Raně středověké umění zaujímá přibližně dobu mezi 5. a 8. stoletím n. l. Obr. vpravo - pohyb barbarských kmenů, tzv. stěhování národů Po rozpadu Římské říše se ustanovují nové kulturní okruhy: 1 – románsko germánský (západní, jižní a částečně střední Evropa) 2 – byzantsko slovanský (východní, jihovýchodní a částečně stř. Evropa) 3 – islámský, od 7. století (Malá Asie, Sev. Afrika, část Španělska) Vizigóti usazeni ve Španělsku Ostrogóti a Langobardi v Itálii Frankové ve Francii Anglosasové na území Velké Británie Slované ve stř., jižní a jihových. Evropě Germánské a slovanské kmeny postupně přijímají křesťanství za své náboženství
Gótové přinesli do Evropy umění dekorativní, které se uplatnilo v uměleckém řemesle – špercích, sponách (tzv. fibule), přezkách, zbraních, královských insigniích Monumentální architekturu prakticky neznali, objevuje se jen výjimečně: Jako příklad lze uvést Mauzoleum ostrogótského krále Theodoricha, Ravenna, , v přízemí krypta, v patře kaple.
Theodorichovo mauzoleum, Ravenna, monolitická (zhotovená z jednoho kusu kamene) kopule, vlys s motivem fibulí, který je na architekturu přenesen z uměleckého řemesla.
Langobardské spony - fibule, motiv pletenců, 5.st. Ostrogótská brož, 7.stol., technika cloissone ( – tavené sklo mezi přihrádkami z drátků), výrazné linie, barevnost, abstraktní motivy kromě u i granáty a almadiny.
Ukázky vizigótského umění: Vlevo nahoře - Spony ve tvaru orla, zvěrné umění jako typický projev ještě nedávno kočovných kmenů, přihrádkový (cloissoné), Mérida, Španělsko, 6.stol. Vpravo nahoře – královská koruna se vsazenými drahými kameny a perlami, 7. století Vpravo dole - Přezky, technika champléve - jamkový a drahokamy, barevnost a přepych, stol.
San Juan, Baňos de Cerrato, Palencie, nejstarší známá vizigótská stavba. Hrubá stavba nevelkých rozměrů s malými okny, zajímavé je užití oblouků ve tvaru podkovy, které následně pravděpodobně převzalo islámské umění.