Stres Vypracovala: Monika Arsenjevová Datum: 1. října 2012

Stres - napětí, tlak - nadměrné zatížení a ohrožení organismu - člověk se vyrovnává se zátěží běžnými adaptačními, ochrannými či obrannými mechanismy

- při stresu se dostavuje tzv. poplachová reakce, kdy organismus snižuje aktivitu a veškerá energie je připravena na obranu

- Poplachová reakce – tento termín do medicíny zavedl americký fyziolog – Hans Selye americký fyziolog – Hans Selye – při chronickém stresu zbytní kůra nadledvin a vyplavuje se adrenalin a noradrenalin Hans Selye

Reakce na stres má 3 fáze Reakce na stres má 3 fáze 1. Poplachová reakce – účast sympatoadrenalinového systému účast sympatoadrenalinového systému 2. Adaptace – účast kortikoidů kortikoidů 3. vyčerpání – organismus není schopen již stresu čelit a hyne

- při duševním stresu – nemá organismus dost možností uvolněnou energii spotřebovat -nepříznivé následky - vznik psychosomatických onemocnění (atopický ekzém, infarkt myokardu, snížená odolnost vůči infekčním onemocněním žaludeční vředy, bolesti hlavy atd.) Infarkt myokardu Bolesti břicha, mohou svědčit i pro žaludeční vředy

- opakované a dlouhodobé přetěžování jedním druhem podnětů – duševní práce /pracovního prostředí/ Stresové situace

Faktory stresu příklady - spěch, napětí z nesplněného časového rozvrhu práce - nedostatek spánku - nepravidelné změny - napjaté mezilidské vztahy - u dětí přemíra informací – výkon nezvyšuje, naopak snižuje

- neuspokojení v oblasti seberealizace a společenské prestiže - povahový nesoulad mezi manžely, rozdílný systém hodnot - povahový nesoulad mezi manžely, rozdílný systém hodnot - obtíže s výchovou - obtíže s výchovou dětí dětí - u dětí ambiciózní - u dětí ambiciózní rodiče rodiče - dlouhodobé konflikty s rodiči, alkoholismus otce či matky

Druhy stresu a/ eustres– aktivizující stres, který nás motivuje k tvořivým změnám, a po kterém zavládne nová vyváženost - zažíváme před důležitou schůzkou, výkonem - zažíváme před důležitou schůzkou, výkonem b/ distres – škodlivý stres /negativní/ - ztrácíme pocit jistoty přiměřeného chování, cítíme přetížení, zoufalství, bezmoc

Dělení dle intenzity a/ hypostres je slabší stres a organismus si na něj může zvyknout je slabší stres a organismus si na něj může zvyknout b/ hyperstres způsobuje selhání psychické a fyzické zhroucení a v krajním případě smrt způsobuje selhání psychické a fyzické zhroucení a v krajním případě smrt

Působení stresu a/ fyziologická stránka – zrychlení tep, zrychlený dech, přetížení nadledvinek b/ psychická stránka – změna emočního ladění – úzkost, vztek, agrese, deprese, apatie, oslabení poznávacích procesů – myšlení, paměť atd. I potíže se štítnou žlázou mohou být důsledkem stresu

Závěr - každý člověk je jiný, jinak je vybaven na stres – geneticky podmíněné - možno naučit – forma tzv. pozvolného otužování – ne jednorázové zátěže - jedinec musí vědět, že tyto nepříjemné zážitky jsou nezbytné – jeho nejbližší projeví lásku a bezpečí - jedinec musí vědět, že tyto nepříjemné zážitky jsou nezbytné – jeho nejbližší projeví lásku a bezpečí - tzn. v určité mírné formě může být stres prospěšný – je to jistý druh cvičení

Zdroje a použitá literatura vycerpane.html deti_.jpg YZc/s1600/Eustress.png i-dovolene-v-egypte/

Matějček, Zdeněk. Sociální psychologie pro 4. ročník středních pedagogických škol. 1. vyd. Praha: SPN, 1988 Štefanovič, Jozef; Greisinger, Jaroslav. Psychologie. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1985