KOGNITIVNÍ DEFICIT A KORTIZOLÉMIE U PACIENTŮ S PRVNÍ EPIZODOU SCHIZOFRENIE Kateřina Havelková, 4. ročník
Rozpoznání první epizody schizofrenního onemocnění je nelehký úkol, je velmi problematicky definovatelná. Schizofrenie nezačíná ze dne na den, ale již dlouhou dobu před plným nástupem psychopatologických příznaků lze u jedince pozorovat odchylky od normálu. Studie prvních psychotických epizod umožňují onemocnění zkoumat relativně neovlivněné matoucími jevy, a zejména nabízí naději, že průběh nemoci může být pozitivně ovlivněn včasným zásahem. PRVNÍ EPIZODA SCHIZOFRENIE
„Kognitivní― široká škála mentálních a intelektuálních schopností závisejících na funkci mozkové kůry. U schizofrenie je kognitivní dysfunkce charakterizována zejména poklesem psychomotorického tempa spolu s prodloužením reakčního času, zhoršeným zapamatováním si a narušením exekutivních funkcí. Kognitivní deficit u schizofrenie je konzistentním a zřetelně pozorovatelným nálezem potvrzeným mnoha studiemi, a to již od její první epizody.. KOGNITIVNÍ FUNKCE A DYSFUNKCE Přesto zůstávají nezodpovězené otázky ohledně faktorů způsobujících tyto dysfunkce.
Hlavním biologickým mediátorem stresové reakce u lidí je HHA osa regulující kortizolémii. Vliv glukokortikoidů (patří sem i kortizol) a stresu na některé mozkové struktury, zejm. hipokampus, může způsobit kognitivní deficit. Hipokampus je jedna z klíčových oblastí rozvoje schizofrenie a je také významným anatomickým korelátem paměti (deklarativní, vizuoprostorové, pracovní, aj.) a jejich funkcí. Chronický stres spojený s nadprodukcí glukortikoidů poškozuje hipokampus (zejména zmenšuje jeho objem), což může vést k dysregulaci HHA osy. STRES
Zmenšený objem hipokampu je nejkonzistentnější nález u schizofrenie a je přítomen již v raných stadiích onemocnění. Zvýšená bazální kortizolémie před léčbou je spojená se zhoršeným výkonem pracovní paměti či krátkodobé verbální paměti. Existují důkazy o tom, že kognitivní funkce mohou být nepříznivě ovlivněny jak trvale vysokou, tak i nízkou hladinou glukokortikoidů. KORTIZOLÉMIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE
Existuje vztah kortizolu a psychických onemocnění, zejména u deprese, posttraumatické stresové poruchy a schizofrenie. U každého z těchto onemocnění má tento vztah svá specifika. Na téma kortizolémie a kognitivní deficity u první epizody schizofrenie byla dosud publikována zřejmě studie jediná. Tyto důvody vedly k realizaci výzkumu zaměřeného na prozkoumání vztahu kortizolémie (resp. DST pozitivity) a výkonu v jednotlivých doménách kognitivních funkcí v populaci pacientů s první epizodou schizofrenie. CÍLE VÝZKUMU
Do výzkumu byli zařazeni pacienti (23 mužů s dg První epizody schizofrenie) přijatí na Psychiatrickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ode všech pacientů byla získána data klinická, endokrinologická a kognitivní. METODIKA
Odběry krve a provedení dexametazonového supresního testu, na začátku a na konci léčby. Průběh testu: Pacientům byla odebrána krev v 16:00 h pro zjištění bazální kortizolémie (fyziologicky 83–441 nmol/l), téhož dne ve 23:00 h p.o. tbl obsahující 1 mg dexametazonu a další den v 16:00 h jim byly odebrány vzorky krve pro zjištění postdexametazonové kortizolémie. Kortizolémie určena chemiluminiscenční imunoanalýzou. Hodnota kortizolu vyšší než 138 nmol/l (5 µg/dl) v kterémkoli z postdexametazonových odběrů značila nonsupresi kortizolu. ENDOKRINNÍ VYŠETŘENÍ
