VÝSTUPY I. A II. FÁZE PROJEKTU „PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ A ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ – RESORTNÍ ANALÝZA POTŘEB PRACOVNÍKŮ JEDNOTLIVÝCH PROFESÍ A OBORŮ S VÝHLEDEM DO ROKU 2015“ Praha,

REALIZACE „RESORTNÍ ANALÝZY“ Zpracovatel pro MZ ČR: INSTITUT SOCIÁLNÍHO ROZVOJE, o.p.s. Floriánské náměstí Kladno TERMÍN ZAHÁJENÍ PROJEKTU 1. prosince 2007 Termín ukončení I. fáze21. ledna 2008 Termín ukončení II. Fáze28. února 2008 Termín ukončení III. Fáze31. května 2008 Akceptace 10. června 2008 TERMÍN UKONČENÍ PROJEKTU15. června

REALIZAČNÍ TÝM Vedoucí projektu: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. Koordinátor projektu: Ing. Zdeňka Güttlová Odborní garanti za oblast: trhu práce a sociální péčeDoc. Ing. Ladislav Průša, CSc. analytiky a statistikyIng. Jakub Fischer, Ph.D. lékařské problematiky včetně jeho vzděláváníMUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. nelékařských oborů včetně jeho vzděláváníDoc. MUDr. Miroslava Kyasová, Ph.D. Konzultanti za oblast: trhu práce, statistikMgr. Jaromíra Kotíková preagraduálního vzděláváníRNDr. František Barták PhDr. Jitka Němcová, Ph.D. Oponentské posouzení:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. Doc. Ing. Lucie Kozlová, PhD. 3

S POLUPRACUJÍCÍ SUBJEKTY Profesní organizace Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Česká asociace sester, Odborový svaz zdravotnictví, Česká lékařská komora,Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora, Sdružení praktických lékařů, Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje Zdroje dat Ústav zdravotnických informací a statistik ČR, Český statistický úřad, Centrum mezistátních úhrad, Ústav pro informace ve vzdělávání, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů 4

H ARMONOGRAM PROJEKTU 5 FÁZE 1 Vypracování analýzy lidských zdrojů v resortu – všech profesí a managementu zdravotnických zařízení všech úrovní Zpracování dílčích analýz FÁZE 2 Prognóza vývoje rezortu zdravotnictví a jeho oborů z hlediska požadavků na profese a kvalifikace v globálním i národním kontextu FÁZE 3 Doporučení pro řešení očekávaného nesouladu mezi nabídkou a poptávkou po profesích a kvalifikacích Doporučení pro zpracování projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU

METODIKA ZPRACOVÁNÍ RESORTNÍ ANALÝZY 6 Demografická analýza Dílčí analýzy a rozbory relevantních statistických dat Zpracování SWOT analýz Sekundární analýzy strategických dokumentů Analýza zaměřená na pracovníky ve zdravotnictví, řídící pracovníky ve zdravotnictví a rezortní analýzu zdravotnictví. Analýza zaměřená na vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví a řídících pracovníků ve zdravotnictví Metodické postupy a řešeníVýzkumné techniky Zpracování zdrojových dat Rešerše již zpracovaných a dostupných analýz Survey dotazníkové šetření s rozhodujícími subjekty v rezortu zdravotnictví Expertní hloubkové rozhovory řízené rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých medicínských oborů a se zástupci relevantních subjektů působících v rezortu Oponentské posudky Pro ověření správnosti interpretace zpracovaných dat jsou využívána oponentská stanoviska odborníků

AKCEPTOVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU Demografická analýza Analýzy zaměřené na faktory ovlivňující poptávku po pracovnících ve zdravotnictví Analýza rezortu, jeho vazeb, struktury a faktorů, které jej ovlivňují Analýza rozvoje medicínských oborů Analýzy zaměřené na faktory ovlivňující nabídku pracovníků ve zdravotnictví Analýza lidských zdrojů, zaměstnanosti, nezaměstnanosti a migrace zdravotnických pracovníků Analýza systému odborného vzdělávání 7

AKCEPTOVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU SWOT analýzy SWOT analýza rezortu SWOT analýza lidských zdrojů SWOT analýza systému odborného vzdělávání Souhrnná SWOT analýza Sekundární analýza Hypotézy Hypotéza o vývoji poptávky po zdravotních službách a po pracovnících ve zdravotnictví Hypotéza o trendech a změnách v rezortu 8

