JEDNODUCHÉ STROJE-NAKLONĚNÁ ROVINA V.B GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY V PŘEROVĚ Calábková, Drábková L. Drábková V. Krúza Zajacová 2011/

ARCHIMÉDŮV ŠROUB NEBOLI SPIRÁLA Kombinace nakl. roviny a kola na hřídeli Jak se šroubovice otáčí, voda je gravitační silou hnána do prohlubně, která se posunuje výš, až ke konci trubice

LOĎ SYRAKÚSIE Archimedes se seznámil s tímto čerpadlem v Egyptě Dostal za úkol vytvořit plány na Syrakúsii Velmi duležitým prvkem na lodi byl Archimédův šroub, jehož úkolem bylo odstranění stokové vody. Tvořila ho šikmo postavená trubka se zabudovanou spirálou těsně uloženou na hřídeli. Voda byla v kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání bylo prováděno otáčením hřídele.

VISUTÉ ZAHRADY KRÁLOVNY SEMIRAMIS „ Nejvyšší plošina má stupňovité terasy a na těchto terasách jsou spirálová čerpadla, jimiž určení dělníci neustále čerpají vodu z Eufratu.“ Tato „spirálovitá čerpadla“ jsou určitě Archimédovy šrouby. Celý svět se tehdy divil, jak to, že jsou zahrady tak vysoko a přece neuschnou. citace: Strabón, řecký historik a zeměpisec (64 nebo 63 - cca 21 př. n. l.)

KLÍN síla působící na horní stěnu klínu je rozdělena na boční stěny a při tom je větší než původní síla Velikost této síly závisí na tom, jaký úhel svírají boční stěny. Čím je klín ostřejší, tím větší sílu má.

PĚSTNÍ KLÍN Pěstní klín je kamenný nástroj ze starého a středního neolitu. Má tvar klínu a vznikal postupným osekáváním vhodného typu kamene. Byl používán k sekání, řezání, bodání atd. Mohl sloužit jako zbraň nebo při porcování masa.

SEKYRA ve starověku byla sekera používána hlavně k náboženským účelům, při rituálech, obětování zvířat atd. Kréta, Mínojská kultura, je známá posvátná sekera Labrys z pověsti o řeckém hrdinovi Théseovi. Řím: sekera odznakem moci státní funkcionáře. Jejich otroci spolu s nimi nesli svazky seker jako poznávací znamení a odznak důležitého člověka.

Rákosové pruty spojené se sekyrou jsou odznakem moci a také znakem legií. Pokud legie o svůj znak přišla, byla to katastrofa a nejhorší porážka Popravčí sekyra byla vyhrazena pro poddané a pro „vznešené“ zločince se využíval meč. Popravčí sekyra

DALŠÍ VYUŽITÍ Vikingská sekyra Sekyra na podtínání dřeva Řeznická sekyra Používají ji hlavně při sekání kostí mrtvých zvířat. Velmi podobný nástroj téměř každý člověk běžně používá – a to sekáček na maso. Vikingové nebo Keltové sekeru používali také mimo jiné v boji. Tyto sekery mohly mít břit na obou stranách a delší topůrko. Používána při kácení stromů.

NŮŽ Nůž je jeden z nejpoužívanějších nástrojů jak v minulosti tak dnes. Skládá se z podlouhlé (většinou ocelové) čepele připojené k rukojeti. Nejstarší nože známe z období paleolitu. Nejdřív byly z pazourků, což je forma křemene, který má tmavohnědý až černý vzhled. V době kamenné byl zpracováván štípáním na jednotlivé ostré úlomky, které se tvarem podobaly dnešním nožům a plnily i tuto funkci. Později se k takovýmto čepelím přidávaly rukojeti, buď ze dřeva nebo z kostí zvířat.

NŮŽ-OBRÁZKY

LUK A ŠÍP Výroba viz. nůž Úplné počátky luku a šípu spadají do starší doby kamenné. Ke zdokonalování a většímu používání luku došlo až později, kdy byly hroty šípů vyrobeny z pazourků a tím nabyly na účinnosti. Nejvíce byl zřejmě podle písemných dokladů luk používán v Malé Asii v Assyrii. Naopak Řekové a Římané luk dlouho neznali, nevyužívali jej v každodenním životě a lučištníky do vojska si nejprve najímali. Později se ale v lukostřelbě zdokonalili a byl to jeden z hlavních sportů olympijských her. Významný národ, který vynikal v lukostřelbě, byli Skythové, spadající zhruba do stejné doby. Jejich luky měly jednoduchý tvar a vyráběly se ze dřeva, zvířecích šlach a kostí. Velmi se podobají lukům, které se dodnes používají v Koreji, Mongolsku nebo Tibetu.

MEČ počátky sahají do Mezopotámie, do období kolem let př. n. l. Princip meče vychází z pazourkové dýky. Keltové byli proslulí svými jezdeckými meči, o mečířství z stol. př.n.l. se dokonce hovoří jako o stylu krásných mečů. Čepele se vyráběly technikou ztraceného vosku. Z tohoto materiálu byl tvar čepele vyroben a obalen hlínou. Po jejím ztvrdnutím se do formy nalil roztavený kov a vzniklo ostří meče. Keltské meče měly vysokou kvalitu a byly vysoce ceněny i Římany.

Gladius neboli meč hispánský vznikl na území Španělska a proslavil především římské legie. Zřejmě ho do výzbroje svého vojska zavedl Publius Cornelius Scipio. Tento meč měl širokou rovnou čepel s ostřím na obou stranách. I když byl poněkud těžkopádný, byl i velmi obávaný a často využívaný. Germáni používali typ meče Scramasax, který zřejmě převzali od hunských kmenů. Byl to krátký meč s jednosečnou čepelí.

Řecko: oboustranně broušené ostří a nebyly větší než jeden metr. Tyto zbraně pravděpodobně vyrobili nájezdníci z jižního Ruska, kteří se usadili na řeckém území. Skythové vyráběli krátké dvousečné meče z bronzu, později ze železa a pojmenovali je podle svého boha války – Akinakes. Akinakes

DALŠÍ UŽITÍ Nakloněná rovina: schodiště, stavění silnic (např. římská cesta) Klín: dláto, pluh Šroub: lis, zvedák (v kombinaci s pákou) Pluh

Děkujeme za pozornost.