Habsburská monarchie – bouřlivé události, revoluční jaro 1848

ZŠ Bor, Školní 440, 348 02, příspěvková organizace TÉMA ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, 348 02, příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Habsburská monarchie – bouřlivé události , revoluční jaro 1848. NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_4C_D8_17_– Habsburská monarchie – bouřlivé události , revoluční jaro 1848. ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.4.00/21.3534 PŘEDMĚT Dějepis ROČNÍK 8. KLÍČOVÁ SLOVA Metternich, okrojovaná ústava, petiční hnutí, Národní výbor. DATUM 13.1.2013

Anotace Tato prezentace je určena pro žáky 8. tříd základní školy, pro vzdělávací obor Člověk a společnost – dějepis. Žáci se seznámí s revolučními událostmi roku 1848.

Habsburská monarchie Habsburská monarchie byla co do rozlohy druhou největší říší v Evropě. Skládala se z několika historických celků – české, rakouské, italské a uherské země. Tento celek byl spravován úředníky z Vídně. Rakousko a Prusko dohlíželo na pořádek v celé monarchii. Jednací řečí uherského sněmu se na poč. 40 let stala místo latiny maďarština a v Čechách sílilo hnutí za zrovnoprávnění češtiny s němčinou v úřadech a ve vyšším školství i snaha o obnovení české státnosti.

Počátky revoluce 13. března 1848 došlo ve Vídni k ozbrojeným srážkám lidu s vojskem, které si vyžádaly několik mrtvých. Císař propustil ze svých služeb kancléře Metternicha, vytvořil nová ministerstva a přislíbil vypracování ústavy, svolání říšského sněmu a vyřešení robotní otázky. Byla zrušena cenzura tisku a zavedeny občanské svobody např. svoboda shromažďování. Uherské části říše se dostalo značné samostatnosti, když byla v Pešti vytvořena uherská vláda, která měla svolat uherský sněm.

Kancléř Metternich Obrázek číslo 1

Požadavky Čechů Panovník kladně odpověděl i na požadavky Čechů – zaručil jim rovnost češtiny s němčinou v úřadování a povolil na základě volby svolat nový český sněm do Prahy. Požadavek na zvláštní státoprávní postavení zemí Koruny české v rámci monarchie nabyl vyslyšen – o těchto záležitostech měl rozhodnout až budoucí říšský sněm.

Potíže s ústavou Koncem dubna 1848 vídeňská vláda vydala ústavu, která platila pro celou říši s výjimkou Uher. Na základě této okrojované ústavy se výkonná moc nacházela v rukou panovníka a ministrů, kteří byli odpovědni nejvyššímu zákonodárnému sboru – říšskému sněmu. Říšský sněm se skládal ze dvou komor – PANSKÁ SNĚMOVNA – byla jmenována panovníkem. DOLNÍ POSLANECKÁ SNĚMOVNA- byla sestavena na základě voleb. S takto navrženou ústavou nesouhlasili vídeňští demokraté v čele se studenty, kteří v květnu 1848 opět povstali a vynutili si na císaři odvolání ústavy.

Pražské petiční hnutí Pražské měšťanstvo se sešlo 11. března 1848 na schůzi v restauraci Svatováclavských lázní na Novém Městě pražském, aby sestavilo petici liberálních, národních a státoprávních požadavků, která měla být odvezena císaři do Vídně. Navržená petice byla dopracována tzv. Svatováclavským výborem a podepsána Pražany – české země měly nabýt větších práv a samostatnosti.

Císařova odpověď Císař odpověděl na pražskou petici 8. dubna 1848 tzv. kabinetním listem v podstatě kladně. Kabinetním listem prohlásil rovnoprávnost češtiny s němčinou v úřadování, zaručoval zřízení zemské vlády v Čechách, svolání zemského sněmu nikoliv na základě stavovské příslušnosti, ale řádných voleb. Příprav zemských voleb se ujal Národní výbor.

Počátek česko – německého sporu Češi ústy Františka Palackého odmítli účast na německém sjednocení a bojkotovali volby do frankfurtského parlamentu. Česká politická reprezentace v čele s Františkem Palackým, Františkem Augustinem Braunerem a Františkem Ladislavem Riegrem usilovali nadále o vytvoření silného federalizovaného Rakouska.

František Palacký Obrázek číslo 2

František Ladislav Rieger Obrázek číslo 3

Opakovací otázky 1.Které požadavky revoluce byly splněny ve Vídni v březnu 1848? 2. Jmenujte některé požadavky obsažené v petici z března 1848. 3. Kdy byla vydána okrojovaná ústava? 4. Kdy a proč musel odstoupit kancléř Metternich?

Zdroje k textu Novověk – Doc. PhDr. Milan Hlavička, CSc.- učebnice dějepisu pro 8.ročník základní školy a 3. ročník osmiletého gymnázia, 1. vydání 2002, SNP – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Bělehradská 47, Praha 2, 120 00, ISBN – 7235 – 053 – 6 – text.

Zdroje k obrázkům Obr.č.1NEUVEDEN. finmag.cz [online]. [cit. 13.1.2013]. Dostupný na WWW: http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/proc-metternich-prinesl-evropanum-rozkvet-a-merkelova-prinasi-zbidaceni-i-kdo-tady-vlastne-vladne/ Obr.č.2 VILÍMEK, Jan. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 13.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Vil%C3%ADmek_-_Franti%C5%A1ek_Palack%C3%BD.jpg Obr.č. 3 NEUVEDEN. cs.wikipedia.org [online]. [cit. 13.1.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Franti%C5%A1ek_Ladislav_Rieger.jpg