Služby pro lidi s mentálním postižením v Ústeckém kraji – Hradec Králové Individuální projekt odboru sociálních služeb a sociálního začleňování "Podpora transformace sociálních služeb"

2 Odhad počtu lidí s mentálním postižením v Ústeckém kraji počet osobprocent počet obyvatel v kraji ,00 odhad počtu lidí s ment. post. celkem ,00 z toho s lehkým MP (85%) ,55 se středním MP (10%)2.5080,30 s těžkým MP (3 - 4%)7530,09 s hlubokým MP (1 - 2%)5020,06 počet psychiatricky vyšetřených lidí s MP v roce 2009 v kraji (ÚZIS) ,21

Struktura služeb druh služby počet zařízení kapacita domovy pro osoby se ZP lůžek Dalších 10 DOZP s celkem 253 lůžky je "doplňkovou" službou při domovech pro seniory. Obvyklá kapacita zařízení lůžek; extrém 140 lůžek. domovy se zvl. režimem6688 lůžek Dalších 20 DZR s celkem 693 lůžky je zpravidla službou při domovech pro seniory pro uživatele s různými typy demencí. Obvyklá kapacita zařízení 50 lůžek; 3 zařízení s kapacitou větší než 100 lůžek; extrém 269 lůžek. chráněné bydlení8133 lůžek Obvyklá kapacita cca 10 lůžek; maximálně 20 lůžek; služba je často poskytována v bytech; ve 4 případech jsou poskytovateli přísp. org. obcí nebo kraje. týdenní stacionáře642 lůžekPoskytovateli služeb jsou pouze přísp. org. obcí nebo kraje. denní stacionáře14195 osobV 10 případech jsou poskytovateli služby přísp. org. obcí nebo kraje. odlehčovací služby1998 osob Údaj o kapacitě je za všechny cílové skupiny služby. osobní asistence16160 osob pečovatelská služba15200 osob centra denních služ.350 osob podpora sam. bydlení10163 osobV 5 případech jsou poskytovateli služeb přísp. org. obcí nebo kraje. sociální rehabilitace17300 osobPoskytovateli služeb jsou pouze NNO. sociálně terap. dílny14242 osobV 5 případech jsou poskytovateli služeb přísp. org. obcí nebo kraje. 3

Struktura uživatelů služeb Poměrné zastoupení uživatelů ve službách podle stupně závislosti (%) druh služby stupeň závislosti uživatelů služeb I.II.III.IV.0 domovy pro osoby se ZP11,531, domovy se zvl. režimem24,441,717,910,35,7 chráněné bydlení39,5221,8036,7 další alternativní služby soc. péče 8,320,434,418,118,9 domovy celkem12,832,522,527,25 alternativní služby soc. péče celkem (vč. chráněného bydlení) 11,420,531,216,320,6 4

Shrnutí „Stoupáme?“ „Ne, naopak klesáme.“ Jules Verne: Tajuplný ostrov naddimenzovaná kapacita domovů pro osoby se ZP a domovů se zvláštním režimem služby domovů jsou zpravidla poskytovány v nevyhovujících podmínkách (velkokapacitní zařízení s vícelůžkovými pokoji, špatná dostupnost, nevyhovující objekty s vysokými provozními a investičními náklady) služby neodpovídají skutečným potřebám a schopnostem velké části cílové skupiny nedostatečná kapacita služeb chráněného bydlení alternativní služby nejsou určeny pouze pro osoby s nižším stupněm závislosti (s I., II. a 0 je v těchto službách pouze 52,5 % uživatelů, v domovech 50%) 5

Historické souvislosti Vznik nebo zásadní rozvoj řady ústavů spadá do 50. a první poloviny 60. let 20. stol. V této době –byl aplikován přístup totalitního režimu, jehož důsledkem je odsunutí lidí nevyhovujících konceptu společnosti postavené na výkonu a produktivitě na okraj společnosti a omezení jejich práv - netýkalo se jen lidí s MP (příčiny: pojetí člověka jako výrobní síly; důraz na vytváření hmotných statků, ostatní je pouze nadhodnota) –ústavy jsou často umísťovány v objektech nevhodných pro poskytování sociálních služeb (např. znárodněná šlechtická sídla, zrušené kláštery, …) –jako levná pracovní síla byly zpravidla využívány řádové sestry v internačních klášterech (řada z nich původně měla zcela jiné poslání než sociální práci) –sociální služby v ČSSR byly izolovány od vývoje služeb ve vyspělých zemích, kde transformace ústavů začíná v 70. letech Pozn.: V přístupu k lidem s mentálním postižením a duševním onemocněním jsou si totalitní ideologie komunismu a nacismu velmi blízké – srov. např. nacistická Akce T4 (nařízená euthanasie lidí v léčebnách a ústavech nebo jejich likvidace v plynových komorách v Německu a v Polsku v letech 1939 – 1945; zavražděno bylo 200 – 250 tis. lidí ). 6

Systémové příčiny současného stavu konzervace stavu v zařízeních –ústavy zpravidla nejsou zapojeny do plánování rozvoje sociálních služeb na místní úrovni –relativní existenční jistota pro zařízení i jejich zřizovatele –zažitý obecný přístup k lidem s postižením nekoncepční změny –představa (nenaplněná) poskytovatelů služeb sociální prevence o spontánním „vybydlení“ ústavů rozšiřováním kapacity služeb sociální prevence –v plánování rozvoje služeb jsou zohledněny více potřeby poskytovatelů než uživatelů služeb nedostatečná komunikace mezi poskytovateli služeb špatná zkušenost s některými službami sociální prevence problém snadného klienta –„skimming“ v některých službách sociální prevence –ekonomické rukojmí - klient v pobytové službě reálně vyžadující minimální podporu, nicméně je stabilním zdrojem příjmů (úhrada uživatele, dotace, …) 7

Pozitivní kroky a trendy změny v zařízení Horní Poustevna realizované od konce 80. let pod vedením Milana Chába úspěšné snahy některých zařízení o humanizaci (Domovy pro osoby se ZP Ústí nad Labem - DOZP Všebořice, Centrum sociálních služeb Děčín - DOZP DOMINO) rozvoj služeb chráněného bydlení (Diakonie Litoměřice, Centrum sociální pomoci Litoměřice, Domovy pro osoby se ZP Ústí nad Labem, Energie, o.p.s., Ústav sociální péče Lobendava, Městská správa sociálních služeb Vejprty) rostoucí zájem o transformaci ústavů ze strany poskytovatelů služeb a jejich zřizovatelů vznik prac. příležitostí pro lidi s mentálním postižením (chráněné dílny) 8

Systémové nástroje na cestě ke změnám v pobytových službách zapojení kraje do projektu MPSV „Podpora transformace sociálních služeb“ –zapojená zařízení: ÚSP Lobendava a DOZP Hliňany projekt kraje „Podpora plánování a transformace sociálních služeb“ –realizace duben 2011 – březen 2013 –bude zapojeno 5 pobytových zařízení –vzdělávání zaměstnanců, podpora tvorby transformačních plánů zařízení otevření otázky transformace ústavů v rámci plánování rozvoje sociálních služeb na místní a krajské úrovni další postupně využívané nástroje na podporu transformace –motivace zařízení ze strany zřizovatele (u příspěvkových organizací kraje) –motivace a informování zřizovatelů –motivace zařízení v rámci dotačního řízení na podporu sociálních služeb –zahrnutí tématu transformace pobytových služeb do návrhu okruhů investiční i neinvestiční podpory ze strukturálních fondů EU na období do roku

V otázce služeb pro lidi s mentálním postižením se - obdobně jako řada dalších krajů - nacházíme v bodu obratu. „Hloupoučký Medvídku“, řekl Kryštůfek Robin, „cos to udělal? Nejdřív jsi obešel houštinku dvakrát sám, pak za tebou přiběhlo Prasátko a obešli jste ji spolu a pak jste šli právě počtvrté.“ Medvídek Pú se posadil a hluboce se zamyslil. Pak vložil svou pracku do jedné šlépěje… a poškrábal se dvakrát na nose a vstal. „Už vím“, řekl, „dal jsem se pobláznit a ošálit a nemám ani špetku rozumu.“ A. A. Milne, Medvídek Pú 10

Literatura a zdroje údajů odhad počtu lidí s mentálním postižením Zdravotnická ročenka Ústeckého kraje 2009, ÚZIS ČR a materiály American Association on Intellectual and Developmental Disabilities údaje o kapacitě služeb registr poskytovatelů sociálních služeb (stav k ) údaje o struktuře uživatelů služeb žádosti v dotačním řízení MPSV na podporu poskytování sociálních služeb pro rok 2011 historie ústavů a podmínky pro poskytování služeb webové stránky pobytových zařízení pro osoby s mentálním postižením v Ústeckém kraji doprovodné texty Jules Verne:Tajuplný ostrov,Albatros, Praha 1984 A. A. Milne: Medvídek Pú, Albatros, Praha

Děkuji za pozornost Jiří Mach odbor sociálních věcí a zdravotnictví Krajský úřad Ústeckého kraje tel.: ,