Dopady represivních politik do oblasti lidských práv sexuálních pracovnic ve světě. Dekriminalizace sexuálních služeb jako řešení? Mgr. Jana Poláková Projekt „Spojme se proti násilí na ženách ze sexbyznysu“, č. 628, podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů.

Právní přístupy k prostituci/sexuální práci Jak budou zajištěna lidská práva? Na koho může cílit legislativa? Tzv. 3. strana (provozovatelé podniků atd.) Sexuální pracovnice Zákazníci sexuálních služeb Jak? (Mossman, 2007, Decker, a další, 2014) Kriminalizace – úplná, částečná (abolicionismus) – postih aktivit souvisejících s placeným sexem (nejrozšířenější právní přístup) Legalizace (regulace) – vymezení rámce, za kterého je placený sex legální Dekriminalizace – odstranění všech represivních opatření, které se vztahují k sexuální práci

Typy právních úprav KRIMINALIZACELEGALIZACEDEKRIMINALIZACE POPIS – poskytování sexuálních služeb je: trestné; kuplířství je trestné; úplná částečná – postih zákazníků (poptávky) legální za určitých daných podmínek; specifická opatření a regulace; X nelegální trh jednou z výdělečných aktivit jako jiné formy; odstranění represivní legislativy; využívání převážně stávajících zákonů jako u jiných povolání VÝCHODISKO Morální, náboženské, feministické pozadí (prostituce je násilí páchané na ženách) - Vymýcení prostituce Veřejný pořádek, ochrana zdraví, posílení práv sexuálních pracovnic. - Regulace prostituce Zajištění lidských práv, zlepšení zdraví, bezpečí a pracovních podmínek, veřejný pořádek. - Lidská práva KDE?Např. Většina států USA, JAR, Jižní Korea, aj. Švédsko, Norsko, Island, Severní Irsko, Francie Německo, Nizozemí, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Nevada, některé Australské státy aj. Nový Zéland, Nový jižní Wales (Austrálie)

Právní úprava v ČR - kam směřujeme? Právní vakuum s prvky kriminalizace Poskytování sexuálních služeb není povoleno, ani výslovně zakázáno, kromě „provozování prostituce v blízkosti škol a školských zařízení“ - Tr. čin – „Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí“ (§ 190, č. 40/2009 Sb.) není definováno, vyloučeno z živnostenského zákona (poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojení sexuálních potřeb). Trestně postižitelné jsou další jevy (např. kuplířství, obchodování s lidmi, atd.). Zákon č. 241/1922 Sb., o potírání pohlavních nemocí – zákaz zřizování nevěstinců Lokální úpravy – vyhlášky obcí proti prostituci (sankce pro sexuální pracovnice, příp. jejich zákazníky) Snahy o prosazení regulace s prvky represe (legální x nelegální prostituce – šedá zóna) – návrh zákona o regulaci prostituce (2014) Návrh zákona o toleranci poskytování sexuálních služeb (2013) Chybí širší diskuse a politická vůle přijmout funkční legislativu

Ukázka e-learningu – Zákony a sexbyznys

Trendy v Evropě v oblasti přístupu k placenému sexu Prosazování abolicionistického přístupu Kriminalizace poptávky (např. Švédsko , Norsko , Francie ) Evropský parlament – tzv. „Honeyball report“ (2014) – doporučení zemím snižovat poptávku a kriminalizovat zákazníky (protestní petice) Diskuse v Německu, Holandsku – úprava legislativy, např. zavedení povinných registrací, hlášení se na úřadech, zvýšení věku apod. (protesty) Represivní opatření - boj proti obchodu s lidmi x práva sexuálních pracovnic

Příklady represivních opatření v legislativách a jejich dopady (Decker a další, 2014) Policejní represe, vydírání, fyzické a sexuální násilí – zatýkání/zadržování – např. odvoz na odlehlá místa, sexuální napadení, služby zdarma či výměnou za propuštění apod. -zažilo % sexuálních pracovnic a pracovníků Intervence policie u kondomů a injekčních stříkaček (zabavení, vydírání) – vnímáno jako důkaz sexuální práce, obavy mít u sebe -u % sex. pracovnic (došlo k zabavení, zničení, či použití jako důkazu) Nebezpečné pracovní podmínky a chybějící ochrana práce – kriminalizace tzv. třetí strany, sexuální pracovnice nemají základní pracovní práva (př. finanční náhrada za újmu na zdraví, organizaci v rámci odborů apod.). Klima strachu, sexuální pracovnice pracují více skrytě, na odlehlých místech, nedůvěra v policii, v přístup ke spravedlnosti, vyšší zdravotní rizika (přenos HIV a dalších infekcí).

Příklady represivních opatření v legislativách a jejich dopady (ČR) Trestný čin „kuplířství“ - zajišťování pracovních podmínek je trestné: nemožnost uzavřít smlouvu, která by chránila zájmy obou stran (vyplacení odměny...), nemožnost domáhat se hygienických a dalších standardů, riziko okamžité ztráty výdělku v případě uzavření podniku po razii či zabavení finančních prostředků při raziích, riziko ztráty prostoru pro práci – výslechy svědkyň, riziko vydírání – konkurenční boje. „Vyhlášky“ – vytlačování z veřejného prostoru, riziko násilí, pokuty – dluhy atd.

