Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Vetřelec! Základní článek Hnutí Brontosaurus Modrý kámen Josefov 459, Adamov 77-FN-050 Švýcárna přírodě a lidem kdo to je, jak ho poznáme a co s ním?

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Kdo je vetřelec? Je nám nebezpečný? Jak bojovat s ním bojovat?

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Vetřelci naší přírody Rostliny v přírodě nepůvodní, rychle se šířící a omezující původní rostliny i pestrost druhů. Netýkavka žlaznatá Zlatobýl obrovský Zlatobýl kanadský Křídlatky Bolševník velkolepýTrnovník akát Lupina mnoholistá Netýkavka malokvětá

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a V čem spočívá jejich nebezpečí: V naší přírodě se tyto rostliny nikdy nevyskytovaly. Vyvíjelo se tu jiné rostlinné společenstvo v závislosti na podmínkách. Invasivní rostliny naruší svým příchodem původní rovnováhu, obsazují různá místa, jsou většinou nenáročné. Rychle se množí a šíří, brání tak často v šíření původních druhů, které v boji s nimi prohrávají. Příroda se tak stává méně pestrou a tím i náchylnější k poškození. Pestré společenstvo rostlin je také základem pro pestrost živočišných druhů v přírodě. Někdy tyto rostliny také intenzivně lákají opylovače, kteří pak „pozapomenou“ opylovat ostatní rostliny a tím jim neumožní tvorbu plodů a semen. Samy invasivní rostliny za nic nemůžou, to člověk je na nová území dovezl a vysadil. Většinou si myslel, že jsou krásné a exotické, ale nedohlédl následky, které jejich zavlečení do naší přírody může mít.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Netýkavka žláznatá Nejsledovanější vetřelec Moravského krasu Výška až 3 metry Dolet vystřelených semen až 4 metry Jednoletá rostlina Původem z Himálaje ( m.n.m) Medonosná rostlina intenzivně lákající opylovače Rozsáhlé porosty říčních břehů a vlhkých luk Jak na ni? Svědomité vytrhávání celých rostlin i několikrát ročně Ošetření říčních břehů od pramene (semena nese po proudu voda) Sušení a likvidace semen (dozrají i na utržené orstlině)

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský V naší přírodě původní menší zlatobýl obecný Výška až 2 metry Šíří se ochmýřenými semeny Dovezeny jako okrasné kultivary Tvoří rozsáhlé porosty Nenáročné na živiny a vlhkost Medonosná rostlina Zlatobýl kanadský – chlupaté listy a lodyhy Jak na ně? Bránit jejich šíření ze zahrad (nevysazovat u lesů a luk) Vytrhávat celé rostliny/zalomit květ, aby nedošlo k vysemenění

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Netýkavka malokvětá Výška kolem 0,5 metru Dolet vystřelených semen až 2 metry Velmi rychlé šíření a tvorba monokulturního porostu Toxická – brání ostatním rostlinám v růstu Původem ze Sibiře – do ČR se dostala oklikou přes Ameriku Velmi hojná, odolná, nenáročná Jak na ni? Dnes již prakticky nemožné zabránit jejímu výskytu a šíření. Vytrhávání a sušení celých rostlin. Likvidace semen ve všech stádiích zralosti. Rostlina velmi hojná a programově již nelikvidovaná.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Křídlatka japonská Extrémně odolná a dobře regenerující rostlina Rychle se šíří prostřednictvím oddenků Medonosná Výška až 4 metry Experimentální využití v energetice, živočišné výrobě Nenáročná a prudce expandující Jak na ni? Likvidace velmi obtížná kvůli vynikající regeneraci. Svědomitá likvidace systému oddenků. Několikanásobné kosení a přerývání místa výskytu.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Existuje i nějaký „hodný vetřelec“? Člověk do přírody v České republice zavlekl řadu nepůvodních druhů. Jen některé se prudce šíří a stali se přírodě nebezpečnými. Existují i rostliny, které tu nejsou původní, ale nemnoží se závratnou rychlostí a na pestrost rostlinných potažmo živočišných společenstev nemají negativní vliv. Borovice černáDouglaska tisolistá

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. a Proč bojujeme s Vetřelci naší přírody - invasními rostlinami? Příroda je jen tak zdravá, jak zdravé a stabilní jsou její ekosystémy. Druhová pestrost je základem stability ekosystémů. Stačí pomyslet na smrkové monokultury a malého broučka kůrovce. Kdyby les byl druhově i věkově pestřejší, ke kalamitám by v takové míře nedocházelo. Invasivní druhy rostlin významně omezují pestrost druhů na územích, kde se vyskytují. Území je tak náchylné negativním jevům (půdní eroze, omezení potravních zdrojů pro zvířata, snížení výnosů v zemědělství závislém na opylovačích atp.). Každý by v rámci svých možností a schopností měl přispět k likvidaci nebezpečných invasivních druhů, nebo se alespoň nepodílet na jejich dalším šíření. Boj s invasivními rostlinami je dnes i součástí právních norem v Evropské unii.