Velká Morava 9. století n. l.

Velkomoravská říše – první stát na našem území. Trvala téměř 100 let. Moravané pronikají do okolních území, zároveň se však musí bránit vlivu mocného západního souseda – Východofrancké říši Centrum říše: Mikulčice, Staré Město, Pohansko u Břeclavi, Nitra, Děvín.

Kníže Mojmír I. -první známý velkomoravský panovník -k Moravě připojil Nitransko -založil vládnoucí dynastii Mojmírovců

Kníže Rostislav

pokus o dobovou rekonstrukci Rostislavovy podoby

-neustále čelil útokům z Francké říše -pociťoval obavy, že spolu s křesťanstvím ze Západu proniká na Moravu i moc nepřátel -roku 863 se obrátil na byzantského císaře s žádostí o vyslání kněží, kteří by na Velké Moravě šířili křesťanství

Byzantský císař vybral dva vzdělané muže, Konstantina a Metoděje

-pocházeli ze Soluně, v jejímž okolí se hovořilo slovansky -byli tedy schopni šířit křesťanství v řeči, která byla srozumitelná obyvatelům Velké Moravy -z malých písmen řecké abecedy vytvořili písmo hlaholici

Ukázka hlaholice

Konstantin a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu roku 863 -šíří křesťanství, vychovávají kněží, křtí, vyučují jazyk a písmo -do staroslověnštiny přeložili části bible, sepsali další náboženské spisy – např. Proglas -Konstantin odchází do Říma -Metoděj zůstává na Moravě a zde také umírá

Kníže Svatopluk -za jeho vlády dochází k největšímu územnímu rozmachu Velké Moravy (Morava, Čechy, Slovensko, část Polska, část Maďarska, část Rakouska) - dokázal se ubránit východofranckým útokům

Územní rozsah Velké Moravy za Svatoplukovy vlády

Kníže Mojmír II. -nedokázal ubránit říši před prudkými útoky maďarských kmenů z jihovýchodu v letech útočníci napadali Moravu, pustošili pole, vypalovali hradiště -říše se rozpadla na menší celky – nejvýznamnější bylo knížectví v Čechách

Poslední okamžiky Velké Moravy

Odkaz Velké Moravy -vyspělý evropský stát -významná křižovatka evropských obchodních cest -pevně organizovaný stát, v čele kníže -silné kulturní tradice, setkávaly se zde vlivy ze Západu i z Východu -staroslověnština byla prvním spisovným jazykem Slovanů a třetím světovým liturgickým jazykem

Archeologický úkol: Archeologie je velké dobrodružství i úmorná práce. Je horko, bolí tě záda, stojíš ve výkopu, vyhrabáváš hlínu a kamení. Shýbneš se pětkrát, desetkrát, padesátkrát. Najednou se barva půdy mění. Je černá. Vrstva popela, neklamné známky toho, že tu kdysi žili lidé. Objevíš třeba jen pár střepů, jezdeckou ostruhu nebo vyzděnou odpadní jímku, ale i tyhle drobnosti nám mohou hodně prozradit…

Před tebou leží tyto předměty... Byzantská mince

Přeslen (sloužil při výrobě látek

Gombíky (oděvní spínadlo, ozdoba)

Ozdoby, přívěsky

Co dokážeš z uvedených nálezů usoudit ty? Co prozrazují o životě v 9. století? 1) Mnoho zdobených jezdeckých ostruh 2)100 přeslenů z paroží 3)Nález byzantských mincí v hrobě 4)Zlaté gombíky, náhrdelníky a křížek s postavou Krista

Řešení 1) Jezdecké ostruhy vypovídají o válečnictví a také o složení společnosti 2) Přesleny svědčí o lovu vysoké zvěře i o způsobu výroby oděvů a o odívání 3)Byzantské mince dokazují čilé obchodní styky 4) Cennosti s postavou Krista poukazují na složení společnosti, na okrasné prvky v odívání a také na přijaté náboženství.

Zdroje: 1. Čapek V., Pátek J.: Dějepis pro SOŠ, Scientia Praha Bauer I: Středověk. Pracovní sešit z dějepisu, Nakladatelství Tobiáš