Jedním z klasických testů pro měření reaktivity HHA osy. Pacientovi je podána dávka syntetického glukokortikoidu – dexametazonu, glukokortikoidu přibližně 30x silnějšího než kortizol a majícího dlouhý biologický poločas. Normální reakcí na požití dexametazonu je snížení (suprese) sekrece kortizolu prostřednictvím zpětné vazby. Neschopnost potlačit (suprimovat) výdej kortizolu po podání dexametazonu tedy odráží dysfunkci v mechanismu negativní zpětné vazby HHA osy. DST byl původně navržen jako specifický ukazatel těžké deprese. (i další choroby např. u demence, anorexie, bulimie, úzkostné poruchy a schizofrenie). Cotter, Pariante a Carmin (2002): Míra nonsuprese u schizofrenie je 0 % - 70 % s průměrnou hodnotou přibližně 20 %. Tato průměrná hodnota je mnohem nižší než u deprese, ale stále vyšší než v intaktní populaci. Yeragani (1990): Průměrná hodnota nonsuprese je u normální populace 5 %. Studie zkoumající nonsupresi u pacientů s první epizodou schizofrenie uvádí nonsupresi u 18 % nemedikovaných pacientů, 5 % pacientů po akutní léčbě a 16 % osob po roce od propuštění. (Češková, Kašpárek, Ţourková, & Přikryl, 2006) DEXAMETAZONOVÝ SUPRESNÍ TEST
DST před léčbou 21,7 % pacientů klasifikováno jako nonsupresoři. Mezi supresory a nonsupresory nebyl nalezen žádný statisticky významný rozdíl v hodnotách sledovaných parametrů kognitivních funkcí. DST je pravděpodobně málo senzitivní pro zachycení případného kognitivního zhoršování. DST na konci akutní léčby v tomto měření nebyl žádný pacient klasifikován jako nonsupresor, a proto jsme nemohli naši hypotézu ověřit. DEXAMETAZONOVÝ SUPRESNÍ TEST A KOGNITIVNÍ FUNKCE
Mezi PDK před léčbou a po léčbě a kognitivními funkcemi nebyl odhalen žádný statisticky významný vztah. Newcomer et al., 1994 zkoumali vliv aplikace dexametazonu na kognitivní funkce zdravých osob a zjistili, že dlouhodobější (4denní) podávání dexametazonu vede u zdravé populace k deficitům v deklarativní paměti. Identický výzkum u schizofrenních pacientů - nevykazovali po podávání dexametazonu zhoršený výkon v deklarativní paměti a ani žádné jiné kognitivní doméně. (Newcomer et al., 1998). POSTDEXAMETAZONOVÁ KORTIZOLÉMIE A KOGNITIVNÍ FUNKCE
Výsledky studie nelze zobecnit. Podněty k dalšímu zkoumání. Lze jako užitečný podklad pro další diskuzi v tématech prevence, dg, léčby a kognitivních (dys)funkcí u pacientů s první epizodou schizofrenie obecně. Výsledky nasvědčují tomu, že vyšší bazální kortizolémie souvisí s narušeným výkonem paměťových funkcí, konkrétně pracovní a oddálené paměti a také výbavnosti. Vztah mezi kortizolémií a exekutivní dysfunkcí je však méně jasný a bylo by vhodné jej v dalších výzkumech důkladněji probádat. Zdá se, že ostatní měřené kognitivní funkce nejsou výší kortizolémie přímo ovlivněny. DST je málo senzitivní, avšak bazální kortizolémie na toto riziko u některých kognitivních funkcí (paměti) ukázat může. VÝSLEDKY VÝZKUMU
Velmi jednoduchý laboratorní test, jakým je měření bazální kortizolémie před léčbou může ukázat na riziko zhoršování paměťových funkcí u pacientů s první epizodou schizofrenie. Stanovení této hodnoty tedy může sloužit k detekci vhodných kandidátů pro případnou včasnou a specifický prokognitivní zásah, jež podchytí tento patologický proces již v raném stádiu, a tím tak minimalizuje jeho důsledek a usnadní tak pacientovu léčbu a návrat do běžného života a společnosti. ZÁVĚR
DIPLOMOVÁ PRÁCE: Kognitivni deficit a kortizolemie u pacientů s první epizodou schizofrenie, David Havelka, Masarykova univerzita Filozofická fakulta Psychologický ústav Psychologie,Vedoucí práce: prof. MUDr. Eva Češková, CSc. Brno 2014 ZDROJE:
DĚKUJI ZA POZORNOST