Bezostní Clupeiformes
Bezostní Obecně jsou primitivní kostnaté ryby, mezi které patří některé hospodářsky velmi významné druhy ryb, jako jsou sledi, sardinky a sardele. Řád zahrnuje 6 čeledí a asi 300 druhů. Jsou to ryby mořské i sladkovodní, většinou jsou to rychlí plavci. Bezostní mají jen měkké ploutevní paprsky, odsud jejich český název. Šupiny jsou cykloidní, nemají postranní čarou. Plynový měchýř zůstává spojený s jícnem.
Bezostní-Systém – dorabovití(Chirocentridae) – sleďovití (Clupeidae) – sardelovití (Engraulidae) – sledicovité(Pristigasteridae) – zubatinkovití (Denticipitidae)
Bezostní-lososovití Patří do řádu bezostních a najdeme je v moři i v řekách. PSTRUH OBECNÝ V Evropě se vyskytuje pstruh ve čtyřech poddruzích: pstruh obecný mořský pstruh obecný horský pstruh obecný potoční pstruh duhový Pstruh mořský žije při pobřežích Francie a dorůstá délky až 1,3 m. V době tření se stěhuje do řek. Pstruh obecný horský obývá alpská jezera, jeho délka je až 80 cm a váží asi 10 kg. Pstruh obecný potoční žije v tekoucích vodách, dorůstá délky asi 30 cm a živí se hmyzem, měkkýši a korýši. Pstruh duhový obývá jezera, rybníky, přehrady a tůně a je v současné době velmi oblíbený. Je rozšířen zejména šlechtěním pro kvalitní maso a jeho rozsáhlé potravinářské využití a velkou flexibilitu života. Délka v dospělosti činí 20–90 cm, největší potvrzená hmotnost je okolo 8 kg.
Pstruh obecný Pstruh potočný
Bezostní-štikovití Ryby tohoto rodu se vyznačují protáhlým torpédovitým tvarem těla a hřbetní ploutví posunutou téměř až k ocasní ploutvi. Všechny druhy jsou dravé. Obývá vody Severní Ameriky a Eurasie. Preferuje klidnější vody, kde si udržuje teritorium a číhá na kořist, proti které podniká rychlé a prudké výpady.
Bezostní-štikovití Štika obecná Naše nejznámější dravá ryba vyskytující se ve většině našich revírů. Dorůstá poměrně velkých rozměrů, rychle roste a je schopna lovit i značně velkou kořist. Tetra štikovitá