Josef Lada
Narozen: v Hrusicích u Mnichovic Zemřel: v Praze, pochován na Olšanských hřbitovech vyrůstal v tvrdém prostředí chudoby Jako několikaměsíční dítě vypadl z kolébky a poranil si pravé oko, na které nikdy neviděl, proto obrázkům chybí dvouoké vidění perspektivy, ale vypadají přehledně Do školy chodil jen do roku 1901 v hrusické jednotřídce V létě 1902 odjel do Prahy, kde získal po třech letech získal výuční list u knihaře Karáska. Na Umprum se dostal až na třetí pokus jako řádný posluchač v roce
Josef Lada V roce 1904, kdy byl ještě učněm, mu v časopise Máj otiskli první čtyři kresby jako student UMPRUM publikovat nemohl, a tak požíval různých pseudonymů:J.Horký, K. Gregor Školu opustil již v roce 1907, protože mu nevyhovovala její těžkopádná akademičnost Obrázky mu otiskovaly další časopisy, např. Máj, Besídka mladých aj. 1908 se prosadil i ve vídeňském tisku Die Muskete a v turínském listu Pasquino a Živil se jako kreslíř a karikaturista První knížka s jeho ilustracemi Pohádka o Honzíčkovi a Zlatovlasé Isole od Jaroslava Havlíčka vyšla již v roce 1906 Od roku 1910 se postupně vymanil z největší bídy a mohl si dovolit samostatný byt, kde byl jeho nepravidelným podnájemníkem jeho přítel Jaroslav Hašek
Josef Lada V roce 1915 byl Hašek odvelen na vojnu Od roku 1921 do 1940 pracoval jako redaktor nakladatelství Melantrich V roce 1923 se stal členem Svazu novinářů V roce 1926 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes Dvacátá a třicátá léta znamenala pro Ladu obrovskou aktivitu. Ilustroval, kreslil, psal. se živil jako samostatný umělec. Za protektorátu ho vyloučili ze Svazu novinářů, nemohl publikovat ani kreslit do novin, a tak se živil jen volnou tvorbou V roce 1946 měl velkou výstavu v pražském Mánesu, tehdejší baště moderního umění a o rok později byl jmenován národním umělcem Ke konci svého života začal věnovat i novému médiu - filmu.
Josef Lada Ladovo dílo bylo specificky české, přesto, nebo možná právě proto bylo oblíbeno, vydáváno a vystavováno v mnoha zemích světa. Nejznámější je samozřejmě Haškův Švejk s Ladovými ilustracemi, který byl vydán ve více než 40 zemích. V domě v rodných Hrusicích, který si umělec postavil, je zřízen Památník Josefa Lady. Picasso si prý prohlédl Ladovy kresby a zvolal: "Ten muž zachází s formou stejně svobodně jako já! To je nejlepší český malíř! A Jan Zrzavý, když se ho ptali, kdo je nejlepší malíř, prý uvážlivě odpověděl: "Ten, který umí něco, co ostatní neumějí. Třeba Picasso nebo Chagall nebo Lada nebo já." Josefu Ladovi, který se narodil 17. prosince a zemřel čtrnáctého, tři dny před svými sedmdesátinami, ovšem nejvíc lichotilo, když se jeho kresby staly symbolem idylické české vesnice a nostalgických českých vánoc. A také když děti místo "do Prčic klely "pardijé kopyto" jako jeho 'kmotra liška'.
Srovnání fotografie rodného domu a obrázku tak jak ho namaloval Lada :
Rvačka v hospodě- 1943
Tancovačka- 1929
Sváteční hospoda
Okno s vánočním stromečkem- 1948
Kocour Mikeš
Švejk
Obálky některých ladových knih.
Zabijačka
Ladovo obrázky jsou aktuální dodnes, protože se používají jako pohlednice.
Lada s rodinou
Josef Lada se svojí dýmkou.
Konec