S HRNUTÍ F ÁZE 1 A F ÁZE 2 PROJEKTU 9

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Charakteristiky stárnutí obyvatelstva v projekci ČR do roku 2050, v % 2002* index závislosti 60+ / ,935,741,144,250,879,1 65+ / ,721,926,630,835,455,7 index ekonomického zatížení (0-14)+(60+) / ,757,163,867,172,6104,5 (0-14)+(65+) / ,841,146,951,554,977,8 index stáří 60+ / ,5166,9181,3193,1233,4311,2 65+ /0-1489,2114,1130,7148,3181,1252,0 Poznámka: * reálné údaje Zdroj dat: ČSÚ – Projekce obyvatelstva ČR do roku 2050, střední varianta 10

DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2050 ukázala, že: o celkový počet obyvatel se pravděpodobně mírně sníží; o relativně nízká porodnost bude hlavním faktorem snížení početního stavu obyvatel a přispěje k jeho významnému populačnímu stárnutí; obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu; nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku – počet obyvatel starších 85 let by se měl do roku 2050 zpětinásobit; počty dětí a mládeže se budou i v následujících letech měnit v závislosti na početnosti jednotlivých generací procházejících danými věky; výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu tento vzestup jen dočasně ztlumí. První vlna výrazného nárůstu počtu těchto osob nastane již kolem roku 2007 přechodem silných poválečných ročníků do tohoto věku. 11

Z DRAVOTNÍ UKAZATELE S OUVISLOSTI S ÚROVNÍ VZDĚLÁNÍ Věková a vzdělanostní struktura populace ČR k (Zdroj: Fischer, Mazouch 2007) 12

Z DRAVOTNÍ UKAZATELE S OUVISLOSTI S ÚROVNÍ VZDĚLÁNÍ Souvislost střední délky života a úrovně vzdělání: Závislost střední délky života na dosažené úrovni vzdělání (zdroj: Fischer, Mazouch 2007) 13

VLIV STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA NA VÝDAJE NA ZDRAVOTNÍ PÉČI Výdaje na zdravotní péči výrazně rostou podle věku, což je nepříznivé s ohledem na předpokládané stárnutí populace (viz graf za rok 2004 ze Zdravotních účtů ČR, údaje v Kč; zdroj Langhamrová, Fiala, 2007) 14

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI Pracovní neschopnost je do značné míry ovlivněna administrativními opatřeními (restrikce od roku 2004), rostoucí délka PN souvisí se změnou struktury případů; rok 2005 – chřipková epidemie. Zdroj: Klesla

VÝVOJ VYBRANÝCH ZDRAVOTNÍCH UKAZATELŮ Nárůst incidence novotvarů Pokles incidence TBC a dalších infekčních onemocnění (nicméně s hrozbou růstu s ohledem na růst četnosti věkové skupiny „oldest-old“ Nárůst diabetu i četnosti léčení jinak než pouze dietou Pokles počtu nemocí z povolání Zastavení růstu počtu dětí s vrozenou vadou Růst počtu dialýz i dialyzačních lůžek Vysoký výskyt nadváhy/obezity a konzumace alkoholických a tabákových výrobků 16

P RACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ 17 K pracovalo v České republice lékařů a zubních lékařů. Počet pracovníků ve zdravotnictví byl koncem roku 2006 celkem osob. Lékaři tvoří 19 % z celkového počtu pracovníků ve zdravotnictví, zubní lékaři 2,88 %. Počet pracovníků ve zdravotnictví u nás zhruba odpovídá průměru v EU. Je však zřejmý nedostatek všeobecných sester a relativní nadbytek lékařů, hlavně ve velkých městech, ale regionálně nevyrovnaný. Na obyvatel České republiky připadalo 35,4 lékařů, 6,5 zubních lékařů a 80,4 všeobecných sester a porodních asistentek. Ve státních zdravotnických zařízeních, kde zřizovatelem je MZ a ostatní centrální orgány, koncem roku 2006 pracovalo 27 % pracovníků ve zdravotnictví, v nestátních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je kraj, obec a město, fyzická osoba, církev, jiná právnická osoba, 73 % pracovníků. Podíl odborných pracovníků ve zdravotnictví se na úhrnném počtu všech pracovníků dlouhodobě pohybuje okolo 80 %. Nejpočetnější skupinu představovali zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti, a to 54 %.

P RACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ Vývoj počtu lékařů a zubních lékařů Věková struktura lékařů a zubních lékařů k

D OTAZNÍKOVÁ Š ETŘENÍ P ROJEKTU 19

D OTAZNÍKOVÁ ŠETŘENÍ Cíl: Kvalifikovaný odhad potřeby změn ve vzdělávání lékařů a nelékařů a kvalifikovaný odhad případného nedostatku v počtech lékařů a nelékařů v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Vývoj resortu na základě koncepcí medicínských oborů s dopadem na jednotlivé profese a kvalifikace pracovníků ve zdravotnictví, včetně definování profesních mezer (ČLS JEP) Vývoj rezortu a jeho dopad do potřeby změny ve struktuře zdravotnických pracovníků a do potřeby změn ve vzdělávání (profesní a odborové organizace) Oslovení respondenti: zdravotnická zařízení; (fakultní nemocnice a spádové krajské nemocnice) ; z oslovených 17 odpovědělo 13 zdravotnických zařízení profesní organizace; z oslovených 11 odpovědělo 9 vybrané odborné lékařské společnosti ČLS JEP ; z 49 oslovených respondentů na dotazníkové šetření odpovědělo 16 společností ; 20

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ 21 Výstupy a interpretace dotazníkových šetření se zpracovávají. Odborné lékařské společnosti odpovídali zejména na následující okruh dotazů: Zhodnocení současného systému pregraduálního a postgraduálního vzdělávání lékařů a nelékařů Očekávané změny a trendy v jednotlivých medicínských oborech z hlediska vývoje diagnostiky, vývoje léčby, vývoje léčebných postupů, pracovních metod a postupů, vývoje zdravotnické techniky Zhodnocení současného počtu lékařů v jednotlivých specializačních oborech Zájem lékařů o specializační přípravu v jednotlivých medicínských oborech Návrh kritérií pro stanovení optimálního počtu pracovníků ve zdravotnictví Předpokládaná migrace lékařů do zahraničí, očekávaný příchod lékařů ze zahraničí

VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÝCH ŠETŘENÍ 22 Profesní organizace a zdravotnická zařízení odpovídali zejména na následující dotazy: Zhodnocení současného systému pregraduálního, postgraduálního a celoživotního vzdělávání lékařů a nelékařů Zhodnocení úrovně znalostí informačních a komunikačních technologií u pracovníků v resortu Zhodnocení úrovně komunikačních znalostí a dovedností pracovníků v resortu vůči veřejnosti, pacientům, pojištěncům a s příbuznými Návrh kriterií pro stanovení optimálního počtu lékařů a zdravotnického personálu, nelékařských odborností Postoje k delegování kompetencí a činností lékařů na kvalifikovaný nelékařský personál Trendy z oblasti zaměstnanosti pracovníků v resortu Zhodnocení nedostatku lékařů a nelékařů v jednotlivých specializacích včetně počtu měsíců neobsazených pracovních míst v jednotlivých zdravotnických zařízeních

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU 23

PŘEDPOKLÁDANÉ VÝSTUPY ZÁVĚREČNÉ FÁZE PROJEKTU Prognózy Prognóza vývoje resortu a vývoje jeho medicínských oborů Prognóza důsledků budoucího vývoje resortu ovlivňující poptávku po lidských zdrojích ve zdravotnictví Formulace závěrů a doporučení Formulace závěrů a doporučení z oblasti lidských zdrojů Formulace závěrů a doporučení pro opatření na trhu práce a politice zaměstnanosti Formulace závěrů a doporučení pro opatření v systému odborného vzdělávání a dalšího profesního vzdělávání Formulace doporučení pro zpracování budoucích projektů podporovaných z Evropského sociálního fondu 24

PROGNÓZA VÝVOJE RESORTU Stabilní struktura zdravotnických zařízení Stagnace primární ambulantní péče Otázka vlivu regulačních opatření Počty ošetření Spotřeba léčiv Výdaje na léčiva Růst využití novorozeneckých lůžek Nedostatek zubních lékařů (na základě projekce typu „demografie zubařů“, která je poměrně spolehlivá) Dostatek farmaceutů Nutnost nárůstu podílu soukromých výdajů (mezinárodní srovnání, souvislost s výdaji na léčiva) 25

O MEZENÍ PROGNÓZ Datové zdroje Nejsou k dispozici data o věkové struktuře pacientů ve vztahu k ambulantním vyšetřením (což neumožní zahrnout demografické vlivy) Nejsou k dispozici data o věkové struktuře registrovaných nelékařských pracovníků V řadě případů jsou k dispozici krátké časové řady Udržitelnost předpokladů Nekonzistence v časových řadách (zásadní změny podmínek, například u atestací) Obtížně kvantifikovatelný dopad přijímaných administrativních a regulačních opatření (nelze vyhodnotit nyní) Z historického hlediska nicméně jsou tato opatření účinná (viz PN) 26

D ĚKUJEME ZA POZORNOST. N ASHLEDANOU. 27