Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Činnost nervové soustavy základní přehled

Činnost nervové soustavy Činnost nervové soustavy je komplexní proces, kde jednotlivé děje spolu úzce souvisí a bezprostředně na sebe navazují. Tak např. záměrný pohyb svalu je vyvolán nervovým vzruchem přicházejícím z mozkové kůry, souběžně jdou informace ze svalu zpátky do mozku a informují mozek o pozici a pohybu svalu. Mozek tuto zprávu bleskově vyhodnotí a vysílá další signály pro pokračování, zastavení nebo změnu pohybu. V jednom okamžiku se tedy kombinují signály jdoucí z mozku do svalu, signály jdoucí ze svalu do mozku a složité operace uvnitř mozku, které informace vyhodnocují a rozhodují o další činnosti. Pro lepší pochopení je přesto výhodné od sebe jednotlivé činnosti mozku oddělit a zabývat se jimi zvlášť. Z tohoto pohledu je možné činnost mozku rozdělit na tři velké skupiny funkcí.

Činnost nervové soustavy 1.Senzorické funkce - příjem a zpracování vstupních informací (např. ze smyslových orgánů) 2.Výkonné funkce - řízení výkonných orgánů (kosterních svalů a vnitřních orgánů) 3.Vyšší nervová činnost - děje probíhající uvnitř mozku, rozbor a integrace různých vstupních informací, porozumění, paměť, myšlení, řeč, učení apod.

Základní schéma činnosti NS 1.Podnět – receptor (např. smyslový orgán) zachytí podnět, převede ho na nervový signál 2.Dostředivá dráha (signál do CNS) 3.Zpracování a vyhodnocení informace v CNS (obvykle na několika úrovních), tvorba odpovědi 4.Odstředivá dráha 5.Odpověď – činnost výkonného orgánu (např. svalu)

Obr. 1 Reflexní oblouk

Senzorické funkce NS Všechny podněty v vnějšího i vnitřního prostředí jsou zachyceny receptory (např. smyslovými buňkami) Receptor zde chápeme jako specializovanou buňku, která je schopna zpracovat nějaký podnět (označujeme ho termínem adekvátní podnět) a přijatý signál převést na nervový vzruch, který se dál šíří do míchy nebo mozku.

Např. tyčinky a čípky v sítnici oka jsou fotoreceptory (adekvátní podnět je světlo), světelný signál převádějí na nervový vzruch, který odchází zrakovým nervem do mezimozku a pak dále do týlního laloku mozkové kůry, která na základě přijatých signálů vytváří obraz toho, co vidíme. Pozn. Ve výkladu o nervové soustavě narazíme na pojem receptor ještě v jiné souvislosti - jako na molekulu na membráně buňky (např. na postsynaptické membráně), která je schopna rozpoznat nějaký druh nervového přenašeče. Tyto pojmy nelze zaměňovat - v jednom případě jde o specializovanou buňku, v druhém o membránovou molekulu.

Receptory Podle umístění v těle můžeme rozlišit: 1.Vnější receptory (smyslové orgány a kůže) – přinášejí informace z vnějšího prostředí 2.Vnitřní receptory (ve vnitřních orgánech – např. srdci, cévách, ledvinách) 3.Svalové receptory (proprioreceptory), přinášejí informace o činnosti svalů

Receptory Receptory reagují na různé podněty, každý receptor je specializován na jeden typ podnětu (adekvátní podnět) Typy podnětů: mechanické (hmat, sluch, rovnováha, tlak) světelné (zrak) chemické (chuť, čich, vnitřní receptory) tepelné (teplo, chlad) pohyby a napětí svalů bolest

Zpracování informace v CNS podílí se všechny části CNS, každá má svou specifickou úlohu většina vstupních informací je zpracovávána na více úrovních Nevědomé zpracování informace páteřní mícha, mozkový kmen, mozková kůra reflexy, automatické reakce na podněty, automatické ukládání do paměti Vědomé zpracování informace mozková kůra – rozhodování na základě podnětu + předchozích zkušeností (paměti), emocí, vůle, …

