PSGE1 Přednáška č.3
Paměť Analogie knihovna, knihy = informace, uspořádány podle určitých pravidel třídění Knihovník = vyhledávácí procesy Pokud knihovna dobře uspořádána - ok, pokud info špatně uložena nebo překryta, hůře se hledá
Paměť Neuropsychická dispozice, bez níž by život člověka nebyl možný Schopnost a proces uchovávat, organizovat a používat životní zkušenost základní předpoklad pro schopnost učit se V širším smyslu zahrnuje paměť druhovou a životní zkušenost (vědomě i nevědomě) Explicitní paměť: schopnost vědomého vštěpování a vybavování pamětních obsahů Implicitní paměť: nevědomé uchovávání zkušeností v paměti, které bez uvědomění člověka ovlivňují jeho psychické reakce
Fáze paměti Zapamatování (vštěpování, kódování), uchování a vybavení = vštípení, retence, reprodukce ZAPAMATOVÁNÍ UCHOVÁNÍ VYBAVENÍ
Funkce paměti Uchovávání a užívání získaného,v paměti uloženého vědění (poznání, informací) V paměti uložené vědění umožňuje identifikaci (rozpoznávání) vnímaných objektů (proces, který se odehrává bez účasti vědomí) V paměti uložené vědění (poznání) umožňuje dále řešení problémů a přiměřené chování v konkrétních situacích, a také užívání dovedností a návyků Díky paměti člověk identifikuje objekt - co to je ( kognitivní složka) a co pro něj znamená – vztah k objektu (emocionální složka)
Různé teorie paměti Fyziologické teorie: Paměť zajištěna plastičností nervové soustavy (umožňuje vytvářet určité stopy po vzruchu v mozkových buňkách a synapsích) Fyziologické změny v nervových buňkách Potřebují čas na dozrání Zapomínání – důsledek atrofie, postupného rozpadu (vyhasínání) paměťových stop v důsledku vyhasínání dočasných nervových spojů Vybavování: oživování paměťových stop a dočasných nervových spojů Chemické: paměť = specifické změny v mozkových buňkách pod vlivem působení vnějších podnětů, nositel paměti RNK (kys. ribonukleová) a další…
ZÁKLADNÍ DRUHY PAMĚTI: Senzorická (cca 2 sekundy) Uplatňuje se především sluchový a zrakový kód Jedná se o „doznívání vjemu v mozku“ Informace do krátkodobé paměti Krátkodobá (30 sec) – pracovní paměť Např. zapamatování tel. čísla Omezená kapacita (7 +-2), starší informace vytěsňovány novými Významné informace do dlouhodobé paměti, ostatní zapomenuty Dlouhodobá Hodiny, dny, roky, trvale; info uložena ve formě neuronové reprezentace slov a smyslových obrazů
Křivka zapomínání - Ebbinghaus
Zapomínání a jeho příčiny Teorie rozpadu pamětních stop Účelné zapomínání Teorie interference Represe Teorie ztráty vodítek
Zásady pro efektivní zapamatování dat Zapamatování informací: expozice dat – textu, obrázků, mluveného slova několikrát za sebou; po expozici ještě ten den reprodukce (ještě jednou si večer zopakovat to, co jsem se dnes učil, četl, viděl, případně slyšel) Příklad pro učení pohybové aktivitě – sestavte soubor cvičení. Předvedení druhému. Vytvořte nějakou pomůcku nebo instrukci (např. začneme od hlavy a budeme postupovat směrem dolů). Důležité je zdůraznit cíl cvičení, k čemu cvičení slouží (např. posílení zádového svalstva). V dalším kroku cvičící zavře oči, dáváte hlasové instrukce a ať si jednotlivé cviky projede ještě jednou v hlavě tak, jak jsou za sebou a jak je bude cvičit (kinestetická představa).
Jak si zapamatovat to podstatné v textu Pokud pracujeme s vlastní knihou, je dobré po prvním přečtení udělat na kraji důležitého řádku tečku, např. zvýrazňovačem. Při druhém čteními nejdůležitější podtrhávat (růžově, oranžově). Druhořadé např. zeleně. To nejméně důležité podtrhávat např. tužkou. Při dalším čtení je možné dominantní termín (ten, který je potřeba, abychom znali za každou cenu, abychom zkoušku udělali) označit žlutým zvýrazňovačem. Při přípravě na zkoušku nebo na vlastní přednášku se doporučuje vypsat si na zvláštní papír barevně označená slova, výrazy, sousloví atd.
JAKÉ UČIVO (VJEMY) SI NEJLÉPE ZAPAMATUJEME ? VizuálnězajímavéVizuálnězajímavé Neobvyklé Emocinálně zabarvené
Kužel učení
Učební styly Vizuální styl – nejvíce se naučí pozorováním, sledováním Auditivní styl - poslechem Kinestetický styl – nejvíce věcí se naučí, když do učení zapojí svoje tělo
Jak připravit mozek na učení ? Přísun krve Přísun krve
Čas pro studium Vytvořte si časový plán Domácí příprava Studium ve škole Opakování Udělejte si čas na odpočinek Volnočasové aktivity Tělesná cvičení Osvojte si pozitivní přístup
Jak zefektivnit učení aneb 2 půlky mozku pracují lépe než jedna… logika jazyky matematika učení zpaměti poslech psaní čtení intuice prostorová orientace rytmus hudba obraz barva tvořivost L
Jak zapojit do učení celý mozek? Corpus Callosum Konverzní činnosti: Popište slovy (L) Nakreslete si obrázek nebo diagram (P) Představte si daný jev (P) Napište jeho popis (L) Identifikujte klíčová slova(L) Přepište si je různými barvami (P)
Dobře se připravte a učte se efektivně 1. Připravte mysl na učení Rozvrhněte si čas pro studium a věnujte čas odpočinku a dostatečně dlouhému spánku Relaxujte pro správné krevní zásobení mozkových center důležitých pro proces učení 2. Využívejte techniky pro zlepšení paměti Vizuální Neobvyklé Emocionálně zabarvené 3. Používejte konverzní techniky pro zapojení obou mozkových hemisfér 4. Na studium se soustřeďte, nepodléhejte stresu
Základní podmínky efektivního záměrného učení Motivace a soustředěná pozornost Volba vhodné metody: krátké a lehké úkoly se mohou učit vcelku; dlouhé a obtížné nejprve po částech a pak vcelku Hlasité opakování proložené kladením otázek a odpovídáním na ně (s porozuměním dané látce) Učení proloženo přestávkami (+ pozitivní vliv odměny) Myšlenkové a grafické zpracování učiva (výpisky, grafy, tabulky, obrázky) Učení v klidném prostředí, hudba pouze tichá, vokální Po učení dobrý spánek (upevňuje zapamatování) Učení ne pouze mechanické memorování, ale vždy opakování s porozuměním (4x účinnější než „básnička“)
Myšlenkové mapy
Druhy učení – viz PSGE 2 Záměrné – bezděčné Klasické podmiňování Operantní podmiňování Učení nápodobou Senzomotorické učení Kognitivní učení Sociální učení
Imaginace (obraznost) = schopnost vytvářet představy Vjem: periferní původ, představa vzniká v mozku Existují značné individuální rozdíly v této schopnosti Představy týkající se jednotlivých smyslových modalit Různá jasnost představ Testy představivosti: reprodukční, fantazijní Kognitivní psychologie: představy = jedna ze základních forem mentální reprezentace vnějšího světa Práce s imaginací v aplikovaných oborech: psychoanalýza, systemická desenzibilizace, psychologie sportu (nácvik nové dovednosti, představy perfektního provedení daného úkonu)
Fantazie - spojována s obrazově-názorným myšlením Faktory fantazie: Intelektuální Afektivní Nevědomé faktory Funkce fantazie: úniková, tvořivá Fantazijní myšlení (sci-fi: Pán prstenů, Star Wars, Terry Pratchett..., pohádky, mýty) Sny: viz spánek
Pozornost Mentální proces Funkce= vpouštět do vědomí omezený počet informací Umožňuje monitorovat vnější i vnitřní prostředí a vybírat z něj ty podněty, které si přejeme nebo potřebujeme uvědomit a ostatní ignorovat Základní vlastnost pozornosti: selektivita – výběrovost Pozornost Bezděčná Záměrná
KONCENTRACE KONCENTRACE ZAHRNUJE 3 ZÁKLADNÍ DOVEDNOSTI: 1. Výběr správného podnětu a soustředění se na něj. 2. Schopnost přesouvat pozornost podle měnících se podmínek. 3. Schopnost udržet pozornost a soustředit se na důležité. PŘÍČINY ROZPTÝLENÍ POZORNOSTI: Soustředění se na minulé nebo budoucí (X teď a tady) Věnování pozornosti příliš velkému počtu věcí najednou (očekávání, negativní myšlenky, naučil jsem se všechno? co když si vytáhnu špatnou otázku? co tomu řeknou rodiče?)
ure=related Poslední samuraj ure=related Od 1:20