Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_43_04 Název materiáluVýznamné osobnosti fyziky 3 AutorMgr. Petr Lintner Tematická oblastSeminář z fyziky Tematický okruhDějiny fyziky Ročník3 Datum tvorbysrpen 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Významné osobnosti fyziky 3

Galileo Galilei (1564 – 1642) [1] italský matematik, fyzik, filozof a astronom byl průkopníkem kvantitativních experimentů a jejich matematické analýzy formuloval zákonitosti volného pádu formuloval zákonitosti setrvačnosti těles v pohybu zaznamenal nezávislost periody kmitů kyvadla na amplitudě – jako první si uvědomil možnost regulace hodin pomocí kyvadla určil postup skládání rychlostí

Evangelista Torricelli (1608 – 1647) [2] italský fyzik a matematik zabýval se studiem atmosférického tlaku a vakua sestrojil první rtuťový barometr jako první vysvětlil příčinu větru zformuloval zákon pro rychlost tekutiny vytékající z otvoru ve stěně nádoby (Torricelliho zákon)

Blaise Pascal (1623 – 1662) [3] francouzský fyzik a matematik navázal na práci Torricelliho zabýval se vlastnostmi tlaku a vakuem ukázal, že hydrostatický tlak závisí pouze na výšce a ne na tvaru nádoby formuloval zákon o šíření tlaku v kapalinách (Pascalův zákon) sestrojil mechanickou kalkulačku [4]

Christiaan Huygens (1629 – 1695) [5] holandský matematik, fyzik a astronom objevil vztah pro dostředivé zrychlení zavedl pojem moment setrvačnosti objevil zákon zachování momentu hybnosti zkoumal zákony rázu těles zkonstruoval a nechal si patentovat první kyvadlové hodiny zformuloval princip šíření vlnění v prostoru přidáním obálky elementárních vlnoploch

Isaac Newton (1643 – 1727) [6] anglický fyzik, matematik, astronom, filozof, alchymista a teolog – jeden z nejvýznamnějších vědců dějin zformuloval zákon gravitačního působení mezi dvěma tělesy zformuloval tři pohybové zákony (setrvačnosti, síly a akce a reakce) zabýval se zákonem zachování hybnosti a momentu hybnosti pomocí hranolu rozložil světlo na barevné spektrum světlo si představoval jako proud částic

Daniel Bernoulli (1700 – 1782) [7] švýcarský fyzik a matematik zakladatel hydrodynamiky zjistil, že s rostoucí rychlostí proudící kapaliny klesá její tlak (Bernoulliho rovnice) vytvořil první kinetickou teorii plynů studoval vliv slapových sil na oceán

Leonhard Euler (1707 – 1783) [8] švýcarský fyzik a matematik položil základy mechaniky tuhých těles a hydrodynamiky (např. diferenciální rovnice pro popis pohybu ideální tekutiny) zkoumal problém pohybu tří a více těles – dokázal neexistenci analytického řešení teoreticky řešil pohyb Měsíce a poruchy drah Jupiteru a Saturnu teoreticky odvodil možnost odstranění barevné vady u čočkových dalekohledů

Ludwig Eduard Boltzmann (1844 – 1906) [9] rakouský fyzik zakladatel statistické mechaniky formuloval vztah mezi entropií a pravděpodobností zformulovat teorém o narůstání entropie v nevratných procesech zabýval se kinetickou teorií látek a rozdělením rychlostí částic plynu zkoumal tepelné záření těles

Joseph-Louis Lagrange (1736 – 1813) [10] francouzský matematik a teoretický fyzik studoval stabilitu drah Měsíce a planet sluneční soustavy vypočetl polohu libračních center (Lagrangeovy body) vyřešil pomocí diferenciálních rovnic variační problém nalezení optimální trajektorie (Lagrangeovy rovnice) věnoval se teorii zvuku

Nicolas Léonard Sadi Carnot (1796 – 1832) [11] francouzský fyzik spoluzakladatel termodynamiky zformuloval teorii tepelných motorů navrhl ideální vratný cyklus s maximální teoretickou účinností (Carnotův cyklus) objevil, že účinnost tepelného motoru závisí pouze na vstupní a výstupní teplotě

William Thomson (lord Kelvin) (1824 – 1907) [12] skotsko-irský fyzik předpověděl závislost tání ledu na tlaku navrhl absolutní teplotní stupnici nezávislou na fyzikálních vlastnostech látek zabýval se také elektřinou a magnetismem – jeho práce posloužily Maxwellovi osobně se podílel na pokládání transatlantických kabelů

James Prescott Joule (1818 – 1889) [13] anglický fyzik a sládek zabýval se vztahem mezi teplem, energií a mechanickou prací – dospěl k první větě termodynamické vyvrátil fluidní teorii tepla – zjistil, že teplo je forma energie s lordem Kelvinem spolupracoval na vytvoření termodynamické teplotní stupnici přispěl k rozšíření kinetické teorie látek objevil zákon přeměny elektrické energie na teplo (Jouleův zákon)

Použité zdroje: SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, s. ISBN Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupný na Použité obrázky: [1] Sustermans, J. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [3] Wikimedia Commons [online]. přibližně [cit ]. Dostupný na [4] Monniaux, D. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [5] Netscher, C. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [6] Kneller, G. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [7] Haid, J. J. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na [8] Handmann, J. E. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na [9] Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [10] Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na [11] Boilly, L. L. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na

[12] Annan, T. & R. & Sons. Wikimedia Commons [online]. přibližně [cit ]. Dostupný na _1907._Scientist,_resting_on_a_binnacle_and_holding_a_marine_azimuth_mirror.jpg [13] Roscoe, H. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na