Mezopotámie uč. str. 47 – 55

Oblast Předního východu mapa uč. str. 47

Přírodní podmínky, zemědělství, obchod Meziříčí (řecky) = oblast mezi řekami Eufrat a Tygrid sever – náhorní plošina, dostatek srážek jih – záplavy z řek budování sítí kanálů, nádrží, odvodňovacích zařízení obilí, sezam, vinná réva ovce, kozy, prasata, mezci, osli, 2. tisíciletí př. n.l. kůň (tah i jízda) rybolov obchodní spojení s jinými oblastmi – nedostatek surovin kromě hlíny a rákosu

Nejstarší období od 5. tisíciletí př.n.l. v Mezopotámii starověk (písemné památky) = ve střední Evropě doba kamenná vesnice – lidé živící se zemědělstvím nadprodukce umožnila oddělení řemeslníků, kněží, bojovníků a úředníků 3. tisíciletí př.n.l. – budování opevněných sídlišť, která ovládala i okolí = vznik městských států centrem chrám – hlavní osobou velekněz – řídil hospodářskou činnost, zástupce hlavního boha, majitel půdy a úrody

Sumerové – 2340 př.n.l. uč.str. 49 poč. 3. tisíciletí v jižní Mezopotámii národ Sumerů název území = Sumer volení úředníci spravovali zem války mezi městskými státy – moc získali vojevůdci = stanou se z nich králové despocie = neomezená moc králů = zástupce bohů na zemi, pomoc kněží vynález kola, hrnčířského kruhu, vůz tažený dobytkem nebo koňmi

nejstarší známé vyobrazení kola /his/sum/sum2.jpg

Hospodářství 1/ chrámové hospodářství = centrem státu chrám – patřila mu půda i úroda, úroda shromážděná v chrámech byla kněžími přerozdělena mezi lid 2/ palácové hospodářství = období králů (vojevůdců) – vlastníkem úrody král, shromažďovala se v paláci, rozdělovali ji úředníci Někde se udrželo chrámové hospodářství – obě existovala v Mezopotámii zároveň.

Asýrie 20. stol. – 612 př.n.l.

poč. 2. tisíciletí dva státy: Asýrie a Babylonie - semitské národy Asýrie – severní Mezopotámie centrem město Aššúr hlavně obchod, zřizování obchodních osad v Malé Asii vývoz – látky, vlna, olovo, cín výměnou za zlato, stříbro a měď.l. největší rozsah v 7. stol.př.n.l. - král Aššurbanipal – sídelní město Ninive, rozsáhlá knihovna – hliněných tabulek sousední Babylonie, část malé Asie, Sýrie, Palestina, Egypt

urbanipalova_knihovna nápory cizích kmenů, spory o trůn po Aššúrbanipalově smrti 612 př.n.l. Asýrie dobyta Babylonií

Babylonie 1900 – 539 př.n.l.

jižní Mezopotámie město Babylon – sídlo králů 18. stol. př.n.l. nejvýznamnější panovník Chammurapi dokonalá správa státu (úřady), zákoník ukázky ze zákoníku: po smrti Chammurapiho úpadek říše – dočasně nadvláda Asýrie 6. stol.př.n.l. Nabukadnezar II. – rozšíření říše, dobyl Jeruzalém tlak Peršanů – území dnešního Íránu – 539 př.n.l. perský král Kýros obsadil bez boje Babylon

Kultura v Mezopotámii uč. str. 52 Písmo psaní na hliněné tabulky nejprve obrázkové, potom slabičné – velký význam písařů – současně vznik písma v Egyptě 4. tisíciletí př.n.l. klínové písmo – podle tvarů tahů do měkké hlíny velké množství písemných projevů – ukládány v archivech - archiváři

Epos o Gilgamešovi vychází ze starých sumerských zpěvů lidská touha po nesmrtelnosti Sumerský vládce Gilgameš se chce stát nesmrtelným, pochopí však, že se nesmrtelným stane, když udělá něco pro ostatní – vystaví pevné hradby pro město Uruk některá vyprávění z eposu převzala Bible (o potopě – v Sumeru trvala 7 dní a nocí)

Test: Poznáš písmo? pismo/ pismo/

Klínové písmo 3%A9_p%C3%ADsmo

Vývoj klínového písma

Vzdělanost školy u chrámů - určené pro chlapce čtení, psaní, přírodopis, zeměpis, matematika, cizí jazyky – vznik slovníků škola = „dům tabulek“ počítání – šedesátinná a desítková soustava astronomie – počítání zatmění Slunce a Měsíce

Umění a architektura zruční řemeslníci reliéfy = sochařské výtvory vystupující z podkladu

velkolepě budovaná města s mohutnými hradbami např. Ninive, Babylon barevné cihly, ornamenty zikkuraty = stupňovité stavby, chrámové věže zikkurat v Uru Babylonská věž = zikkurat 90 x 90m, 90m vysoká Zikkurat v Uru dnes

Plán Babylonu

Ištařina brána v Pergamském muzeu v Berlíně Byla osmou bránou babylónského vnitřního města. K její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nabukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti, lásky a války, Ištar. Většinu jejího povrchu pokrývaly modře glazované cihly se zvířecími motivy, především draky a býky. Procházela jí procesní cesta po níž každoročně procházely průvody. Stěny průchodu zdobily nízké reliéfy se lvy. na_br%C3%A1na

Zahrady Semiramidiny, reprodukce z 20. století

Rekonstruované hradby Babylonu cs.wikipedia.org/wiki/Babylonie

Mene, tekel prorok Daniel vysvětlil, co tato neznámá slova na zdi Babylonu znamenají = zváženo, sečteno dny Babylónu byly sečteny 539 př.n.l. perský král Kýros dobyl Babylónii, Babylón však nechal vzkvétat dál Alexandr Veliký z něj chtěl udělat svoje hlavní město 7. stol. př.n.l. vpády Arabů město zničily