Hoření - chemický děj - vzniká teplo, světlo a látky odlišných vlastností, než má hořící látka - zpravidla se projevuje plamenem (sloupec hořících, většinou plynných látek) Význam hoření - velmi důležité v životě člověka (zdroj světla, tepla, úprava potravin,...) - výroba nových látek (např. železa ve vysoké peci) - získávání elektrické energie v tepelných elektrárnách - atd.
Podmínky hoření: - přístup dostatečného množství kyslíku - zahřátí hořlavé látky na teplotu vznícení Teplota vznícení - nejnižší teplota, při které hořlavá látka po přiblížení plamene vzplane a hoří nejméně 5 sekund
Jaký je rozdíl mezi ohněm a požárem? Oheň - řízené hoření v omezeném prostoru - člověk ho má pod kontrolou - v případě potřeby ho zvládá uhasit Požár - nekontrolované hoření - probíhá v nevymezeném prostoru - hašení bývá problematické, často je nutný zásah požárníků
Hořlaviny: látky, které v prostředí vzdušného kyslíku prudce hoří za vzniku plamene Kapalné hořlaviny rozdělujeme do čtyř tříd (podle teploty vzplanutí) Nejnebezpečnější jsou hořlaviny I. třídy (hořlaviny s bodem vzplanutí do 21 °C) – např. benzín, aceton, nitroředidla … Při manipulaci s hořlavými látkami nesmíme pracovat s otevřeným ohněm, nekouříme, nepoužíváme mobilní telefon. Dodržujeme zásady bezpečného skladování.
Hašení plamene - ochladit hořící látku pod teplotu vznícení - zamezit přístupu vzdušného kyslíku - použít vhodný hasicí prostředek Hašení požáru HASIČI 150
Použití některých hasebních prostředků Voda - vhodná (dřevo, uhlí, seno, sláma) - nevhodná (el. zařízení pod proudem, benzín, lehké kovy) Písek - vhodný (na většinu materiálů) Pěna - vhodná (pevné látky i kapaliny - benzín…) - nevhodná (el. zařízení pod proudem, lehké kovy) Prášek - vhodný (cenné písemnosti, el. zařízení pod proudem, tekuté plyny) - nevhodný (lehké kovy, jemná elektronika) Oxid uhličitý - vhodný (el. zařízení pod proudem) - nevhodný (lehké kovy - např. hliník)