Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné Autor: Mgr. Lenka Kudrnová Název: VY_32_INOVACE_04_B _08 Osobnosti řecké vědy II. – lékařství, botanika, dějepis Téma: Dějepis 6. ročník - starověké Řecko Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Mgr. Lenka Kudrnová

 žil v 5. a 4. stol. př. n. l.  nejslavnější lékař starověku a otec medicíny i racionálního lékařství  pocházel z lékařské rodiny, která svůj původ odvozovala od boha Asklépia  v mládí cestoval po Řecku, Malé Asii a Egyptu  největší věhlas získal v dobách peloponéské války  zažehnal v Athénách mor, za což mu bylo uděleno čestné občanství

 je mu přisuzováno autorství nejstarší části sbírky Corpus Hippocratikum  jeho léčebné metody byly založeny na soustavném pozorování a logické úvaze nikoli na magii, jak tomu bylo do té doby  zajímaly ho duševní poruchy, zkoumal existující léky a vymýšlel nové  odhalil, že nemoci mají své přirozené příčiny, jimž odpovídá terapie  Hippokratés za původ všech nemocí považoval hromadění jedné ze 4 tělesných šťáv v těle (krev, žluč, hlen, černá žluč)  podle převahy těchto šťáv vymezuje základní typy temperamentu (cholerik, sangvinik, melancholik a flegmatik)

 toto členění užívá v různých obměnách psychologie dodnes  velkou pozornost věnuje předcházení nemocem – přichází s myšlenkou zdravého životního stylu a otužování  věnuje se také dietě a vlivu prostředí  popsal spoustu zajímavých případů ze své bohaté lékařské praxe  nebyl dobrým anatomem, protože se obával pitvat mrtvoly  věnoval se také geografii – rozdělil Zemi na pásy podle předpokladů pro život lidí – na suchý (jižní – Afrika, Egypt, Asie), chladný (severní – Skythové) a nejpříznivější (mírný – např. Řecko)

 obsahuje základní etické principy  přikazuje dbát blaha pacienta, pomoci mu, či alespoň neškodit  přináší myšlenku lékařského tajemství (uchovávat vědění mezi zasvěcenými lékaři a zdarma vyučovat i neprozradit nic o pacientovi a jeho léčení a nemocech)  zakazuje eutanázii a potraty  v různých obměnách je používána jako slavnostní slib lékařů Hippokratova přísaha v byzantském přepisu

 vynikal mnohostranností svého nadání  byl filosofem, rétorikem, politikem, historikem a vědcem – botanikem, mineralogem  je zakladatelem dendrologie (lesnických věd) a systematické botaniky  spolu s Aristotelem (kromě působení na poli filosofickém byl také botanik a zoolog) jej přizval Alexandr Veliký na vědeckou výpravu až do Indie

 pozorovali zejména zvyklosti tamních národů, podali zeměpisnou charakteristiku území, popsali rostliny, zvířata a nerosty, které objevili  ve své botanické zahradě v Athénách pěstoval rostliny pro své výzkumy  ve svém Rostlinopisu se zaměřuje na rostliny z pohledu vnějšího pozorovatele – zkoumá květy, listy a plody  dále dělí rostliny na 4 skupiny – stromy, křoviny, trvalky a byliny  zdůrazňuje vnější vlivy, které působí na růst rostlin (zeměpisná poloha a klimatické podmínky) – založil botanickou geografii

 ve své druhé práci Fyziologie rostlin se zabývá vývojem rostlin, jejich růstem a způsobem rozmnožování  stal se inspirací pro pozdější přírodovědce, ve své době ale nebylo jeho dílo uznáváno Ukázky indických rostlin

 kromě filosofických spisů, zkoumá a píše o živých organismech a je také geografem  je zakladatelem zoologie, popsal na 500 živo- čichů  charakterizuje obecně vlastnosti všeho živého – potřeba potravy, zrození, růst a zánik, schopnost pohybu, vnímavost a rozmnožování  tvrdí, že vše živé má duši – rostliny vegetativní (vznik, růst, zánik), živočichové vnímavou (pohyb a vnímání)  v geografii se věnuje atmosféře, koloběhu vody, meteorologickým jevům i zemskému povrchu

 pocházel z Halikarnássu, žil v 5. století př. n. l.  Cicero jej nazval otcem dějepisu  jako první zdůraznil provázanost dějepisných a zeměpisných poznatků  své rodné město musel opustit, protože se spolupodílel na pokusu o odstranění místního tyranského vládce  později se vrátil a tyrana skutečně svrhl  žil na Samosu a v Athénách, seznámil se se spoustou osobností své doby – např. Sofoklem a Periklem  konec života strávil v italských Thúriích, tam také zveřejňuje celoživotní dílo – devítisvazkové Dějiny (424 př. n. l.)

