Teorie výrobních faktorů a rozdělování Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 8

Obsah A. 1.Podstata výrobních faktorů 2.Poptávka po výrobních faktorech 3.Nabídka výrobních faktorů 4.Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů 5.Trh práce 1.Podstata výrobních faktorů 2.Poptávka po výrobních faktorech 3.Nabídka výrobních faktorů 4.Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů 5.Trh práce

Podstata výrobních faktorů Výrobním faktorem je vše, co slouží k produkci finálních statků.

Podstata VF Někdo je třeba vlastníkem půdy, jiný kapitálových statků. Naprostá většina lidí disponuje obecnou schopností pracovat a jsou proto vlastníky VF práce. Výrobní faktory vlastní různé subjekty.

Podstata VF Příjmy každého z nás tedy pocházejí z toho, co vlastníme. Na trhu VF se tedy setkáváme jak s poptávkou po VF tak s jejich nabídkou

Podstata výrobních faktorů Tradičně se výrobní faktory dělí na: práci;práci; půdu;půdu; kapitálkapitál

Výrobní faktory lze dělit na: prvotní výrobní faktory dané přírodou, kterými jsou půda a práce (zde schopnost pracovat).prvotní výrobní faktory dané přírodou, kterými jsou půda a práce (zde schopnost pracovat). druhotné výrobní faktory, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál.druhotné výrobní faktory, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál.

Fyzický kapitál Fyzickým kapitálem se rozumí nejrůznější kapitálové statky v podobě budov, strojů, technologií apod. Fyzickým kapitálem se rozumí nejrůznější kapitálové statky v podobě budov, strojů, technologií apod. Kapitálové statky je třeba nejprve vyprodukovat, teprve potom mohou sloužit k produkci dalších statků, jedná se tedy o druhotný VF.

Lidský kapitál Lidský kapitál je označení pro schopnosti, znalosti, dovednosti lidí využívat VF. Lidský kapitál je označení pro schopnosti, znalosti, dovednosti lidí využívat VF. Práce je tedy obecným VF, lidský kapitál je speciální VF. Díky vzdělání, schopnostem a dovednostem, jsou lidé schopni vykonávat nejrůznější kvalifikované činnosti. Díky vzdělání, schopnostem a dovednostem, jsou lidé schopni vykonávat nejrůznější kvalifikované činnosti.

Lidský a sociální kapitál Sociální kapitál je schopnost uplatnit jednotlivé schopnosti člověka ve společnosti. V praxi si lze sociální kapitál představit jako sociální kontakty, vztahy i prostředí, které nás obklopují. Lidský i sociální kapitál musí jejich nositelé nejprve získat, opět se tedy jedná o druhotný VF.

Směna výrobních faktorů Aby mohlo dojít k výrobnímu procesu produkujícímu nějaké statky, musejí se jednotlivé VF spojit. V tržním prostředí k tomuto spojení dochází prostřednictvím tržního mechanismu. V tržním prostředí k tomuto spojení dochází prostřednictvím tržního mechanismu.

Poptávka po výrobních faktorech Platí, že VF poptává ten, kdo jej nevlastní. Např. práci poptávají firmy (zaměstnavatelé), protože firmy nejsou vlastníkem VF práce. Např. práci poptávají firmy (zaměstnavatelé), protože firmy nejsou vlastníkem VF práce.

Zvláštnosti při určení ceny VF Výrobní faktory jsou vzácné. V každé situaci existuje určitá celková zásoba každého z VF.Výrobní faktory jsou vzácné. V každé situaci existuje určitá celková zásoba každého z VF. Zásoba VF se obvykle mění pomalu např. zásoba zemědělské půdy je vždy omezená, zásoba práce souvisí s populačním vývojem, v krátkém období nelze výrazně zvýšit ani zásobu kapitálových statků. Nabídka VF je v krátkém období neelastická.Zásoba VF se obvykle mění pomalu např. zásoba zemědělské půdy je vždy omezená, zásoba práce souvisí s populačním vývojem, v krátkém období nelze výrazně zvýšit ani zásobu kapitálových statků. Nabídka VF je v krátkém období neelastická. Každý VF vytváří příležitost pro použití jiného VF. Poptávka po VF je vyvolána potřebou kombinovat různé VF.Každý VF vytváří příležitost pro použití jiného VF. Poptávka po VF je vyvolána potřebou kombinovat různé VF.

