Rodičovský příspěvek a jiné rodinné dávky v nepojistných systémech sociálního zabezpečení Mgr. Eva Janková Legislativní odbor MPSV

Vymezení systému nepojistných sociálních dávek  Nepojistné sociální dávky – na rozdíl od pojistných dávek jsou poskytovány v případech, na které není možné se předem připravit v režimu sociálního pojištění, nelze tedy odložit část prostředků k řešení budoucí sociální situace  Nárok na ně není podmíněn předchozí výdělečnou činností  Nárok na ně je tedy bez ohledu na pracovní aktivitu a pojištění příjemce či rodinného příslušníka

Společné rysy všech oblastí systému nepojistných sociálních dávek  Provádění a organizace je v působnosti státního orgánu – Úřad práce, odvolání MPSV  Rozhodování o dávkách probíhá ve správním řízení – zahájení řízení na základě žádosti na předepsaném tiskopise  Pro každý dávkový systém je vytvořen aplikační program  Všechny údaje jsou vedeny v Jednotném informačním systému práce a sociálních věcí  Náklady na dávky a jejich administraci jsou hrazeny ze státního rozpočtu – zdrojem prostředků je všeobecné zdanění a samotné dávky jsou mandatorními výdaji

Jednotlivé systémy nepojistných sociálních dávek  Pomoc v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc  Osoby se zdravotním postižením - příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku, průkaz osoby se zdravotním postižením  Příspěvek na péči  Státní sociální podpora

Státní sociální podpora =soustava zaopatřovacích dávek pro rodiny s dětmi, které jsou poskytované ze státního rozpočtu =nárok na většinu těchto dávek je podmíněn přítomností nezaopatřeného dítěte  Přídavek na dítě – opakující se dávka  Rodičovský příspěvek – opakující se dávka  Příspěvek na bydlení – opakující se dávka  Porodné – jednorázová dávka  Pohřebné – jednorázová dávka

 Především rodinné dávky podporující příjmy rodin s nezaopatřenými dětmi ve stanovených sociálních situacích – narození dítěte, péče o malé dítě, nedostatečný příjem, bydlení, úmrtí v rodině  Princip solidarity rodin s vysokými příjmy nízkopříjmovými rodinami a bezdětných s rodinami s dětmi

Rodičovský příspěvek  Určen pro podporu rodičů, kteří osobně, celodenně a řádně pečují o nejmladší dítě v rodině  Jedná se o dávku netestovanou, je poskytována nezávisle na výši příjmu v rodině  Peněžitá, opakující se dávka, jejímž účelem je zlepšit podmínky rodin pečujících o malé děti  Nejprve mateřský příspěvek → od 1990 rodičovský příspěvek upravený samostatným zákonem → od října 1995 se stal dávkou státní sociální podpory zahrnutou pod zákon č. 117/1995 Sb.  RP prošel řadou změn, které souvisí právě s trendem slaďování rodinného a profesního života

Výdělečná činnost rodiče  Původní záměr RP – náhrada za ušlý zisk  Podmínka omezení výděleční činnosti pro nárok na rodičovský příspěvek se postupně rozvolňovala  Nejprve povolena výdělečná činnost v rozsahu nepřesahujícím dvě hodině denně, v případě jiného pracovního úvazku měsíční příjem nesměl přesáhnout měsíční částku na osobní potřeby rodiče  Od měsíční příjem nesměl přesáhnout měsíční částku na osobní potřeby rodiče

 V období od do nebyl na překážku nároku na dávku měsíční příjem z výdělečné činnosti nepřesahující součin částky životního minima na osobní potřeby rodiče a koeficientu 1,50  Od zákon již výdělečnou činnost rodiče neomezuje  Dnes tedy příjem rodiče není sledován  Rodič musí zajistit péči jinou zletilou osobou

