Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace Autor: Mgr. Ludmila Handrejchová Vytvořeno dne: Název: VY_32_INOVACE_2C_CJ9_16_SLOH_A_KOMUNIKACE – Fejeton Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Téma: SLOH A KOMUNIKACE Přechodné útvary – Fejeton Ročník: 9. ročník Klíčová slova: sloh, fejeton, podčárník, satira, ironie, hyperbola, sarkasmus, pointa

ANOTACE Materiál je vhodný pro výuku českého jazyka v 9. ročníku. Seznamuje s novým s pojmem fejeton, s jeho obsahem, jazykovými prostředky, které se ve fejetonu používají.

PŘECHODNÉ ÚTVARY - Fejeton

PŘECHODNÉ ÚTVARY – Fejeton specifický publicistický žánr většinou používaný v tisku používá se jako protiklad k hlavním zprávám vtipně zpracovává zdánlivě nevýznamné,ale zajímavé téma ukazuje všední věci v novém světle autor je subjektivní Pozn.: fejeton = podčárník

autor vychází z vlastních zážitků zaměřený na aktuální téma ve společnosti vede k zamyšlení může obsahovat nezodpovězené otázky Jazykové prostředky používané ve fejetonu: SATIRA SATIRA = vyjadřuje kritický postoj autora ke skutečnosti IRONIE IRONIE = výsměch, dosahuje humorný účinek tím, že vyslovuje něco podstatně jiného, než skutečně myslí = říká opak

HYPERBOLA HYPERBOLA = nadsázka = zveličení = záměrné přehánění SARKASMUS SARKASMUS = jízlivost, výsměšnost POINTA POINTA = závěrečná myšlenka, která vyplývá z předešlého textu

PROCVIČOVÁNÍ Rozhodni, o jaký jazykový prostředek se jedná: Chlap jako hora. Říkal jsem to tisíckrát. „To se teda povedlo,“ řekl, když mu spadly klíče do kanálu. „To je nádherný den!“ říká při pohledu na rozbité koleno. Sto roků v šachtě žil. hyperbola hyperbola sarkasmus ironie hyperbola

Minulý film se mi nelíbil. Jdu na další: „Uvidím, jestli ten film bude tak dobrý jako ten minulý.“ Aby ses nepředřel. Seriál „Simpsonovi“. sarkasmus ironie satira

ČEŠTÍ AUTOŘI FEJETONŮ Karel Čapek Karel Čapek (obr. 1) Karel Poláček Karel Poláček (obr. 2)

Rudolf Křesťan Rudolf Křesťan (obr. 3) Jindřiška Smetanová Jindřiška Smetanová (obr. 4)

UKÁZKA „ZVONÍ“ Zvoní. Všichni náhle balíme zběsile své věci do tašek, každý se hrne rychle ven ze třídy, hlavně aby byl co nejdříve doma. Učitelka na nás ještě něco křičí o zopakování si renesance, ale to v tom spěchu už málokdo vnímá. Obouvám si v šatně botasky, když tu se rozezní požární alarm. „Už nám zvoní hrana,“ povídá mi spolužačka, a když vycházíme ze šatny, proběhne okolo nás jeden oktaván v masce Frankensteina, kterého pronásledují Fantomas a Kočičí žena. Tomu se říká pořádné poslední zvonění.

Před školou se loučím se spolužačkou, vyndávám sluchátka, abych nemusela poslouchat zvuky ulice, a mířím k domovu. Vidím projíždějící sanitku, která zřejmě veze akutní případ, místo sirény však slyším kvílejícího zpěváka. No, takové znamení, že mají řidiči uvolnit cestu, by bylo taky účinné, a hlavně stylové. Když přecházím silnici, těsně přede mnou zabrzdí auto. Řidič zuřivě gestikuluje a asi i něco křičí, ale já po šoku přidám do kroku a snažím se rychle zapomenout. Stojím doma u vchodu a snažím se najít v batohu klíče. Bohužel ani na dně se vítězný cinkot neozve a tak zvoním a doufám, že máma není zrovna se setrou na procházce. Naštěstí ne, brzo se rozezní bzučák. Jak jedu výtahem nahoru, slyším kromě jekotu zpěváka i jekot jiný. Ano, jakmile vystoupím z výtahu, už na mě máma křičí, kde mám klíče a proč jsem nezazvonila potichu, protože jsem vzbudila sestru. Pláč naší malé Markétky krásně zaplnil celé patro. Beru si vodítko a jdu vyvenčit naši fenku.

Z plánované malé procházky se stává poněkud delší, ale to nevadí, alespoň má máma čas sestru znovu uspat a snad aspoň trochu opadne její zlost. Jedu opět výtahem nahoru, najednou se však výtah zastaví a já zůstávám trčet mezi druhým a třetím patrem, kde se rozhodně vystoupit nedá. Fenka je evidentně nervózní, začne štěkat. Zkouším křičet, ale nikdo mě zřejmě neslyší. Tak zvoním na nouzový zvonek, křičím znovu a víc, než zpěvák ve sluchátkách, víc než na m křičela máma. Nic. Po půl hodině konečně někdo přišel dolů do haly a ano, je to opravář výtahu, který mne ujišťuje, že za chvíli budu venku. Ticho. Po celém tom náročném dni ležím v posteli a jsem opravdu vděčna za chvíli ticha. Přemýšlím, jak muselo být krásné, když se naši předci mohli jít v noci projít, aniž by jim svítily pouliční lampy na cestu a oni viděli hvězdy, aniž by museli poslouchat zvuky aut. Ale zas na druhou stranu život byl mnohem méně pohodlný. I když jim to určitě nevadilo.

Nařizuji si na zítra budík a doufám, že až zítra zazvoní, nebude to to poslední zazvonění, které uslyším.

POUŽITÉ ZDROJE Fejeton: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Satira: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Ironie: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Hyperbola: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Sarkasmus: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Pointa: NEZNÁMÝ. wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Ukázka fejetonu: „Zvoní“ VLOCKA VLOCKA5555 NA SEZNAM.CZ. seminarky.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Příklady jazykových prostředků a archiv autorů: vlastní zdroje

Obrázek 1: Karel Čapek ODAHA, Tomáš. odaha.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Obrázek 2: Karel Poláček NEZNÁMÝ. osobnosti.detske-hry.com [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: hry.com/foto/k/karel-polacek/4.jpg Obrázek 3: Rudolf Křesťan DLOUHÝ, Petr. televize.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: krestan-14063

Obrázek 4: Jindřiška Smetanová ČTK. blesk.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: celebrity/187877/zemrela-spisovatelka-jindriska-smetanova- 89-podlehla-tezke-nemoci.html