Směrnice o službách na vnitřním trhu Směrnice o službách na vnitřním trhu Mgr. Michaela Kúdeľková

Význam směrnice nezávislé analýzy potvrzují pozitivní efekt účinků směrnice na růst HDP členských států směrnice je jednou z rozhodujících iniciativ v dobudování jednotného vnitřního trhu a posilování konkurenceschopnosti EU zásadně usnadňuje přeshraniční poskytování služeb a usazování podnikatelů v členských státech EU

Přínosy směrnice přínosy i pro příjemce služeb omezení nutnosti předkládat originály, ověřené překlady či kopie dokumentů zjednodušení povolovacích řízení Jednotná kontaktní místa zavedení procedury tichého souhlasu odstranění překážek při usazování možnost elektronické komunikace s úřady screening národní legislativy

Nevyužitý potenciál směrnice byla zúžena oblast působnosti směrnice byla odstraněna ustanovení upravující náhradu nákladů poskytnutých za mimonemocniční péči ze směrnice bylo odstraněno vysílání pracovníku

Analýza KPMG růst v procentních bodech: 0,69 – 1,59 % HDP růst v absolutních číslech: 17,6 – 40,6 mld. Kč 18,7 tisíc nových pracovních míst růst exportu v tržbách 12,5 mld. Kč růst exportu v přidané hodnotě 5,24 mld dopady na ekonomiku ČR:

Dosavadní legislativní proces 16. února 2006 první čtení návrhu v EP dubna 2006 neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost v Grazu 4. dubna 2006 revidovaný návrh Komise 29.května 2006 politická dohoda na Radě pro konkurenceschopnost 24. července 2006 společná pozice Rady k návrhu směrnice

Očekávaný (možný) vývoj 23. října 2006 hlasování v parlamentním výboru IMCO listopad 2006 plenární hlasování v Evropském parlamentu 4. prosince definitivní přijetí Směrnice Radou

Chystané kroky MPO implementační lhůta – 3 roky (od předpokládaného přijetí směrnice tedy prosince 2006) implementace proběhne pravděpodobně formou rámcového zákona rámcový zákon bude řešit především vytvoření Jednotných kontaktních míst, odstranění případných zbývajících překážek volného pohybu služeb, zjednodušení povolovacích režimů, zavedení procedury tichého souhlasu atd.

Konkrétní příklady

Trestní právo (čl. 1/5) například směrnicí nejsou dotčeny trestněprávní předpisy členských států členské státy však nesmějí omezovat volný pohyb služeb uplatňováním trestněprávních předpisů

Trestní právo (čl. 1/5) paní Marie, která v ČR založila úklidovou firmu, se rozhodla, že v sousedním státě založí pobočku trestní zákoník státu výkonu služby obsahuje diskriminační opatření vyžadující trvalý pobytu podnikatele na základě tohoto trestního zákona by podnikání paní Marie mohlo být kvalifikováno jako neoprávněné a paní Marii by hrozila trestněprávní sankce

například Jednotná kontaktní místa (čl. 6) komunikace bude moci být vedena také v elektronické podobě budou jednoduše zprostředkovávat styk zahraničních poskytovatelů s relevantními národními úřady podnikatelům odpadá jak nutnost zjišťovat, jaká oprávnění je třeba k usazení na území ČR získat, tak se jim ulehčuje povinnost absolvovat mnohá správní řízení

Jednotná kontaktní místa (čl. 6) pan Miroslav se rozhodl se svou stavební firmou expandovat na německý trh před poskytování stavebních služeb je v Německu potřeba obstarat řadu informací (o kolektivních smlouvách, minimální mzdě, pracovním povolení atd.) a absolvovat příslušná řízení (např. notifikovat vyslání pracovníků) Jednotné kontaktní místo panu Miroslavovi sdělí všechny relevantní informace a zařídí potřebná řízení.

Usazování (čl. 14, 15) směrnice obsahuje taxativní výčet absolutně zakázaných požadavků na podnikatele (čl. 14). Zakazuje například požadavky na podnikatele založené na státní příslušnosti, požadavky omezující vícenásobné usazení, povinnost být po určitou dobu předběžně registrován atd. směrnice také obsahuje výčet zakázaných požadavků, které mohou být uplatňovány pouze za podmínek nediskriminace, nezbytnosti a přiměřenosti (čl. 15). Jedná se například o požadavky stanovující minimální počet zaměstnanců poskytovatele, požadavky na určitou právní formu poskytovatele atd. článek 15 směrnice podrobuje členské státy v tomto ohledu screeningu například

Usazování (čl. 14, 15) Německo má ve svém právním řádu požadavek na trvalý pobyt silničních expertů to je možno vyžadovat pouze z naléhavého důvodu veřejného zájmu směrnice zavádí screening – členské státy budou muset opatření tohoto typu odůvodnit důsledek – zrušení tohoto a řady obdobných omezení

Usazování (čl. 14, 15) pouze žadatelé se sídlem v Rakousku mohou obdržet oprávnění k provozování zkušebny kotlů na území RakouskaRakousko směrnice o službách stanoví výslovný zákaz uplatňování diskriminačních požadavků založených na umístění sídla společnosti Rakousko bude muset tento zákon změnit