Docházka do předškolního zařízení  Do byl nárok na rodičovský příspěvek zachován jen, pokud dítě pravidelně navštěvovalo léčebně rehabilitační zařízení a pokud taková návštěva zařízení nepřevyšovala čtyři hodiny denně a u dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených nebo dlouhodobě zdravotně postižených byla povolena i návštěva jeslí, mateřské školy nebo jiného předškolního zařízení, pokud rovněž nepřevyšovala čtyři hodiny denně  Od novelou se také rozšířila možnost umisťovat i zdravé děti v zařízeních pro předškolní děti

 I zdravé děti mohly začít navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení nejvýše 3 kalendářní dny v kalendářním měsíci  Od se počet kalendářních dnů, ve kterých mohlo dítě pobývat v zařízení, a zároveň zůstal zachován nárok na rodičovský příspěvek, zvýšil na 5 kalendářních dnů v kalendářním měsíci  Od ledna 2006 dítě, které dovršilo tří let věku mohlo pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, stále zároveň platilo, že dítě mladší tří let tyto zařízení mohlo navštěvovat v rozsahu 5 kalendářních dnů v měsíci

 Dnes rozlišujeme péči o děti, které dosáhly 2 let věku a děti, které 2 let věku nedosáhly  U dětí starších 2 let návštěvu předškolních zařízení nesledujeme  U dětí do 2 let návštěva předškolních zařízení max. 46 hodin v kalendářním měsíci  Pro zdravotně postižené děti jsou stanoveny výjimky, stejně tak pro rodiče závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III nebo IV  Péče o dítě může být zajištěna také jinou zletilou osobou

Návrh na změnu týkající se docházky do předškolních zařízení  Dnes je diskutován návrh na úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolního zařízení

Konstrukce výše rodičovského příspěvku  Od 1995 RP náležel ve výši 1,1 násobku částky ŽM stanovené jako potřebné na výživu a ostatní základní osobní potřeby rodiče  Od zvýšen koeficient na 1,54  Od 2007 výše RP odpovídala 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za kal. rok, který o dva roky předcházel kal. roku, v němž byl příspěvek poskytován  Velká koncepční změna od – čerpání RP v tzv. vícerychlostní struktuře

Rodič může volit čerpání RP po dobu dvou, tří nebo čtyř let věku dítěte RP stanoven ve třech výších daných v pevných měsíčních částkách – zvýšená výměra ,- Kč, základní výměra 7.600,- Kč a snížená výměra 3.800,- Kč Nárok na RP podle plnění stanovených podmínek a volby rodiče náležel ve třech výších, a to ve zvýšené výměře do dvou let věku dítěte, v základní výměře až do tří let věku dítěte a ve snížené výměře až do čtyř let věku dítěte

 Zásadní změna v koncepci RP v roce 2012 – platí dodnes Péče o nejmladší dítě v rodině max. do 4 let věku, a to nejdéle do doby, kdy byla vyplacena částka ,- Kč Pro výši čerpání je důležitý denní vyměřovací základ pro peněžitou pomoc v mateřství či nemocenskou v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte – DVZ otce či matky Pokud DVZ nelze stanovit – rodič nevolí a čerpá 7600,- Kč do konce 9 měsíce po porodu, dále 3800,- Kč až do 4 let věku dítěte 70% 30násobku DVZ je vyšší než 7600,- Kč, může volit RP až do výše 11500,- Kč, max. však 70% 30násobku DVZ

70% 30násobku DVZ je nižší než 7600,- Kč, může volit do 7600,- Kč (také pokud RP navazuje u dalšího dítěte) Volbu výše RP lze měnit po 3 kalendářních měsících běžící výplaty Nárok zakládá vždy nejmladší dítě v rodině, narozením druhého nárok na původní RP zaniká Nárok na RP při péči o totéž dítě náleží jen jednomu rodiči na základě jejich dohody (problém střídavé péče) Žádat lze maximálně 3 měsíce zpětně

