Ludwig van Beethoven, 5. symfonie Adam Ott David Kalčík

O Beethovenovi Narodil se 17. prosince 1770 v Bonnu Ludwigova rodina byla hudebně založená; jeho děd, rovněž Ludwig, byl kapelníkem v rodném městě Mechelen ve Vlámsku, odkud později odešel do Bonnu. Rodina splynula s německým životem ve službách kurfiřta arcibiskupa kolínského. Kurfiřt (přejatý výraz z němčiny - Kurfürst, složenina ze slov küren tzn. volit a der Fürst tzn. kníže) byl říšský kníže s právem volit krále Svaté říše římské. V dětství to neměl lehké: Jeho otec, který byl dvorním tenoristou (zpěvákem), propadl alkoholu Jeho vzdělání bylo zanedbáváno V dospělosti žil a skládal ve Vídni, kde se také učil od významných skladatelů Beethoven umírá 26. března 1827 ve Vídni.

Beethoven

5. symfonie - Osnova 1. Bouře 2. Slunce opět vychází. 3. Ale bouře se jen tak vzdát nechce. 4. A však slunce také ne. 5. Nadchází souboj mezi sluncem a bouří. 6. Bouře nabírá ohromných rozměrů 7. Bouře slábne

5. Symfonie - Příběh ● 0,00 – Je tu silná bouře. Stromy se ohýbají a vítr láme vlnky, ne pořádné a divoké vlny, hladina je rozdivočená a bouře stále sílí. Je slyšet pisklavé kvílení větru a v dáli mohutně bručí hrom. ● 0,44 – Bouře pomalu ustupuje, protože ji zahání světlounké paprsky slunce. Hladina se uklidňuje a vítr slábne. ● 1,22 – Bouře se nechce vzdát bez boje a tak slunce zahání svými mohutnými vlnami, svým větrem, mohutným hřmotem. ● 2,04 – Slunce, světlo, klid a pohoda se opět vrací do údolí. ● 2,43 – Bouře se hlásí o slovo, vzmůže se však pouze na drobné kapičky vody, které se s lehkým klapnutím roztříští o zem. ● 3,03 – Romantický déšť se mění v děsivou bouři. ● 3,28 – Bouře zvolna ustupuje, už jen zřídka v dáli zaburácí hrom, či rozsvítí oblohu blesk, hladina rozbouřené vody se taky uklidňuje.

5. Symfonie - Příběh ● 3,54 – Déšť, vítr, hromy a blesky se nakrátko, ale opravdu nakrátko ukáží. ● 4,06 – Nastává ticho, zneklidňující ticho. Lidé obývající údolí se stále bojí vycházet ze svých příbytků. ● 4,35 – Pokračuje nepřirozeně rychlé a časté střídání klidu, pohody, světla, zářivých slunečních paprsků a hřmotného burácení s kvílícím větrem, lámajícím stromy, děsivě divoké vlny se také připojí. ● 5,40 – Bouře čím dál mocněji burácí, zdvíhají se mocné vlny, které se tříští o balvany na březích, vítr nabírá ohromných rychlostí. Nelákavé až strašidelné šero pokrývá údolí, bouře stále sílí. Hladina jezera pozvolna stoupá, což způsobují prudké deště. Lidé se bojí o své životy, ale stále věří, že pohroma brzy ustoupí, vždyť,,naděje umírá poslední" ● 7,00 – Bouře ustupuje, začínají se ozývat lákavé paprsky světla, slunce se vrací do údolí, které je pohromou znatelně zasaženo. ● 7,11 – Poslední zaburácení a bouře náhle ustane. Údolí zalije světlo, obyvatelé mají radost a nešťastně sledují následky ničivé pohromy.

Děkujeme za pozornost

Zdroje ● ● ource=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=anDmUoHdEIWV7A aamoCoAg&sqi=2&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1920& bih=924 ource=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=anDmUoHdEIWV7A aamoCoAg&sqi=2&ved=0CAcQ_AUoAQ&biw=1920& bih=924 ●