Přeshraniční poskytování služeb (čl. 16) směrnice umožňuje poskytovatelům poskytovat služby přeshraničně – tedy na území jiného státu, než je stát jejich usazení přístup k výkonu takové služby může být členským státem omezen – to ale jen za podmínek nediskriminace, nezbytnosti (z důvodů veřejného pořádku, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti a ochrany životního prostředí.) a přiměřenosti omezení svoboda přeshraničně poskytovat služby je ve vyjmenovaných případech omezena (čl. 17) například

Přeshraniční poskytování služeb (čl. 16) Lucembursko patentoví zástupci musejí mít v Lucembursku stálou adresu požadavek není možno podložit důvody ochrany veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo životního prostředí, které by byly proporcionální diskriminační dle článku 16 směrnice po implementaci směrnice bude muset být zrušeno

Přeshraniční poskytování služeb (čl. 16) Itálie klade požadavky trvalého pobytu na určité mzdové účetní požadavek opět není možno podložit důvody ochrany veřejné bezpečnosti, pořádku, zdraví nebo životního prostředí, které by byly proporcionální diskriminační dle článku 16 směrnice po implementaci směrnice bude muset být zrušeno

například překážky pro příjemce služeb znamenají také překážky pro poskytovatele služeb podle směrnice nesmí být příjemci služeb podrobeni diskriminačním požadavkům založeným na jejich národnosti nebo místě pobytu. Zákaz diskriminace příjemců služeb (čl. 20 a pásl.) -cizinci tak nesmí být podrobeni např. požadavkům obdržet povolení k přijetí služby nebo ohlásit přijetí služby -diskriminační požadavky nesmí na příjemce služeb uvalovat ani poskytovatelé služeb – konec dvojích cen

Zákaz diskriminace příjemců služeb (čl. 20 a pásl.) Holandsko francouzský občan, příjemce služby (turista) byl zadržen, protože se nemohl legitimovat dokladem totožnosti povinnost legitimovat se dokladem ovšem nemají holandští občané jako příjemce služby je tedy diskriminován po přijetí směrnice nebude již diskriminace příjemců služby možná

Víceoborové činnosti (čl. 25) například směrnice zakazuje uplatňovat požadavky, které ukládají povinnost vykonávat určitou činnost výhradně nebo které omezují společné vykonávání různých činností nebo jejich výkon v rámci partnerství. zákaz se nevztahuje na regulované profese, u kterých by byl souběžný výkon několika činností neslučitelný s pravidla etiky a chování členský stát je povinen podat Komisi zprávu o uplatňovaných omezeních ve vztahu k víceoborovým činnostem spolu s odůvodněním nutnosti jejich případného zachování (čl. 39 (1)).

Víceoborové činnosti (Čl.25) rád by poskytoval služby také na území sousedního státu pan Pavel je vyučeným kadeřníkem a krom toho držitelem osvědčení o absolvování masérského kurzu zákonodárství tohoto státu však stanoví, že kombinovaný výkon těchto služeb je vyloučen po vstupu směrnice v účinnost bude muset být toto ustanovení změněno

Kvalita služeb (čl. 26 a násl.) například poskytovatel bude muset poskytnout příjemci řadu informací (např. název, sídlo, právní formu atd.) další informace bude muset sdělit poskytovatel na žádost (například: cena služby, odkaz na profesní pravidla, informaci o víceoborových činnostech atd.) relevantní informace budou muset být sděleny před poskytnutím služby

Kvalita služeb (čl. 26 a násl.) český klient se rozhodl využít služeb anglického architekta díky rozsáhlým informačním povinnostem má klient nárok na řadu důležitých informací – například název poskytovatele, jméno, právní status, formu, adresu usazení a kontakt dostatek informací radikálně zvýší jistotu v právních vztazích mezi příjemci a poskytovateli služeb

Administrativní spolupráce (čl. 33 a násl.) rozdělení kontrolních pravomocí mezi členským státem původu a členským státem, kde je služba poskytována členský stát usazení je primárně odpovědný za dozor nad poskytovatelem služby usazeným na jeho území členský stát, kde je služba poskytována, může za určitých podmínek kontrolovat poskytovatele služby. Sankce jsou ukládány členským státem původu vzájemná spolupráce příslušných dozorových orgánů například

Administrativní spolupráce (čl. 33 a násl.) Česká republika českému podnikateli bylo znemožněno poskytovat službu inseminace hospodářských zvířat do okolních států omezení zdůvodněno veřejným zájmem (resp. nedostatkem kontroly) po implementaci směrnice nebude možno takové poskytování omezit. Poskytovatel bude totiž dostatečně kontrolován ve svém domovském státě.

Nevyužitý potenciál směrnice

Vysílání pracovníků Firma vysílající pracovníky do Lucemburska musí: mít na území Lucemburska zástupce na místě vyslání uchovávat řadu dokumentů V Rakousku vysílající firma z ČR musí: oznámit vyslání pracovníků příslušným úřadům počítat i s tím, že vyslání může být fakticky zamítnuto a podnikatel bude muset své pracovníky z Rakouska stáhnout - Lucembursko a Rakousko by musely praxi změnit -

Úhrada nákladů na zdravotní péči pojišťovny požadují předběžnou autorizaci k péči v zahraničí tuto autorizaci jsou oprávněny požadovat pouze v případě nemocniční péče směrnice výslovně zakazovala požadovat předběžnou autorizaci pro mimo-nemocniční (ambulantní) péči toto ustanovení však bylo Evropským parlamentem ze směrnice odstraněno

Děkuji za Vaši pozornost Mgr. Michaela Kúdeľková