senzorineurálních vadách sluchu.“

V roce 1988 byla nalezena zcela nová vlastnost vláskových = sluchových buněk teplokrevných obratlovců (ptáků) Totéž se ví již 50 let o sluchových buňkách studenokrevných obratlovců: u plazů a obojživelníků Ne u savců !!!! Úvod

Co se v současnosti ví o regeneraci vláskových buněk u ptáků Buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) dostanou povel k novému buněčnému dělení (nové replikaci) za podmínky, že vláskové buňky jsou poškozeny nebo zničeny (existuje triger a nejsou inhibitory) Nově vznikající buňky jsou programovány do vývoje buněk vláskových Konečně nově vzniklé vláskové buňky vyzrávají a jsou inervovány

Co se v současnosti ví o regeneraci vláskových buněk u ptáků 1. Existují buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) 2. Existuje spouštěcí mechanismus (triger) 3. Existuje geneticky podmíněná nezaměnitelná cesta, která vede od prekurzoru k vláskové buňce 4. Existuje schopnost nově vzniklé bb. inervovat ============= 5. Nejsou žádné blokády a „brzdy“ tohoto procesu

Proč savci neumí obnovovat vláskové buňky ? 1. Existují buněčné prekursory (podpůrné nebo kmenové bb) 2. Existuje spouštěcí mechanismus (triger) 3. Existuje geneticky podmíněná nezaměnitelná cesta, která vede od prekurzoru k vláskové buňce 4. Existuje schopnost nově vzniklé bb. inervovat ============= 5. Nejsou žádné blokády a „brzdy“ tohoto procesu V savčí kochlee nejsou prekurzory b. dělení Spouštěče b.dělení se nedostanou do d.cochlearis Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková Nová inervace nikdy nebyla u savců prokázána Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují spontánní dělení buněk

Proč savci neumí obnovovat vláskové buňky ? V savčí kochlee nejsou žádné buněčné prekurzory Spouštěče buněčného dělení se nemohou dostat do ductus cochlearis, protože existuje krevní bariera Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují spontánní dělení buněk Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková

V savčí kochlee nejsou žádné buněčné prekurzory

To však jen za splnění dvou podmínek: Doetzlhofer et.al. Dev.Bio 272 (2004) Savčí podpůrné a pilířové buňky je možno přimět k novému buněčnému dělení pro vznik vláskových buněk * zrušení tělu vlastní inhibice dělení * nutná přítomnost genetického signálu k buněčné diferenciaci

Spouštěče buněčného dělení se nemohou dostat do ductus cohlearis, protože existuje krevní bariera

Warchol 1997 Bhave et al Po zranění kochley je možno pomocí makrofágů vkládat do poškozených buněk prorůstové faktory, které by se mohly stát spouštěčem morfologické buněčné přeměny.

Savci mají geneticky zakódovanou existenci silných supresorů (tumorosní), které trvale potlačují dělení buněk

P27 kip 1 (tumorosní supresní protein) je přímo odpovědný za inhibici buněčného dělení vláskových cochleárních buněk Byl vypěstován klon laboratorních myší, které postrádají gen pro P27 kip 1 protein, které v období časně postnatálním mohou replikovat vláskové buňky (Segil et al. 1999)

Savci nemají genetický model (program), aby z prekurzoru vznikla právě buňka vlásková

Geny v embryonálním období obsahují faktory, které umožňují přeměnu kmenové buňky na přesně určený typ buňky dceřiné. Tyto geny jsou však vyřazeny u dospělých obratlovců Math 1: Bergmingham et al 1999 Atoh 1: Bergmingham 1999 Hes 1: Zheng et al. 2000

Závěry / prof. Dr Brenda M. Ryals, PhD Dnes známe již mnoho o regeneraci vláskových buněk u nesavčích druhů. Ale jsme právě na začátku cesty do savčí kochey. U savců blokují regeneraci přirozené geny, které vytváření supresory a ty trvale inhibují replikaci buněk. Současné objevy dovolují předpovídat, že za pomocí externích inhibitorů (virové vektory prostřednictvím makrofágů), bude možno obejít tyto inhibiční procesy

Bezpečné a efektivní zavádění genů a buněčných supresorů vyžaduje, aby se tyto metody rozvíjely i v celé řadě klinických oblastí I pokud budeme schopni vkládat kmenové buňky i virové vektory na správné místo, to stále neznamená vznik funkční vláskové buňky Konečně je třeba vyřešit vznik neurálního propojení takto nově vzniklých vláskových buněk s centrálními oblastmi A ani to ještě nezaručuje slyšení a rozumění

Závěr Existence regenerace sluchových buněk je prokázaná – ne u savců. Spousta energie i peněz je v současnosti vynakládána na výzkum regenerace vláskových buněk člověka. Víme, co chceme a kam směřujeme. Jsme na počátku dlouhé cesty, která by měla skončit ……………?