Porušování práv sexuálních pracovnic a pracovníků Ve všech evropských zemích – porušována práva = ˃ Deklarace práv sexuálních pracovnic a pracovníků (2005) – 120 sexuálních pracovnic a pracovníků a 80 spojenců, včetně R-R Práva sexuálních pracovnic jsou lidská práva, výzva evropským vládám k dodržování práv viz Mezinárodní deklarace, úmluvy, charty aj. (OSN, ILO, EU).

Deklarace práv sexuálních pracovníků a pracovnic (2005) Vybraná práva: Život, svoboda a bezpečnost (x nucení k poskytování sexuálních služeb, zabavování kondomů) Zdraví (x nucení k povinným zdravotním prohlídkám, nedodržování důvěrnosti výsledků testu) Práce, spravedlivé a příznivé pracovní podmínky (x nedostatečné uznávání práce v sexbyznysu jako práce, nepříznivé pracovní podmínky, odpírání přístupu k pracovní ochraně) Soukromý a rodinný život (x označování partnerů za pasáky, zpochybňování způsobilosti být dobrým rodičem, možnost trestního stíhání zletilých dětí, které žijí z peněz rodičů, kteří pracují v sexbyznysu) Právo na rovnost před zákonem a ochrana před diskriminací (x zpochybňování svědectví sexuální pracovnice z důvodu její profese)

Dekriminalizace jako řešení, jak předcházet porušování práv? NE kriminalizaci - metaanalýza právních úprav (Decker a další, 2014): nejvýraznější porušování lidských práv, snížení přístupu ke spravedlnosti, klima beztrestnosti pro pachatele (USA – počet vražd sexuálních pracovnic 17x vyšší než u běžné populace), vyšší zdravotní rizika – zranitelnost vůči HIV, násilí se dopouštějí státní orgány, i další osoby (např. zákazníci, partneři apod.). Kdo volá po politice dekriminalizace? Amnesty International (2015); sítě hájící zájmy sexuálních pracovnic, např. TAMPEP, ICRSE aj.; komisař OSN pro lidská práva, UNAIDS, WHO a další. Proč dekriminalizace? zlepšení pracovních podmínek, pokles násilí na sexuálních pracovnicích, lepší přístup ke zdravotním a sociálním službám.

Příklad dekriminalizace – Nový Zéland „Prostitution Reform Act (PRA), 2003 Cíl úpravy: lidská práva, ochrana před vykořisťováním, bezpečné pracovní podmínky Opatření: Všechny formy placeného sexu mezi dospělými lidmi se souhlasem jsou legální (např. poskytování služby, zajišťování podmínek, žití z výdělku osoby, která se živí sexem apod.) Provozovatelé „bordelů“ – obchodní licence Podniky, kde pracují max. 4 osoby, nemusí mít licenci Práce na ulici – legální „Komise pro posuzování funkčnosti zákona“ (jmenována Ministerstvem spravedlnosti) – dopady zákona „Pokyny týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“. Dopady: počet osob v sexbyznysu se nezměnil, zlepšení pracovních podmínek, pokles násilí na sexuálních pracovnicích, větší posílení osob pracujících v sexbyznysu žádat bezpečnější pracovní podmínky, zlepšení vztahů s policií, zvýšení ochoty hlásit trestnou činnost na policii.

Doporučení pro posílení postavení sexuálních pracovnic (Indoors project, Tampep, 2014) Dekriminalizace sexuální práce Rovná právní ochrana a přístup ke spravedlnosti bez ohledu na pobytový status (v mnoha právních úpravách jsou migrantkám odepřeny práva) Odstranění stigmatu a diskriminace Garance zajištění dostupnosti nízkoprahových sociálních a zdravotních služeb (zdarma, anonymně) Účast sexuálních pracovnic a organizací vedených sexuálních pracovnicemi, či organizací hájících zájmy sexuálních pracovnic na tvorbě programů, politik, opatření apod.

Doporučení pro tvůrce politik – R-R (2016) Praktické dopady na životy žen a mužů poskytujících placené sexuální služby? Dopady na osoby pracující v různých prostředích (ulice, klub, privát, eskort apod.)? K jakým neplánovaným negativním efektům by navrhovaná opatření mohla vést? Všímejte si, co funguje v jiných zemích, např. přístupy k bezpečnější práci na ulicích, tzv. tippelzóny, zóny tolerance. Zapojte do diskuzí a přípravy legislativy k prostituci kromě jiných institucí i nno věnující se ochraně práv sexuálních pracovnic a pracovníků, samotné sexuální pracovnice a pracovníky i zástupce provozovatelů a provozovatelek podniků, kde se poskytují sexuální služby.

Děkuji za pozornost. Tel: