Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_43_06 Název materiáluVýznamné.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_43_06 Název materiáluVýznamné."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0811 Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_43_06 Název materiáluVýznamné osobnosti fyziky 5 AutorMgr. Petr Lintner Tematická oblastSeminář z fyziky Tematický okruhDějiny fyziky Ročník3 Datum tvorbysrpen 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

2 Významné osobnosti fyziky 5

3 Joseph John Thomson (1856 – 1940) [1] anglický fyzik r. 1897 objevil elektron při zkoumání katodového záření určil poměr hmotnosti a náboje elektronu navrhl hmotnostní spektrometr objevil existenci izotopů prvků tvůrce prvního modelu atomu objevil přirozenou radioaktivitu draslíku prokázal, že atom vodíku má jediný elektron r. 1906 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev elektronu a za výzkum vodivosti plynů

4 Ernest Rutherford (1871 – 1937) [2] novozélandský fyzik objevil atomové jádro objevil proton a teoreticky předpověděl existenci neutronu vytvořil planetární model atomu uskutečnil první umělou transmutaci objevil poločas rozpadu radioaktivních prvků pojmenoval záření alfa, beta a gama r. 1908 obdržel Nobelovu cenu za chemii za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek

5 Albert Einstein (1879 – 1955) [3] německo-americký teoretický fyzik v letech 1911-1912 působil jako profesor na Pražské univerzitě zformuloval speciální a obecnou teorii relativity vysvětlil fotoelektrický jev vypracoval teorii Brownova pohybu ke konci života pracoval na jednotné teorii pole r. 1921 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za vysvětlení fotoefektu a zásluhy o teoretickou fyziku

6 Pierre Curie (1859 – 1906) [4] francouzský fyzik a chemik společně se svou ženou objevili a izolovali radium a polonium společně se svým bratrem objevili piezoelektrický jev objevil, že stálý magnet ztrácí své magnetické vlastnosti po překročení určité teploty (Curieova teplota) r. 1903 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za výzkum radioaktivního záření

7 Maria Curie-Sklodowska (1867 – 1934) [5] francouzská fyzička a chemička polského původu společně se svým mužem objevili a izolovali radium a polonium vysvětlila příčiny radioaktivity v rozpadu atomových jader r. 1903 obdržela Nobelovu cenu za fyziku za výzkum radioaktivního záření r. 1911 obdržela Nobelovu cenu za chemii za izolaci čistého radia

8 Enrico Fermi (1901 – 1954) [6] italsko-americký fyzik zabýval se výzkumem jaderných reakcí, kvantovou teorií, fyzikou elementárních částic a statistickou fyzikou objevil jadernou transformaci vyvolanou bombardováním pomalými neutrony r. 1942 uskutečnil první řízenou řetězovou štěpnou reakci pojmenoval neutrino r. 1938 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev jaderných reakcí vyvolaných pomalými neutrony

9 Max Karl Ernst Ludwig Planck (1858 – 1947) [7] německý fyzik jeden ze zakladatelů kvantové teorie vyslovil předpoklad o kvantování energie záření formuloval zákon vyzařování absolutně černého tělesa zabýval se také klasickou termodynamikou – zobecnil třetí větu termodynamickou v teorii relativity objevil vztah mezi hybností, energií a hmotností r. 1918 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev kvantové teorie

10 Louis Victor Pierre Raymond de Broglie (1892 – 1987) [8] francouzský fyzik vyslovil teorii o vlnových vlastnostech částic zabýval se také relativistickou kvantovou mechanikou a strukturou atomového jádra r. 1929 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev vlnově korpuskulárního dualismu částic

11 Erwin Schrödinger (1887 – 1961) [9] rakouský fyzik zpočátku se věnoval fyziologické optice – přispěl k teorii barevného vidění na základě de Broglieovy hypotézy o dualismu částic zformuloval vlnovou mechaniku později se věnoval teorii elektromagnetického pole a teorii relativity pokoušel se o zformulování sjednocené teorie pole r. 1933 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj kvantové teorie

12 Werner Karl Heisenberg (1901 – 1976) [10] německý fyzik zabýval se kvantovou teorií zformuloval maticovou kvantovou mechaniku odvodil relaci neurčitosti – poloha a hybnost objektu nemohou být současně přesně změřeny zabýval se také studiem feromagnetismu r. 1932 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za vybudování základů kvantové teorie

13 Paul Dirac (1902 – 1984) [11] anglický fyzik položil základy kvantové elektrodynamiky a kvantové teorie pole odvodil relativistickou rovnici pro elektron položil základ studia magnetického momentu a spinu elektronu předpověděl existenci pozitronu a dalších antičástic r. 1933 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvoj kvantové teorie

14 Richard Phillips Feynman (1918 – 1988) [12] americký fyzik zabýval se kvantovou elektrodynamikou vypracoval jednoduché grafické vyjádření probíhajících kvantových procesů (Feynmanovy diagramy ) byl vynikajícím pedagogem stál u počátku nanotechnologie r. 1965 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za rozvinutí kvantové elektrodynamiky

15 Stephen William Hawking (nar. 1942) [13] anglický teoretický fyzik věnuje se především kosmologii a kvantové gravitaci studoval teorii černých děr – zavedl entropii a teplotu černé díry jeho největším objevem je tzv. Hawkingův efekt – vyzařování hmoty černých děr v oblasti rentgenového a gama záření, které může vést až k jejich vypaření pokouší se o spojení kvantové teorie a obecné relativity

16 Lev Davidovič Landau (1908 – 1968) [14] sovětský fyzik zabýval se kvantovou mechanikou, kvantovou elektrodynamikou, supratekutostí, supravodivostí, fázovými přechody, fyzikou plazmatu, diamagnetismem a teorií neutrin r. 1962 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za práci v oboru supratekutosti

17 Použité zdroje: SVOBODA, Emanuel aj. Přehled středoškolské fyziky. 4. upravené vydání. Praha: Prometheus, 2006. 515 s. ISBN 80-7196-307-0. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://cs.wikipedia.org Použité obrázky: [1] Wikimedia Commons [online]. 1915. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:J.J_Thomson.jpg [2] Wikimedia Commons [online]. 1910. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ernest_Rutherford.jpg [3] Turner, O. J. Wikimedia Commons [online]. 1947. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Albert_Einstein_Head.jpg [4] Wikimedia Commons [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pierre_Curie_by_Dujardin_c1906.jpg [5] Wikimedia Commons [online]. 1911. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Curie-nobel-portrait-2-600.jpg [6] Wikimedia Commons [online]. 1943-1949. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Enrico_Fermi_1943-49.jpg [7] Wikimedia Commons [online]. 1930. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Max_Planck_%281858-1947%29.jpg [8] Wikimedia Commons [online]. 1929. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Broglie_Big.jpg [9] Wikimedia Commons [online]. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erwin_Schr%C3%B6dinger.jpg [10] Wikimedia Commons [online]. 1933. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bundesarchiv_Bild183-R57262,_Werner_Heisenberg.jpg

18 [11] Nobel Foundation. Wikimedia Commons [online]. 1933. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dirac_4.jpg [12] Thiel, T. Wikimedia Commons [online]. 1984. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:RichardFeynman-PaineMansionWoods1984_copyrightTamikoThiel_bw.jpg?uselang=cs [13] 2 0 1 00. Wikimedia Commons [online]. 2006. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stephen_Hawking_050506.jpg [14] Nobel Foundation.Wikimedia Commons [online]. 1962. [cit. 15. 8. 2013]. Dostupný na http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Landau.jpg