Svatopluk Čech Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Škola budoucnosti s využitím IT Název školy: SPŠ a SOŠGS Most Předmět: ČJL Tematický okruh: Ruchovci – škola národní Téma: Svatopluk Čech – Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Ročník: Jméno autora: Mgr. Marcela Hofnerová Datum tvorby: Anotace:Žáci si připomenou základní údaje o tomto spisovateli a bude proveden rozbor vybraného lit. díla tohoto autora.

Česká literatura 70. – 80. let 19. století Škola národní (ruchovci) Svatopluk Čech

v této době se v lit.objevují 2 skupiny – škola národní (ruchovci) a kosmopolitní (lumírovci) Škola národní (ruchovci) r vydali almanach Ruch – (na počest položení zákl. kamene ND) proto se jim říká ruchovci později se soustředili kolem časopisu Osvěta Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, dočasně Josef Václav Sládek

.. charakteristika - návaznost na NO - oživuje se historismus - vlastenectví - myšlenka slovanská - vztah ke Slovensku - zájem o venkov a selství jako základ národa - v literární tvorbě – především poezie – hlavně politická a vlastenecká - oblíbeným dobovým symbolem se stává otrok jako představitel nesvobodného národa - básník často vystupuje jako věštec či tribun národa

Svatopluk Čech ( ) nar. se na Benešovsku, vystudoval práva půs. jako redaktor v čas. Květy (20 let je vedl v letech ) a věnoval se literatuře žil v ústraní, byl celý život svobodný, samotář, podnikl několik cest do ciziny

Svatopluk Čech

DÍLO: 1.poezie – a) lyrická – (nepsal milostnou poezii) básně mají neosobní, politický a vlastenecký charakter – sb. Písně otroka – má 23 částí, situované do exotické oblasti pralesa, výzva k boji za svobodu, obžaloba národního a sociálního rakouského útisku - otrok symbolem nesvobodného člověka, básníka i národa sb. Jitřní písně – b. Dosti nás, sb. Nové písně - výzvy k národnímu sebevědomí

. b) epická – historická – sb. Husita na Baltu, Žižka -alegorická (jinotaj) – sb. Evropa sb. Slavie

. -venkovská – veršované povídky Ve stínu lípy – 7 veselých i vážných příběhů vyprávěných vesničany při nedělní besedě pod starou lípou u hostince (odraz autorových vzpomínek) Lešetínský kovář - satirická – komický zvířecí epos Hanuman – obraz opičího města – kritika české národní povahy (přizpůsobivé opičáctví)

. 2. próza - tzv. broučkiády (užívá satiru) – Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (Matěj Brouček na výstavě) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

Žánr: satirická povídka Místo a čas: Praha, 15. století (období husitských válek)

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Osoby: Matěj Brouček - protiklad statečných husitů, ochotných položit život za svatou myšlenku a za vlast a měšťáka 19. století, jemuž je nade vše pohodlí, peníze a jemuž pojem vlastenectví neříká nic. Lidí, kteří se obětují za společnou věc, považuje za blázny. Janek Domšík od Zvonu, Kunhuta jeho dcera Jan Žižka, Kněz Koranda, hejtman Chvala

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Pražský měšťan, majitel domu na Starém Městě, pan Brouček, dochází pravidelně do hradčanské hospody Na Vikárce. Jednou při popíjení piva debatuje s ostatními hosty Vikárky o středověku a tajemných podzemních chodbách, které vedou pod Hradem i přímo pod Vikárkou.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Při odchodu z hospody zabloudí a dostane se do temné podzemní chodby, která ho dovede do místnosti plné bohatství. Domnívá se, že je v klenotnici krále Václava. Těší se, že se sem ve dne vrátí a poklad bude jeho. Vychází druhými dveřmi na ulici, která mu připadá velmi zanedbaná a kde se nedokáže orientovat.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Na ulici se dozvídá, že Praha je obléhána vojsky císaře Zikmunda, je rok 1420 a schyluje se k rozhodující bitvě mezi husity a Zikmundovými křižáky.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Pana Broučka pokládá tento člověk za Zikmundova špeha, podle divného oblečení a divné řeči. Pan Brouček se dostává na Staroměstské náměstí, které vypadá jinak, než je zvyklý. Týnský chrám září novotou, jako by byl právě postaven. Setkává se s dalším staročechem, Janem Domšíkem /Janek od Zvonu/.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Aby vysvětlil své oblečení a řeč, vymyslí si pan Brouček, že pobýval dlouho v cizině. Domšík ho zve do svého domu, kde ho vybaví staročeským oblekem-sukní a také zbraní. Praha je obležena a každý nosí zbraň. Pan Brouček se brání, nechce se zúčastnit boje, ale nakonec se podřídí, aby ho Janek nepovažoval za zbabělce, a vybere si mezi zbraněmi sudlici, která mu připomíná halapartnu ponocných.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století V pražských ulicích na Špitálském poli dochází k první potyčce husitů s křižáky. Pan Brouček předstírá, že je mrtvý; ví, že žádný nepřítel nebude útočit na padlého. Po skončení šarvátky se setkává s bojovníky táborského vojska. Vymýšlí si historku o svém statečném boji proti křižákům a odchází s knězem Korandou a Chvalem z Machovic do Žižkova ležení na Vítkov.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Na Vítkově je představen Žižkovi a stává se cepníkem hejtmana Chvala. Celý den buduje s ostatními opevnění; nosí těžké kameny a proklíná stravu-tvrdý chléb a vodu. Je mu divné, že husité žijí jako bratři, o vše se dělí, hlavní je pro ně boj za boží pravdu, jemuž obětují vše.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Den na to, po svaté Markétě začala bitva na Vítkově. Pan Brouček prchá do vinic, ve městě se vydává za Žižkova posla. Po bitvě se vracejí vítězní husité do Prahy s ukořistěnými křižáckými prapory. Brouček se domnívá, že to jsou vítězní křižáci, a vydává se za Němce. Když pozná svůj omyl, dovolává se svědectví Janka od Zvonu, že patří k Pražanům. Dozvídá se, že Janek padl.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Snaží se dovolat ještě svědectví hejtmana Chvala, že patří k táborům, když přijíždí Žižka sám se svými bojovníky. Dav křičí, aby zrádce byl zabit. Když z pana Broučka spadne středověký oděv, objeví se před zástupem ve svém obleku z 19. století a je už jednoznačně považován za špeha a zrádce. Přiznává se, že nepatří do této doby, ale že se nepochopitelným zázrakem dostal do 15. století.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Žižka ho odsuzuje k smrti a pronáší větu: „…toho bohdá nebude, abychom takové měli potomky!" Pan Brouček má být upálen v sudu. Druhý den ráno se probouzí opravdu v sudu, kde ho nalézá hostinský z Vikárky. Je opět 19. století, zřejmě si v noci v opilosti spletl cestu, spadl do sudu a usnul.

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století Autor staví do protikladu bohatého domácího pana Broučka a Janka od Zvonu, majitele domu a bohatého měšťana, který Broučka převyšuje svými charakterovými vlastnostmi a svým statečným postojem k osudu.

Použité zdroje cech svatopluk/vylet-pana-broucka-do-xv- stoleti vylet-pana-broucka-tentokrat-do-xv-stoleti- rozbor-dila/