Základní schéma rozdělování, příjmů jednotlivým vlastníkům VF, je dáno Clarkovým grafem P0 = cena, za kterou budou všechny jednotky druhého výrobního faktoru poptávány, důchod I = důchod majitele prvního výrobního faktoru, důchod II = důchod majitele druhého výrobního faktoru

Clarkův graf. Klíčovým předpokladem je, že jednotlivé jednotky poptávaného VF jsou homogenní – čili jsou všechny stejné, respektive vzájemně zaměnitelné. Proto je jedno, v jakém pořadí budou tyto VF využity (zaměstnány). Ocenění bude odpovídat meznímu. Proto je jedno, v jakém pořadí budou tyto VF využity (zaměstnány). Ocenění bude odpovídat meznímu.

Specializované faktory. S rostoucí specializací roste potřeba specifických VF (např. lidé se specifickými schopnostmi). V takovém případě mohou být relativně podobné VF používány (zaměstnávány) k rozdílným účelům, a tedy i za rozdílné ceny.

Mezní produkt VF Příjem z mezního produktu VF MRP VF říká, o kolik se firmě změní příjem, zvýší-li množství nějakého VF o jednotku. Toto zvýšení VF vede ke změně celkového produktu.

Mezní produkt VF MRP VF = MQ´* P kde: MRP VF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF, MQ´ je mezní produkt, P je cena, za kterou je statek prodáván.

Mezní produkt výrobního faktoru Počet zemědělskýc h dělníků L Celkový produkt (tun obilí) Q´ Mezní produkt práce MQ´ L Cena za tunu P Celkový příjem TR Příjem z mezního produktu výrobního faktoru MRP VF (= MQ´*P) Mzda MC

Mezní produkt výrobního faktoru Firma rozšiřuje produkci, pokud příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF je vyšší než mezní náklady spojené s použitím této dodatečné jednotky. MRP VF = MC VF MRP VF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF, MC VF jsou mezní náklady spojené s použitím (např. zaměstnáním) VF.

Ocenění VF Pokud jsou všechny jednotky VF používány za stejnou cenu, a pokud s použitím dodatečné jednotky VF nejsou spojeny další náklady, jsou mezní náklady s použitím dodatečné jednotky rovny ceně tohoto VF: MC VF = P VF P VF je cena za jednotku VF, MCVF jsou mezní náklady spojené s použitím VF Pokud mezní náklady spojené s dodatečnou jednotkou VF zahrnují i další náklady než je cena VF platí: MC VF = P VF + OMC VF OMC VF jsou ostatní mezní náklady spojené se zaměstnáním dodatečné jednotky VF.

Ocenění VF I pro nedokonalou konkurenci platí, že bude použito maximálně tolik jednotek VF, pro něž platí: I pro nedokonalou konkurenci platí, že bude použito maximálně tolik jednotek VF, pro něž platí: MRP VF = MC VF MRP VF = MC VF MRP VF je příjem z mezního produktu dodatečné jednotky VF, MC VF jsou mezní náklady spojené s použitím (např. zaměstnáním) VF.

Ocenění výrobních faktorů V nedokonalé konkurenci je příjem z mezního produktu VF klesající ze dvou důvodů: V nedokonalé konkurenci je příjem z mezního produktu VF klesající ze dvou důvodů: jednak klesá samotný mezní produkt z dodatečné jednotky VF;jednak klesá samotný mezní produkt z dodatečné jednotky VF; jednak firmy, chtějí-li vyprodukovat více, a chtějí-li použít více VF, musí snížit cenu produkovaného statku.jednak firmy, chtějí-li vyprodukovat více, a chtějí-li použít více VF, musí snížit cenu produkovaného statku.

Ocenění výrobních faktorů VF poptávají ti, kdo jej nevlastní. Daná jednotka VF bude poptávána tehdy, pokud mezní náklady spojené s jejím použitím (ve výši ceny za danou jednotku a ostatních mezních nákladů) budou nižší nebo rovny příjmu z mezního produktu této jednotky. VF poptávají ti, kdo jej nevlastní. Daná jednotka VF bude poptávána tehdy, pokud mezní náklady spojené s jejím použitím (ve výši ceny za danou jednotku a ostatních mezních nákladů) budou nižší nebo rovny příjmu z mezního produktu této jednotky.

Individuální poptávková křivka po výrobním faktoru

Posuny tržní poptávkové křivky po výrobním faktoru

Ocenění výrobních faktorů Křivka poptávky po VF je klesající. Pokud je cena za jednotku VF vysoká, tak jen málo jednotek ze svého mezního produktu zajistí tak vysoký příjem, aby poptávající mohli danou cenu zaplatit. Křivka poptávky po VF je klesající. Pokud je cena za jednotku VF vysoká, tak jen málo jednotek ze svého mezního produktu zajistí tak vysoký příjem, aby poptávající mohli danou cenu zaplatit.

Ocenění VF Tržní poptávkovou křivku po VF dostaneme jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek. Při dané ceně VF sčítáme individuální poptávaná množství. Tržní poptávkovou křivku po VF dostaneme jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek. Při dané ceně VF sčítáme individuální poptávaná množství. Pro individuální i tržní poptávkovou křivku po VF platí: Pokud se mění cena VF, pohybujeme se po poptávkové křivce. Mění- li se jiný faktor, posouvá se celá poptávková křivka.

Obsah A. 1.Podstata výrobních faktorů 2.Poptávka po výrobních faktorech 3.Nabídka výrobních faktorů 4.Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů 5.Trh práce 1.Podstata výrobních faktorů 2.Poptávka po výrobních faktorech 3.Nabídka výrobních faktorů 4.Rovnováha a nerovnováha na trhu výrobních faktorů 5.Trh práce

Nabídku VF ovlivňují: reprodukční náklady některých VF - např. práce či kapitálové statky vyžadují určité náklady na svou obnovu;reprodukční náklady některých VF - např. práce či kapitálové statky vyžadují určité náklady na svou obnovu; náklady obětované příležitosti - jednotlivé VF se mohou spojit s jiným VF, respektive mohou dělat/produkovat něco jiného, než co právě dělají.náklady obětované příležitosti - jednotlivé VF se mohou spojit s jiným VF, respektive mohou dělat/produkovat něco jiného, než co právě dělají.

Reprodukční náklady na trhu VF

Podle použití výrobního faktoru rozlišujeme: Transferový výdělek, který představuje takovou výší příjmu z VF, který by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití.Transferový výdělek, který představuje takovou výší příjmu z VF, který by mohl být získán při jeho nejlepším alternativním využití. Ekonomickou rentu, která je rozdílem mezi příjmem z výrobního faktoru a transferovým výdělkem - je to tedy ta část příjmu, o kterou příjem převyšuje transferový výdělek.Ekonomickou rentu, která je rozdílem mezi příjmem z výrobního faktoru a transferovým výdělkem - je to tedy ta část příjmu, o kterou příjem převyšuje transferový výdělek.