 nejpodrobněji se věnuje vzniku a dějinám Perské říše, přesně popisuje události Řecko – perských válek, popisuje i další aktéry tohoto sporu  byť se snaží o objektivitu a nestrannost, ne vždy se mu to daří  snaží se zanechat detailní obraz světa v 5. století př. n. l.  věnuje se také Egyptu, Černomoří a Evropě vůbec  Hérodotós poskytuje velmi vyčerpávající zeměpisný popis všech oblastí tehdy známého světa (povrch, řeky, podnebí, rostliny a živočichové)  v jeho díle se objevují četné mýty – o jednookých Arimaspech, o grifech střežících zlaté poklady a o jejich vzájemných bojích

 většinu života prožil v 5. století př. n. l.  je autorem díla Dějiny peloponéské války  je zakladatelem oboru historické monografie omezené na současnost  o jeho životě víme velmi málo – snad pocházel z Trákie, jeho dílo je ovlivněno soudobými myšlenkami athénské školy  je pragmatickým historikem – objektivním, historie má jediný cíl – vychovat dobrého státníka  jeho dílo je založeno na studiu pramenného materiálu  byl velmi bohatý (vlastnil zlaté doly), v roce 424 př. n. l. se stal jedním ze stratégů

 brzy však ve svém úřadě selhal – nepodařilo se mu včas zajistit podporu spřátelenému městskému státu proti spartskému králi  byl poslán do vyhnanství na dlouhých 28 let, teprve po ukončení Peloponéské války se smí vrátit do Athén  předpokládá se, že několik let po svém návratu umírá  jeho dílo ovlivnilo nejen starověkou, ale i moderní historii  zcela mizí mytický nádech a zásahy Bohů, Thúkididés hledá příčiny událostí i konfliktů v rozdílném hospodářském vývoji, snaží se odhalit i psychologické motivy jednotlivých aktérů  na jeho dílo navazuje Xenofón i spousta římských historiků, v novějším období se k němu vrací italská renesance

1. Proč o Hippokratovi tvrdíme, že je otcem moderní medicíny? 2. V čem je pro nás dodnes důležitá Hippokratova přísaha? 3. Čím se zabývá dendrologie? 4. Jakým způsobem dělí Theofrastos rostliny? 5. Jak charakterizuje Aristotelés živý organismus? 6. Mají opravdu živé organismy duši? 7. Proč byl Thúkididúv přístup k dějinám lepší a modernější než Hérodotův? 8. Který z nich kladl důraz na geografický popis a který na souvislosti hospodářského vývoje? 9. O jakých konfliktech psali?

AutorMgr. Lenka Kudrnová Vytvořeno dne Odpilotováno dneve třídě Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborOsobnosti řecké vědy II. – lékařství, botanika, zoologie, historie TémaDějepis 6. ročník – starověké Řecko Klíčová slovaHippokratés, Theofrastos, Aristotelés, Hérodotós, Thúkididés

ANOTACE Výkladový materiál obsahově rozvíjející učebnici dějepisu pro 6. ročník. Časová dotace cca 30 min. Materiál obsahuje několik opakovacích otázek, které vyplývají z prezentace, proto není přiloženo řešení. POUŽITÉ ZDROJE Vlastní tvorba. Zdroje obrazového materiálu: &prmd=imvnsb&tbnid=saXTtYLqbWWMnM:&imgrefurl= enQA_mP5LM&imgurl= =hc&vpx=473&vpy=281&dur=1046&hovh=229&hovw=160&tx=96&ty=175&sig= &page=1&tbnh=13 5&tbnw=94&start=0&ndsp=26&ved=1t:429,r:10,s:0,i: Theophrastus_(cropped).jpg a&hs=OW9&rls=org.mozilla:cs:official&channel=np&biw=1366&bih=664&tbm=isch&tbnid=SYfOqm9Z4gELdM:&imgrefurl=htt p:// rostliny-lotos/semena-osivo-lotos-indicky/&docid=dIr6ZxkLWcLPJM&imgurl= semena.cz/galerie/max_ jpg&w=800&h=637&ei=w7asUPKsJtDZsgbOq4H4Ag&zoom=1&iact=hc&vpx=191&vpy=1 47&dur=986&hovh=200&hovw=252&tx=142&ty=162&sig= &page=1&tbnh=135&tbnw=189&start= 0&ndsp=20&ved=1t:429,r:0,s:0,i: otevřená galerie