Obr. 2 Sluchová dráha

Obr. 3 Sluchová dráha

Obr. 4 Zraková dráha

Obr. 5 Zraková dráha

Obr. 6a Motorické a senzorické oblasti mozkové kůry

Obr. 7 Motorické a senzorické oblasti mozkové kůry

Výkonné funkce CNS Dvě základní složky: 1.Řízení činnosti kosterních svalů může být vědomé i nevědomé zajišťují všechny části CNS, hlavní roli v řízení složitých a vědomých pohybů má mozková kůra a mozeček 2. Řízení činnosti vnitřních orgánů nevědomé, nemůžeme ovlivnit vůlí zajišťuje zejména hypotalamus, mozkový kmen a páteřní mícha

Obr. 8 Motorické oblasti mozkové kůry

Obr. 9 Řízení motoriky

Obr. 10 Pyramidová dráha

Řízení činnosti vnitřních orgánů „Autonomní (vegetativní) nervový systém“ Částečně samostatné a nezávislé na řízení činnosti kosterních svalů Nevědomé, neovlivnitelné vůlí Dva hlavní oddíly 1.Sympatikus – působí při fyzické a psychické zátěži, stimuluje k výkonu (spolupůsobí hormony adrenalin a noradrenalin) 2.Parasympatikus - řídí proces zotavení, obnovy zásob, zklidnění

Obr. 11 Autonomní nervový systém

Obr. 12 Autonomní nervový systém

Vyšší nervová činnost Hlavní centrum – mozková kůra Podílí se řada dalších oblastí mozku (např. mozeček, mezimozek, …) Složité činnosti – např. paměť, učení, řeč, myšlení, rozhodování, vůle, emoce, orientace v prostoru, … Typicky lidské projevy a chování (zvířata mají také vyšší nervovou činnost, je ale rozvinuta méně než u člověka)

Řeč Centrální úlohu mají dvě oblasti mozkové kůry levé hemisféry –Brocova oblast (zadní spodní část kůry čelního laloku) - hlavní funkce je tvorba slov, plynulost řeči, skládání slov do vět –Wernickeova oblast (zadní část spánkového laloku) – hlavní funkce je srozumitelnost a porozumění řeči, gramatika Současně se na tvorbě a porozumění řeči podílí řada dalších oblastí v mozkové kůře levé i pravé hemisféry a bazální ganglia

Obr. 6b Brocova a Wernickeova oblast mozkové kůry

Pravá a levá hemisféra Mozek je funkčně a částečně i anatomicky asymetrický Levá hemisféra: –vnímá a řídí pravou polovinu těla –jazyk, řeč, základní postupy při řešení problémů –racionální myšlení, počítání, logika Pravá hemisféra: –vnímá a řídí levou polovinu těla –vnímání trojrozměrného prostoru, intuice –některé typy emocí, rozpoznávání tváří a výrazů –vnímání hudby, smysl pro humor Spojení pravé a levé hemisféry = corpus callosum Při jeho přerušení mají např. lidé problémy slovně popsat předmět (funkce levé hemisféry), který drží v levé ruce (hmat vnímaný pravou hemisférou) a nevidí na něj.

Použité zdroje a literatura ČIHÁK, Radomír: Anatomie III. 1. vyd., Praha: Grada 1997 KOUKOLÍK, František: Já – O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. 1. vyd., Praha: Karolinum 2003 ATKINSON, R. a kol.: Psychologie. 1. vyd., Praha: Viktoria publishing, ISBN X KOUKOLÍK, F: Lidský mozek. 1. vyd., Praha: Portál, ISBN X. Obrázky: –Obr. 1 –Obr. 2 –Obr. 3 –Obr. 4 atlas.asp?c=4&m=3&p=260&cid=231&s= atlas.asp?c=4&m=3&p=260&cid=231&s –Obr. 5 –Obr. 6, 7, 8, 9 –Obr 10 hamburg.de/Projekte/syndromanalyse/Mo2000/Mo.htmhttp:// hamburg.de/Projekte/syndromanalyse/Mo2000/Mo.htm –Obr –Obr. 12

Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Evropský sociální fond Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu OBZORY Autor: Vít Růžička Předmět: Mozek – komunikace - chování Datum: