Stupně výcviku koně, drezurní ježdění

Základní výcvik 1. stupeň návyk na hmotnost jezdce – několik týdnů, pomalu vyváženost těla s dlouhým rámcem a nosem dopředu a dolů uvolněnost klidný pohyb v klusu, v kroku až později dlouhé otěže bez přilnutí cílem je pravidelný klidný pohyb s rytmickým, pravidelným nohosledem pozitivní je přecházení nízkých kavalet, pobízení (pohyb od zadku koně) a citlivé poloviční zádrže

Základní výcvik 2. stupeň rozvíjí se prostupnost koně odstranění strnulosti hřbetu, krku a břišního svalstva energický posun zadních končetin pod tělo, vyklenutí hřbetu nahoru, rozkmitání hřbetu –příjemný a pohodlný sed jezdce, kůň si hraje s udidlem pohyb v lehkém klusu, obraty kolem předku, podpora pohybu dopředu (zadní noha musí došlapovat do stopy přední) souvislost uvolněnosti a prostupnosti

Základní výcvik 3. stupeň cílem je naučit poslušnosti na pomůcky sedem, holení a rukou přilnutí – jemné spojení ruky jezdce a huby koně – pobízení proti jemně nastavené ruce změny ruchu, poloviční zádrže : „Každá zádrž, která vede k zastavení, je celá zádrž. Všechny ostatní zádrže se označují jako poloviční. Poloviční zádrže se dávají proto, aby : se vylepšily přechody z jednoho chodu do druhého, se reguloval nebo zkrátil ruch v rámci jednoho chodu, se upozornil kůň před novou lekcí nebo cvikem, se zlepšilo nebo dosáhlo shromáždění a držení koně během pohybu.“ – citlivost ruky (přitáhnout, povolit, vydržet) pobízení holení a sedem, jemné přilnutí s klidnou rukou podporující aktivní hubu koně při zastavení pohyb jen v hubě (stojí na všech 4 a přežvykuje udidlo) držení hlavy podle stupně výcviku, ale ne za otěží pohyb ve všech chodech přímo dopředu a aktivita v hubě

Základní výcvik 4. stupeň Kůň soustředěný, klidný s pohybem v kmihu Kmih je výsledkem pobízení dopředu a podsazování zadních končetin pod tělo Soulad pohybu jezdce a koně – působení pomůcek Časté změny ruchu, střední klus a cval, souvislost mezi pobízejícími a zadržujícími pomůckami Shromáždění (sebrání) - výsledek aktivní práce zadních končetin – podsazení Souvislost mezi pobízejícími a zadržujícími pomůckami rozhoduje o sestavení a vzpřímení koně – podle stupně výcviku, tělesné stavby a individuálních vlastností koně - změny ruchu a chodu, poloviční a celé zádrže, překroky, práce na ruce

Základní výcvik 5. stupeň Když je kůň na pomůckách a ovladatelný, začíná specializovaný výcvik Drezůra, skoky, všestrannost, zápřež, distanční ježdění, voltiž Platí souvislost v ose: Naprostá poslušnost koně na pomůcky – vysoká úroveň jezdeckého sportu – vysoká úroveň chovu koní – ekonomika chovu koní

Drezurní ježdění Drez u ra koní (též užíváno drez ú ra i drezůra ) je základní jezdecká disciplína, jejímž cílem je při prováděných cvicích dosažení maximálního souladu mezi koněm a jezdcem

Zlepšení základních vlastností a jezditelnosti koně Drezurní přiježděnost koně je základem jeho dalšího využití Při správné součinnosti pomůcek – sed, holeň, otěž se postupně zvyšuje stupeň výcviku

Drezurní obdélník Klasický drezurní obdélník má rozměry 20x60 m Slouží k předvádění drezurních úloh od stupně S výš Jeho stěny jsou pro orientaci soutěžících označené písmeny podle pravidel FEI Uprostřed krátkých stěn jsou proti sebe písmena A a C, uprostřed dlouhých stěn jsou písmena B a E Uprostřed obdélníku je písmeno X Zbývající písmena označuji body na dlouhých stěnách ve vzdálenosti 6 m od rohů a po každých 12 m Malý drezurní obdélník má rozměr 20x40 m Slouží k předvádění nižších drezurních úloh stupně Z a L Označení písmen je taky dané pravidly FEI (mezinárodní jezdecká federace) Podklad v drezurním obdélníku je zpravidla pískový nebo travnatý Při mezinárodních soutěžích nesmí být žádná ze stěn drezurního obdélníku blíže k divákům než 20 m a v kryté jízdárně 2 m

Drez u rní kůň Kůň pro drezurní ježdění musí být speciálně vybraný Musí se v něm skloubit exteriérová dokonalost s dokonalostí pohybové mechaniky a kromě toho musí být vhodný k jezdci Pokud totiž v jiných druzích jezdeckého sportu jsou estetická kriteria vůči výkonovým podružná, v drezuře jsou významná K drezúře se většinou využívají různí teplokrevníci Například Hannoverský teplokrevník, Holštýnský teplokrevník Vysoké jezdecké školy používají Andaluské koně, Lipicány Příprava koně trvá 5-6 roků

Drezura Cílem je harmonický vývoj koně ve spokojeného atleta Kůň klidný, vyrovnaný, pružný, uvolněný, obratný, ale také důvěřivý, pozorný a bystrý v naprostém souladu s jezdcem – uvolněnost a pravidelnost chodů, – soulad, lehkost a nenucenost pohybu – odlehčení předku a angažovanost zádě (kmih) – přijmutí udidla a podrobení se bez napětí a odporu

Drezura Kůň dělá dobrovolně a ochotně všechno, co je od něj požadováno, je dokonale rovný na rovné čáře a ohnutý v obloucích Na pomůcky reaguje klidně a bez napětí, v rovnováze fyzické i duševní Při veškeré práci je na přilnutí – krk je více nebo méně ohnutý a vyklenutý podle stupně výcviku a prodloužení nebo shromáždění chodu, hlava v ustálené poloze s nosem nepatrně před kolmicí, s týlem jako nejvyšším bodem

Některé d rezurní pojmy Kmih Kmihem rozumíme jezdcem vyvolanou energii pohybu a chuť koně jít dopředu pod naprostou kontrolou jezdce. Pohybovat se v kmihu je možné pouze tehdy, když pomůcky holení a otěží jsou v souladu.Je to výslednice posunu a energie zadních končetin a vyjadřuje lehkost a pravidelnost pohybu Kadence Kadence je střídání končetin v určitých časových intervalech Akce Je způsob předvádění končetin z hlediska výšky a prostoru v době, kdy jsou nad zemí Ruch Je rychlost, tempo za kterou kůň urazí dráhu v kterémkoli chodu

Některé drezurní pojmy Na otěži Souhrou pobídek holení a citlivým vedením otěží se snažíme, aby kůň "šel na otěži". Jezdec by měl holeněmi vyvolaný kmih (chuť jít dopředu) skrz hubu pocítit zpět ve své ruce. Koně, který jde na otěži poznáme tak, že je uvolněn ve vazu, krk nese v klenutém oblouku a s otěží lehce napnutou ochotně přijímá udidlo Přilnutí Kůň má dobré přilnutí tehdy, když jde pravidelně na otěži, je uvolněný a svou záď používá korektním způsobem. Správného přilnutí docílíme jemným vedením otěže, která vytváří stálý kontakt s hubou koně bez tahání zpět Přistavení Kůň je přistaven k levé či pravé ruce tehdy, když je v krku nebo těle mírně ohnut k té či oné straně. Hlava koně může být přistavena také k levé nebo k pravé ruce. Kůň hlavu ohne vůči krku mírně k jedné ze dvou stran, přičemž ji však musí udržet ve svislé poloze Překrok Stranový pohyb - Kůň má hlavu ve směru pohybu, pohybuje se do strany a dopředu zároveň- jeho nohy se kříží. Překrok děláme v klusu a cvalu

Krok: Střední – pravidelný, nenucený, na přilnutí, došlap do stopy Shromážděný – aktivnější, na přilnutí, nese se, živá záď, méně prostorný, ohebné klouby Prodloužený – co nejprostornější – natažený krk bez ztráty přilnutí, pravidelnost Volný – úplná volnost, snížení hlavy a krku

Klus: Pravidelnost, pružnost, kadence, kmih, rytmus Pracovní – na přilnutí, pravidelně, pružně Shromážděný – dobře na přilnutí, energicky, uvolněná plec, nese se, méně prostoru Střední – kulatější, aktivní, delší kroky, vyvážený, snížení hlavy a krku Prodloužený – co největší prostor, prodloužení rámce, přední došlápnou kam namíří, rovnováha a stejný pohyb i vzadu

Cval: Třídobý a s momentem vznosu, pravidelnost, lehkost, kadence, tendence do kopce Pracovní – pravidelně, kadencovaně, impuls od zadu Prodloužení skoků – mezi pracovním a středním cvalem Shromážděný – na přilnutí, se zvednutým krkem, kratší skoky, nesení se Střední – dopředu, bez spěchu, snížení hlavy a více před kolmicí Prodloužený – co největší prostor, prodloužení rámce, měkce, s váhou na zádi Kontracval – na opačnou nohu Jednoduchá změna cvalu – ze cvalu do kroku, 3 až 5 kroků, cval na druhou nohu Přeskok – při vznosu předníma i zadníma nohama – klidný, rovný, s kmihem, lehce

Couvání: Diagonální nohosled, rovně, na přilnutí, chuť dopředu, předepsaný počet kroků, zastavit ve čtvercovém rámci Přechody – zřetelně, u předepsaných značek, jasně, korektní postavení Poloviční zádrž – před každým cvikem nebo přechodem Figury - malý kruh, vlnovka, osmička Ustupování na holeň – ohnutí – na stěně nebo na diagonále

Práce na dvou stopách Dovnitř plec Traverz – (dovnitř záď) Renverz - („záď ke stěně“) Poloviční překrok - vnější nohy předkračují a křižují nohy vnitřní – shromážděný klus nebo cval Ustupování na holeň podél stěny (odklon 35°) a na diagonále Obrat kolem zádě - kolem vnitřní zadní nohy

Práce na dvou stopách Poloviční pirueta a pirueta - ve shromážděném kroku nebo ve cvalu (6 až 8 skoků) – klidně, se stálou kadencí, nesmí couvnout – uvolněnost, lehkost, plynulost, přesnost Drezurní cviky Pasáž – kadence, vznos, pružnost, ohebnost končetin – špička kopyta do výše půl holeně a nad spěnku, vyklenutý krk, měkce na přilnutí Chybou je houpání do stran, vlečení nohou nebo trhavé pohyby Piafa – na místě – snížená záď, harmonicky a kadencovaně, živý kmih

Srovnání délky a výšky klusových kroků 1. Piafa 2. pasáž 3. shromážděný klus 4. střední klus 5. prodloužený klus

Poslušnost – způsob přijímání udidla, pozornost, ochota, spolupráce – ne plazení jazyka, švihání ohonem, ztuhnutí nebo odpor – společné známky (chody, kmih, poslušnost, sed a pomůcky jezdce) Sed a pomůcky jezdce – bez zjevné námahy, sed vyvážený, pružný, hluboký, protažené nohy. Účinnost pomůcek je dána přesným provedením cviků. Vedení oběma rukama. Hlasové pomůcky – o 2 stupně horší hodnocení Váha – neomezená

Úbor jezdce – černý nebo tmavomodrý frak a cylindr, bílé kalhoty, kravata nebo vázanka, rukavice, černé boty a ostruhy. Nižší úroveň – sako, buřinka nebo jezdecká čepice. Ostruhy z kovu a dřík směřuje dozadu a dolů, ramena ostruhy hladká a kolečko otočné. Sedlo – drezurní, pákové uzdění s anglickým nánosníkem ramena páky max. 10 cm Bičík – lze na opracovišti, ale ne v soutěži Jakékoliv pomůcky (pomocné otěže) – vyloučení Dovoleno zapletení hřívy a ohonu, ale ne stuhy a podobně Po ukončení úlohy – kontrola uzdění a sedlání

Národní úlohy nižších stupňů – na stihle – nánosník anglický, hanoverský, irský, mexický Předvádění úloh – FEI zpaměti Omyl v kurzu – 2, 4 trestné body, vyloučení, omyl ve cviku, nepovšimnutý omyl Kulhání = vyloučení Pád, opuštění obdélníka nebo neposlušnost 20 sekund = vyloučení (i když výkon neodpovídá úrovni soutěže)

Stupnice hodnocení výkonu 10 - vynikající 9 - velmi dobrý 8 - dobrý 7 - dosti dobrý 6 - uspokojivý 5 - dostatečný 4 - sotva dostatečný 3 - téměř špatný 2 - špatný 1 - velmi špatný 0 - nebyl předveden

Celkový výsledek = součet bodů nebo procent od všech rozhodčích Zveřejňují se i jmenovitá hodnocení od každého rozhodčího, 5 a méně zdůvodnit – poučení pro jezdce Dekorování stužkami mimo kolbiště, na kolbišti jen vyhlášení vítězů za účasti předsedy sboru rozhodčích