PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA DOJNIC MVDr. SOŇA ŠLOSÁRKOVÁ, Ph.D. MVDr. PETR FLEISCHER, Ph.D. MVDr. MILOSLAV SKŘIVÁNEK, CSc. VÚVeL, Brno Větrný Jeníkov 1
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Systémová veterinární činnost (preventivně-medicínsky orientovaná) integrovaná do živočišné produkce Zahrnuje 1.provádění s chovatelem dohodnutého programu veterinární péče a 2.poradenství na úseku kontroly zdraví stáda, řízení a ekonomiky chovu Cíl: udržení, resp. upevnění zdraví zvířat, zkvalitnění a zvýšení produkce, zlepšení ekonomiky chovu
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Určitá forma prevence poruch zdraví zvířat byla zavedena v polovině 20. století Tlumení a eradikace infekčních onemocnění (zoonóz) V 70. letech změny pojetí veterinární péče Zaměřená na odhalovaní subklinických forem onemocnění V ČR byl uplatňován systém tzv. Preventivní diagnostiky a kontroly zdraví Nejstarší programy Řízení reprodukce Tlumení mastitid Kontrola metabolismu 3
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Po roce 1989 došlo k akcentaci individuální kurativní činnosti nesystematická práce veterinárního lékaře bez přímého dopadu na zdravotní stav celého stáda a bez přímého dopadu na zlepšení produkce 21. století postupně stoupá význam PPM 4
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Existují celé učebnice PPM Dairy Production Medicine, Risco and Melendez, 2011, 1. vydání. Tierärztliche Bestandsbetreuung beim Milchrind, Kruif et al., 2014, 3. vydání. 5
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU představuje v podmínkách chovu poskytování: 1.pravidelného servisu - programu 2.odborných konzultací, poradenství v oblastech ovlivňujících zdravotní stav a produkci. 6
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Zdravotní programy Řízení reprodukce Kontrola infekčních onemocnění (zoonóz), biosekurita Program zdravého odchovu telat a jalovic Kontrola výživy a metabolismu Řízení BCS Kontrola komfortu Udržení zdraví v peripartálním období Prevence subklinických produkčních onemocnění Kontrola zdraví MŽ a kvality produkovaného mléka (PSB, CPM) Kontrola zdraví pohybového aparátu 7
PROGRAM KONTROLY POHYBOVÉHO APARÁTU DOJNIC PŘÍKLAD OBECNÝCH PRINCIPŮ PPM
PROGRAM KONTROLY POHYBOVÉHO APARÁTU DOJNIC Příklad chov 300 krav, H volné boxové ustájení, stelivový provoz, TMR 2 x ročně úprava paznehtů dezinfekční program NEPRAVIDELNÝ 30% prevalence kulhání, především infekční původ, menší podíl tvoří „vředy“
PROGRAM KONTROLY POHYBOVÉHO APARÁTU DOJNIC Náklady (ztráty) za měsíc (Kč) Opatření - náklady za 1. (2.) měsíc (Kč) pokles nádoje 2l/ks/den á 7 Kč ,- 1/3 krav nezabřezne á 100 Kč 3.000,- 3 % vyřazení á Kč ,- 15 % léčení ATB á 500 Kč 7.500,- práce vet. lékaře 5.000,- Celkem ,- dezinfekční program ,- práce paznehtáře ,- pokles nádoje 1l/ks/den ,- 1/3 krav nezabřezne 3.000,- 2 % vyřazení ,- 10 % léčení ATB 5.000,- práce vet. lékaře 2.500,- Celkem ,- Náklady za další měsíce (Kč) dezinfekční program ,- práce paznehtáře 5.300,- pokles nádoje 1l/ks/den 7.200,- 1/3 krav nezabřezne 1.000,- 1 % vyřazení 1.500,- 6 % léčení ATB 3.000,- práce vet. lékaře 1.500,- provozní náklady 6.000,- Celkem ,- ROZDÍL ,- 1. (2.) měsíc ,- další měsíce ,- za rok
pro udržení zdraví a produkce vysokoužitkových krav je nejdůležitější určuje rentabilitu mléčné produkce během pokračující laktace PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ
nejvyšší incidence onemocnění produkční choroby porodní paréza zadržení lůžka ketóza bachorová acidóza dislokace slezu choroby s nimi související (mastitidy, metritidy, laminitidy) souběžný výskyt několika poruch, vznik jedné napomáhá rozvoji další („syndrom peripartální krize“) PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ
1. BCS - optimální tělesná kondice rozhodující je druhá fáze předcházející laktace zvířata se sklonem ke ztučnění - redukce přísunu energie dojnice hubené - zvýšení nabídky energie období stání nasucho nesmí sloužit k úpravě BCS
nadměrné BCS - riziko těžších porodů - větší redukce příjmu krmiva - rychlá mobilizace rezerv + ketóza nízké BCS - snižování dojivosti - pokud nedochází k obnově zásob, chybí v následující laktaci (odbourávání proteinů)
PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ 2. dostatečný příjem sušiny krmné dávky (13,5 kg u krav resp. 11,5 kg u jalovic) příjem efektivní vlákniny – stimulaci trávicích procesů, udržení objemu nízkoenergetická vysokovláknitá dieta (prevence porodní parézy, DS, ketózy apod.)
PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ 3. maximální pohoda a eliminace stresu Porod dostatek volného suchého čistého prostoru (10 m 2 /ks) eliminovat porodní stres, nepřesouvat až v průběhu porodu do porodu zbytečně nezasahovat dodržovat hygienická pravidla při porodu oddojit mléčnou žlázu (najednou maximálně 8 l), vyšetřit mléčnou žlázu i kolostrum rychlým stájovým testem
4. udržení zdraví dojnic v rozdojovacím období PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ kontrola denního nádoje měření teploty dojnic (maximálně 39,5°C) (cíleně riziková zvířata) kontrola pohlavního aparátu kontrola mléčné žlázy (NK test) hodnocení náplně bachoru, intenzity a četnosti bachorových rotací, poslech bachorové činnosti 5-7 (10 dnů) po porodu
PROGRAM UDRŽENÍ ZDRAVÍ DOJNIC V PERIPARTÁLNÍM OBDOBÍ vyšetření na dislokaci slezu vyšetření moči (mléka) na obsah ketolátek Alternativy odběry krve u 15 % zvířat (párové vzorky) na vybraná biochemická vyšetření drenčování, tj. podávání velkoobjemových nálevů preparátů na podporu bachorové činnosti, energetického, vápníkového metabolismu a imunitního systému 4. udržení zdraví dojnic v rozdojovacím období
Program zdraví MŽ, resp. snižování PSB V závislosti na typu převažujícího původce Včasná detekce klinických mastitid a případná cílená léčba, zejména v období porodu a rozdoje!!! Pravidelná kontrola individuálního počtu SB – odhalení subklinických infekcí Standardní operační postup dojení Postdip po každém dojení (stále) Pravidelná výměna strukových násadců a kontrola dojicího zařízení Dojení v rukavicích Predip Mezidezinfekce dojicího stroje po dojení mastitidního zvířete Vyřazení zvířat chronicky infikovaných (S. aureus) Čisté ustájení – čistá MŽ 30 minut stát po dojení Antibiotická terapie v zaprahnutí
Program zdraví MŽ, resp. snižování PSB Tlak na odpovědné užívání ATB Změny v užití ATB pro léčbu mastitid v praxi 35 % klinických mastitid je bakteriologicky negativních (eliminace patogena vlastními obrannými silami) 17 % klinických mastitid je vyvoláno patogeny bez možnosti efektivní ATB terapie ATB léčba klinických MAST pouze v opodstatněných případech, tj. bakteriologicky pozitivní případy s dobrou prognózou léčby. (Zelinková, Veterinářství, 8, 2015)
Program zdraví MŽ, resp. snižování PSB Klinické mastitidy Doporučený postup péče Základem by měl být 1.Rychlý bakteriologický test (G+, G-, bakt. negativní) -- rozhodnutí o léčbě 2.Neléčit ATB dojnice s negativním nálezem a s nálezem původce, pro kterého není známa efektivní terapie (vydojování) 3.Léčba pouze pro dojnice s dobrou prognózou 4.ATB terapie u G- mastitid pouze, pokud je riziko rezistentního kmenu, nebo deficitu v imunitním systému 5.Kontrola výsledků léčby (Zelinková, Veterinářství, 8, 2015)
Program zdraví MŽ, resp. snižování PSB Management ATB zasušování (slouží k efektivní eliminaci existující infekce a prevenci nové infekce) Volba ATB v ČR cloxacilin, cefquinom, cefalonium. terapie pouze cloxacilinem je méně úspěšné proti cefquinomu Zaprahování pomocí ATB Plošné? Selektivní = výběr dojnic pro DC terapii Pouze pro stáda s dobrým zdravím mléčné žlázy Kritéria pro stáda SB tank pod po dobu minimálně 3 měsíců pod 2 % klinických mastitid min. půl roku nepřítomnost hlavních patogenů MŽ po dobu minimálně 3 měsíců Selekční kritéria pro krávy PSB nižší po dobu pozdní laktace neexistence klinické mastitidy v laktaci, nebo po 90. dnu laktace hranice mohou být modifikovány, různé pro prvotelky a starší krávy
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA DOJNIC náročná stojí také peníze specifická jde o individuální záležitost daného podniku Základní podmínky realizace PPM schopný (angažovaný) veterinární lékař otevřený (spolupracující) chovatel pokrokové řízení chovu s perspektivou rozvoje objektivní a spolehlivá evidence primárních dat
Produkční a preventivní medicína dojnic Vychází z evidence a zpracovávání dat Data slouží k objektivizaci výchozí situace kontrole realizovaných opatření vyhodnocování úspěšnosti plánované péče Data Individuální (reprodukční údaje, výskyt nemocí, terapie, BCS, laboratorní vyšetření apod.) Stádová (vakcinace, úpravy paznehtů, změny KD) Společná, ostatní (ekonomické údaje, lab. analýzy krmiv) 24
PRODUKČNÍ A PREVENTIVNÍ MEDICÍNA SKOTU Monitoring důležitý nástroj ke kvalitnímu řízení chovu sběr primárních dat (z centrálních databází, faremní data, individuální data) zpracovávání do podoby ukazatelů jejich sledování analýza a správná interpretace PROJEKT NAZV QJ Návrh a uplatnění plošného systému sběru dat o nemocech skotu a jeho využití v managementu stád, šlechtění pro racionální užívání antimikrobik