Současná koncepce RP je oproti původní koncepci značně posunuta Trend slaďování profesního a rodinného života měl na RP značný vliv – přestala se omezovat výdělečná činnost rodiče, stále více se rozvolňuje podmínka sledování docházky dítěte do předškolního zařízení, dnes se uvažuje o tom, že se docházka do předškolního zařízení nebude vůbec sledovat Původní myšlenka RP byla nahradit rodiči ušlý příjem, aby mohl osobně a celodenně pečovat o dítě, dnes je trend takový, že RP je spíše dávkou na péči o dítě (ať v zařízení nebo jinou zletilou osobou) – rodič ji může využít např. k hrazení placených služeb péče o předškolní děti RP nereaguje na počet dětí v rodině, případný problém vícerčat

Navrhované úpravy rodičovského příspěvku pro lepší sladění pracovního a rodinného života  Možnost vyčerpat RP již do jednoho roku věku dítěte – flexibilita k rychlejšímu a vyššímu čerpání  Měsíční výše RP může být zvolena až do výše peněžité pomoci v mateřství – zrušen strop 11500,- Kč  Od zvolené výše se potom bude odvíjet doba čerpání celkové částky ,- Kč  Osoby, kterým nelze vyměřit PPM by mohly nově volit RP až do výše 7600,- Kč (dnes jen do 9. měsíce věku dítěte, pak 3800,- Kč)  Úplné zrušení podmínky sledování docházky dítěte v předškolním zařízení

Služby péče o předškolní děti  K lepšímu slaďování pracovního a rodinného života by bylo vhodné více podporovat rozvoj sítě služeb pro děti  Zrušení jeslí jako zdravotnického zařízení  Státem garantované a dozorované služby péče o předškolní děti: Provozované na základě živnostenského oprávnění Podle školského zákona - MŠ, problém umístit dítě mladší tří let, někdy i to tříleté – záměr MŠMT zavést novelizací školského zákona právní nárok na místo v MŠ, pro děti od 4 let od roku 2017, pro děti od 3 let od roku 2018 Dětské skupiny

 MPSV v současné době eviduje 47 registrovaných dětských skupin, dalších 13 žádostí zpracováváme  Od října vyhlášení výzev z ESF na zřízení a provoz dětských skupin (118 mil. Kč pro žadatele z Prahy a 882 mil. Kč pro ostatní kraje)

Pilotní projekt mikrojesle  Další doplněk k již existujícím službám péče o děti  Jedná se o pilotní projekt financovaný z ESF  Pro děti od 6 měsíců v malém kolektivu do čtyř dětí na pečující osobu  Realizace ve třech regionech ČR, kde je největší poptávka po zařízeních předškolní péče – Praha, Střední Čechy, Jihomoravský kraj  Služba bude zřizována a provozována přímo obcemi nebo neziskovými organizacemi  Zahájení projektu začátek roku 2016  Alokace finančních prostředků na pilotní projekt ve výši 50 mil. Kč

Přídavek na dítě  Základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi s příjmem do 2,4násobku životního minima  Posuzuje se příjem za předchozí rok  Nyní pevné částky podle věku dítěte do 6 let = 500,- Kč 6 až 15 let = 610,- Kč 15 až 26 let = 700,- Kč  Dříve výše dávky navázaná na životní minimum, dnes PnD stanoveny absolutními částkami, což zamezilo automatické valorizaci  Přídavky na děti se tak již několik let vyplácí ve stejné výši bez ohledu na zvyšující se náklady při péči o děti

Porodné  Dříve dávka vyplácená plošně, nesledoval se příjem rodiny  Dnes dávka tzv. testovaná – jednorázová dávka poskytovaná rodinám s příjmem do 2,7násobku životního minima  Změna od na první dítě se vyplácí Kč a na druhé dítě se vyplácí Kč  Každé ženě, která porodila, případně dalším osobám uvedeným v ZSSP, se může tedy vyplatit porodné v maximální výši Kč, bez ohledu na počet porodů (dvojčata)  porodné z důvodu převzetí dítěte do péče – u dětí do 1 roku – osvojení, nebo péče před osvojením - péče není kryta dávkami pěstounské péče

Děkuji Vám za pozornost.