Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiálu VY_32_INOVACE_21_01 Název materiáluZákladní ekologické pojmy AutorJana Lagnerová Tematická oblastBiologie Tematický okruhEkologie Ročník4 Datum tvorbyzáří 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

EKOLOGIE = věda o vztazích mezi organismy a prostředím a mezi organismy navzájem pojem zavedl E. Haeckel 1866 jako vědní disciplina od poč. 20.stol. využívá poznatků biol. oborů (morfologie, fyziologie, etologie,...), geografie, geologie, klimatologie, fyziky, chemie, matematiky,... uplatňuje poznatky právní, sociologické, estetické, ekonomické, … [1][1]

Rozdělení ekologie a) podle systematických skupin organismů - ekologie bakterií, hub, živočichů, rostlin, antropoekologie,... b) podle úrovně ekol. vztahů - autekologie = = ekologie jednotlivých druhů, studuje vztahy k prostředí, chování, adaptace, rozšíření,... - demekologie = = ekologie na úrovni populace - synekologie = = ekologie na úrovni společenstev a ekosystémů c) podle prostředí organismů - ekologie vod, ekologie lesa, ekologie půdy, …

Základní ekologické pojmy populace = soubor jedinců téhož druhu žijících na určitém místě v určitém čase biocenóza = společenstvo = soubor různých populací na určitém biotopu biotop = místo, které organismům poskytuje podmínky pro život, je to abiotická složka prostředí (např. břehy rybníka, voda rybníka, dno) stanoviště = lokalita = naleziště = přesně geograficky vymezené místo, kde se organismus vyskytuje areál = prostor zeměpisného rozšíření druhu na Zemi ekosystém = soubor organismů a jejich prostředí, tzn. biocenóza + biotop (např. zahrada, slepé rameno řeky,...) biosféra = soubor všech ekosystémů na Zemi

Podmínky života organismů jsou druhově specifické dělí se na faktory abiotické = neživotné (světlo, teplo, voda, vzduch, minerální složka půdy) biotické = životné (ostatní organismy, organické produkty činnosti organismů, jejich odpady, odumřelá těla) žádný z faktorů nesmí překročit hranice ekologické valence = Liebigův zákon minima limitujícím faktorem je ten, který může nejsnáze vybočit z ekol. valence (např. kyslík ve vodě,...) organismy jsou schopny adaptace na měnící se podmínky - mohou vytvářet různé ekotypy (např. smrk ztepilý - šumavslý a krkonošský ekoptyp)

Ekologická valence = rozmezí podmínek, v nichž je organismu schopen žít je vymezena hranicemi : minumum (dolní mez) = nejnižší hodnota podmínek, za nichž organismus může ještě přežít maximum (horní mez) = nejvyšší hodnota podmínek, za nichž organismus může ještě přežít optimum = nejvhodnější podmínky pro život organismu

druhy organismů : Euryvalentní - mají širokou ekologickou valenci (holub hřivnáč, smetanka lékařská,...) Stenovalentní - mají úzkou ekologickou valenci (skokan zelený, rak říční,...) - bioindikátory [2][2] [3][3]

Areály areál = soubor stanovišť druhu na Zemi (kde druh žije a rozmnožuje se) velikost areálu je dána ekologickou valencí druhu typy areálů: původní = druh organismu je zde původní (autochtonní) druhotný = druh je sem zavlečený nebo úmyslně vysazený = introdukován (allochtonní) - lilek brambor, ondatra pižmová,... [4][4]

[5][5] Rozšíření ondatry pižmové (původní území červeně, území kam byla zavlečena zeleně)

Podle velikosti areálu lze organismy dělit na kosmopolitní = největší areál (téměř celá Země) – potkan, bakterie, moucha domácí endemitní = malý areál (ostrovy, jezera…) – kivi jižní a haterie novozélandská (žijí na New Z.) [6][6] [7][7] Rozšíření hatérie novozélandské. Čtverečky ukazují rozšíření vzácnější hatérie Guentherovyhatérie Guentherovy

reliktní = druhy s původně velkým areálem, po změně podmínek ustoupily – ostružiník moruška v Krkonoších (ve Skandinávii běžný) [8][8] [9][9] Mapka ukazující rozšíření ostružníku moruška ve světě

synantropní = doprovázející člověka a jeho sídla - myš domácí, vrabec domácí, pokoutník domácí,... [10] [11]

Ekologická nika Ekologická nika je komplexní začlenění (zařazení) druhu v ekosystému Začleňujeme ve vztahu k : a) potravě - potravní nika = vše, co může sloužit obživě určitému organismu - př. odumírající pařez je potravní nikou pro dřevokaznou houbu b) prostoru - prostorová nika = místo vhodné k obsazení určitým organismem - př. větší lesní komplex pro rysa Překrývání nik : Ekolog. nika je trvale obsaditelná jen jedním druhem, v případě uprázdnění může dojít k jejímu obsazení druhem s podobnými ekol. nároky - př. krysa - potkan, bobr - ondatra,... Příklad poštolka obecná a kalous ušatý - potrava : společná, tj. hlodavci apod. - prostor : společný, tj, okraj lesa, pole apod. - doba lovu: rozdílná, poštolka je denní lovec a kalous noční lovec Čím jsou si ekologické niky dvou druhů podobnější, tím více interakcí mezi nimi nastává.

Použité zdroje: Hančová, H. & Vlková, M. Biologie I. v kostce, dotisk 2. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, s. ISBN Jelínek, J. & Zicháček, V. Biologie pro gymnázia, 7. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. ISBN Šlégl Jiří aj. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia, 1. vydání. Praha: Fortuna, s. ISBN

Použité obrázky: [1] autor neznámý Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [2] PINGSTONE. A. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [3] MAKAVIČIUS. D. Wikimedia Commons [online]. 29 Lapkričio [cit ]. Dostupný na [4] RASBAK. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [5] GEBRUIKER. J. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [6] KNUTSCHIE. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [7] SAMSARA. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [8] PHILIPUM. J. Wikimedia Commons [online]. únor [cit ]. Dostupný na [9] Vzb83. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na [10] FIR0002. J. Wikimedia Commons [online]. únor [cit ]. Dostupný na [11]BETLEY.M. Wikimedia Commons [online] [cit ]. Dostupný na