Náklady obětované příležitosti na trhu VF Faktor nákladů obětovaných příležitostí lze vyjádřit takto: určitým způsobem budou použity/zaměstnány pouze ty jednotky, jejichž náklady obětované příležitosti jsou nižší (rovny) jejich meznímu výnosu

Individuální nabídková křivka výrobního faktoru bude obecně rostoucí neboť. čím větší je cena, tím existuje méně jiných příležitostí (tj. obětovaných příležitostí), jak danou jednotku použít;čím větší je cena, tím existuje méně jiných příležitostí (tj. obětovaných příležitostí), jak danou jednotku použít; při vyšší ceně může majitel VF nabídnout i ty jednotky, jejichž použití je spojeno s vysokými reprodukčními náklady (v případě půdy např. s náklady na rekultivaci).při vyšší ceně může majitel VF nabídnout i ty jednotky, jejichž použití je spojeno s vysokými reprodukčními náklady (v případě půdy např. s náklady na rekultivaci).

Křivka nabídky VF Předpokládejme, že S VF je individuální nabídková křivka majitele půdy. Čím vyšší je cena, tím více jednotek půdy je ochoten nabízet.

Nabídka VF. Nabídka VF (ochota vlastníků jednotek VF nechat použít tuto jednotku určitým způsobem) závisí na jejich nákladech obětované příležitosti. Čím vyšší je cena, tím méně existuje jiných příležitostí, jak si danou cenu (odměnu) vydělat jinde, a proto se nabízené množství jednotek VF v dané oblasti bude zvyšovat. Křivka nabídky VF je proto rostoucí. Čím vyšší je cena, tím méně existuje jiných příležitostí, jak si danou cenu (odměnu) vydělat jinde, a proto se nabízené množství jednotek VF v dané oblasti bude zvyšovat. Křivka nabídky VF je proto rostoucí.

Nabídka VF. Individuální nabídková křivka udává ochotu jednotlivých vlastníků VF nechat VF, jenž vlastní, zaměstnat (použít) určitým způsobem. Tržní nabídkovou křivku po VF dostaneme jako součet jednotlivých individuálních nabídkových křivek – při dané ceně VF sčítáme individuální nabízená množství.

Posuny tržní křivky nabídky VF Pro individuální i tržní nabídkovou křivku po VF platí: Pokud se mění cena VF, pohybujeme se po nabídkové křivce. Mění-li se jiný faktor, posouvá se celá nabídková křivka.

Rovnováha a nerovnováha na trhu VF Rovnováha na trhu VF nastává, stejně jako v jiných případech rovnováhy, v bodě, kde se křivka nabídky VF protíná s křivkou poptávky po VF. V daném bodě je nabízeno rovnovážné množství za rovnovážnou cenu. Jakákoliv jiná cena znamená nerovnováhu.

Rovnováha a nerovnováha na trhu VF Přebytek a nedostatek na trhu VF

Trh práce Individuální poptávková křivka po práci znázorňuje, kolik jednotek práce bude jedna firma poptávat při určité hodnotě mzdy. Pro individuální poptávkovou křivku po práci platí: firma bude práci poptávat, pokud její příjem (případně užitek) z mezního produktu dodatečné jednotky na práci bude vyšší, než mzda a ostatní náklady spojené se zaměstnáním této dodatečné jednotky. Pokud by byl příjem (užitek) z mezního produktu dodatečné jednotky nižší než náklady na danou jednotku, tak se firmě další dodatečnou jednotku nevyplatí zaměstnat. Tržní poptávkovou křivku po práci dostaneme, pokud sečteme jednotlivé individuální poptávkové křivky.

Tržní nabídková a poptávková křivka na trhu práce

Trh práce Tržní poptávková křivka po práci (zaměstnavatelé) je klesající. Tržní křivka nabídky práce (zaměstnanci) je rostoucí, od určité, relativně vysoké úrovně mzdy je ale zpětně zakřivená. Vysoká mzda způsobuje, že lidé již nemusí tolik pracovat. Rovnováha na trhu práce nastává v bodě, kde se nabídka a poptávka po práci protínají – tehdy je zaměstnáno L 0 osob za mzdu w 0.

Posuny tržní křivky poptávky po práci

Posuny tržní křivky nabídky práce

Důsledky minimální mzdy vyšší jak tržní mzdy

Poptávka po osobách vykonávajících stejnou práci v odlišných regionech

Děkuji za pozornost. Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola