antika v projevech výtvarného umění

Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ OAJL - inovace výuky Příjemce: Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282 Tento projekt je financován Evropskou unií – Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Autor:Mgr. Rudolf Kopecký Předmět:Dějepis

Obsah Antika1 Kdy a kde2 Řecko – periodizace3 Výtvarné umění - druhy4 Dórský sloh5 Jónský sloh6 Korintský sloh7 Shrnutí rozlišovacích prvků8 Stavby9 Stavby – věštírna10

Obsah Řecké sakrální stavby11 Sekulární stavby12 Příklad sekulární stavby – divadlo13 Plastika14 Plastika – náměty15 Autoři a díla16 Ukázky děl – Myrón17 Ukázky děl – Lyssipos18 Ukázky děl – Praxiteles19 GUA20

Obsah Plastika – materiál21 Malba22 Malba na keramice23 Řím24 Římská architektura25 Plastika26 Malba27 Římské stavitelství – ukázka28 Římské stavitelství – ukázky29 Malby – ukázky30

antika 1

epocha: starověk (doba od 1. tis. před naším letopočtem až do našeho věku) místo: Egejská oblast a Středozemí (Řecko a Řím) kdy a kde 2

periodizace: archaické období (po 5. st. př. n. l.) klasické období (po r. 336 př. n. l.) helénismus (po r. 146 př. n. l.) Řecko 3

architektura tři základní slohy rozlišovacím znakem hlavice sloupu základním stavebním prvkem architráv (překlad) druhy výtvarného umění 4

dórský sloh nejprostší nejstarší rozlišovací znak jednoduchá hlavice (bez ozdob), bez patky 5

jónský sloh mladší rozlišovací znak hlavice s volutami, dřík s patkou 6

korintský sloh nejmladší styl často používán v dalších stylech (renesance, klasicismus) rozlišovací znak hlavice navíc s akantovými listy 7

Shrnutí rozlišovacích prvků 8

stavby sakrální (neurčené k obývání; slouží k uctívání) – chrámy, věštírny, panteony příklad panteonu poznejte sloh 9

stavby příklad věštírny poznejte sloh 10

Řecké sakrální stavby Artemidin chrám v Efesu……a domnělá rekonstrukce 11

Řecký dům se skládal z jedné velké obdélníkové místnosti s předsíní, otvorem ve stropě, kterým byl odváděn kouř z krbu. Tuto část domu obývali pouze muži, ženám byl vstup do těchto prostor zapovězen. Ženám byla vyhrazena část domu, která navazovala na obytné místnosti a vnitřní dvorek, jenž přiléhal k mužské obdélníkové místnosti. Z vybavení domu uveďme stolky a nejrůznější sedátka. V pozdější době se v domech začínají objevovat koupelny. Sekulární stavby 12

divadlo Řecké divadlo, amfiteátr Ukázka sekulární stavby (jednoho z nejdochovanějších divadel v Epidauru je na obrázku) Centrem divadelního dění byly Athény Pro stavbu amfiteátru se využívaly přírodní podmínky, jednak pro usnadnění výstavby hlediště (stráně, stupňovitý terén), na protější straně pak hory či vodní hladina (moře, pro lepší akustiku) Taková divadla pojmula řádově desetitisíce diváků 13

Plastika (sochařství) zprvu cizí vlivy (egyptský, perský) sochy ve strnulém výrazu (mramor), nebo sošky z pálené hlíny (terakoty), později sochy součástí architektury (reliéfy nebo pohledové ze tří stran), nakonec volná plastika (pohled i zezadu) 14

kultovní (oslava božstva), civilní (portréty osobností), atletické (krása lidského těla, kánon, idealizace), mytologické (výjevy z mytologie, sousoší Láokoona); nejdříve zobrazováni muži (kúros; nazí atleti, bozi), později ženy (koré; venuše, bohyně) náměty 15

Autoři a díla v prvopočátku anonymní, od 8. století autorské Myrón – Diskobolos, Venuše; vyjádření pohybu (rotace) těla Polykleitos – kánon, (1:7);Doryforos; ztráta strnulého výrazu Lysippos – dvorní sochař Alexandra, nový kánon Feidias – Athéna (15 m vysoká kultovní socha bohyně), výzdoba chrámů Praxiteles – mytologie (Afrodité a Hermes), 1. dámský akt, plodný, v oblibě u Římanů 16

ukázky děl Myrón - DiskobolosPolykleitos - Doryforos 17

ukázky děl Lyssipos - ZápasníkFeidias - Athéna 18

ukázky děl Praxiteles - Afroditémytologie - Láokoon 19

GAU Některá díla jsme měli možnost vidět… …v Galerii antického umění v Hostinném 20

hlína (v raném období vypalovaná, terakoty) kámen (mramor, polychromie – původní sochy byly malovány, nebyly tak krásně bíle, jak je známe dnes) kov (bronz) sochařský materiál 21

původně na keramice; volná malba, jak ji známe dnes, neexistovala, byla vesměs účelová, spoluvytvářela interiér (fresky, mozaiky) náměty: mytologie, výjevy ze sportovních her, výjevy z bitev malba 22

malba na keramice lampadedromiahydra 23

architektura: navíc kolosea (plnění části rčení „chléb a hry“), akvadukty (římské vodovody), viadukty (mosty), kanalizace (kloaka maxima, římská stoka), silnice (především vojenský účel, via Appia), Řím 24

vítězné oblouky obytné čtvrti, krytá divadla, kasárna, technické budovy (sklady), urbanistické celky (prostranství, náměstí – fóra ) základní stavební (konstrukční) prvek – klenba architektura 25

kopie řeckých soch (díky římské kultuře se nám „dochovaly“ řecké sochy, originály neodolaly zubu času), ve stylu pak pokračovali římští tvůrci, zobrazovali náměty z dobyvačných válek, portréty vládců a významných osobností (císařů, filosofů, velitelů) i postav z mytologie plastika 26

stejný charakter jako řecká patřící do tzv. užitého umění (výzdoba interiérů paláců, vil,…) malba 27

Římské stavitelství koloseumakvadukt 28

Římské stavitelství Forum RomanumVia Appia 29

malba Nástěnná v PompejíchDesková z Egypta 30

nabyté poznatky z celoživotního zájmu o kunsthistorii (léta praxe) Použité zdroje