Strategický plán rozvoje města Mladé Boleslavi 1. veřejná prezentace a projednání 14. 2. 2011.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Představení MAS Zubří země, o. p. s.
Advertisements

Vstupní informační seminář k přípravě dokumentu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem do roku 2015 a posuzování vlivu tohoto dokumentu na životní prostředí.
Sociální prevence -sport- Cílem projektů je vytvářet podmínky pro smysluplné a aktivní prožívání volného času v kriminálně rizikovém a sociálně patologickém.
„Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách“ 20. dubna 2012 Aktuality z oblasti analýz pro politiku výzkumu, vývoje a inovací Michal Pazour.
Strategický plán Městské části Praha-Libuš postup zpracování, výstupy, metody.
Nástroj pro realizaci IS rozvoje území. Umožňuje koordinaci navzájem provázaných a územně zacílených intervencí z různých prioritních os jednoho či více.
Trvale udržitelný rozvoj v dopravě
Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem - Centrum Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj „Vize přestane být snem“
21. dubna 2008 Výbor pro strategii a rozvoj STRATEGICKÝ PLÁN OBCE LIBČANY.
Udržitelný rozvoj služeb cestovního ruchu Zpráva o průběhu projektu v období leden – červen 2006 Valná hromada Mikroregionu Hranicko Spolufinancováno.
Mechanismy evaluace kulturních služeb
STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE 2014+
Informační strategie. řešíte otázku kde získat konkurenční výhodu hledáte jistotu při realizaci projektů ICT Nejste si jisti ekonomickou efektivností.
Volnočasové projekty a EU financování
Sdružení nezávislých kandidátů PERSPEKTIVA
Projekt 3.3 „Partnerství pro budoucnost“. Úvodní informace o projektu Projekt byl úspěšně předložen Karlovarským krajem v rámci výzvy SROP, priority 3.
Teorie optimální velikosti města
MĚSTO ČESKÝ BROD VEŘEJNÉ SETKÁNÍ V rámci procesu přípravy Strategického plánu rozvoje města Český Brod.
Integrované plány rozvoje města Ústí nad Labem Ing. Zdeněk Výborný MEPCO, s.r.o. Mezinárodní poradenské centrum obcí Thákurova Praha.
Aktualizace strategické vize Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Brno, 28. listopadu 2011.
Úvod Rozvoj venkova. Struktura předmětu 8. března Venkovský prostor z architektonického a urbanistického hlediska 15. března Kulturní hodnoty, jejich.
VOLEBNÍ PROGRAM Sdružení nezávislých kandidátů PERSPEKTIVA Komunální volby 2014 Drahelčice.
Regionalistika 2 Strategické řízení a jeho využití ve veřejné správě v ČR.
Prezentace společnosti GOLFER s.r.o Konference Partnerství pro budoucnost – CÍLOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ MÍSTNÍHO ROZVOJE STRATEGIE A PROJEKTY.
MAS Rozvoj Tanvaldska z.s.. 14 obcí obyvatel 43 členů.
SUBURBANIZACE.
MĚSTA 2020 aneb od strategie k projektům
Teorie optimální velikosti města
III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy opatření je zaměřeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace.
RRV2 Strategické řízení. 2 úvod  Vymezení lokálního a regionálního rozvoje  Široký kontext pojetí rozvoje území (ekonomika, ŽP, veřejné služby…)  Diferenciace.
Strategie regionu, obce. Strategický plán rozvoje Má úzký vztah k územnímu plánu Měl by být flexibilní, slaďuje představy subjektů Vymezeny perspektivní.
Regionalistika 2 Základní nástroje a možnosti rozvoje území.
1 DÍLČÍ ANALÝZY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA ÚZEMÍ STATUTÁRNÍHO MĚSTA LIBEREC LB plán s.r.o., Liberec JEDNÁNÍ ŘPS A KOMISE ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ 19. května 2015.
Naplňování krajských priorit za přispění evropských zdrojů z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko Prezentuje: Jaroslav Palas
Role koordinačních skupin komunitního plánování v prorodinné politice Konference k zahájení projektu „Od analýz ke koordinaci sociálních služeb v Děčíně“
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje místní akční skupiny Prostějov venkov o.p.s Veřejné projednání Vranovice-Kelčice 4. března 2015.
Obec Tisá Program rozvoje. PROČ ? Zákonná povinnost Požadavek občanů Dané předpoklady obce.
© Berman Group. Strategický plán a tvorba koncepce rozvoje města Písku do roku 2025 Komise pro strategický rozvoj Vyhodnocení nadřazených koncepčních.
Strategie spolupráce obcí Společnost pro rozvoj Humpolecka, z. s. 2. Kulatý stůl v Humpolci
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Otevřená diskuse pro oblast obcí Brzánky, Hoštka, Račice, Štětí a Záluží.
2. setkání pracovní skupiny „Život v obcích“. Souhrnná SWOT analýza Silné, slabé stránky Silné stránky B. Slabé stránky B. Výhodná geografická poloha.
2. zasedání Řídícího výboru projektu Místní akční plán (MAP) rozvoje vzdělávání pro SO ORP Čáslav CZ /0.0/0.0/15_005/ Základní škola Zbýšov,
PROJEKT REGENERACE SÍDLIŠŤ Regenerace panelových sídlišť je dlouhodobý proces zaměřený na sociální, ekonomické, urbanistické, architektonické a technické.
Strategický plán rozvoje statutárního města Jihlavy „JIHLAVA – MĚSTO PRO ŽIVOT“ 17. prosince 2013.
Strategie rozvoje obce – tvorba koncepčního dokumentu Strategie rozvoje města Ústí nad Labem na období fáze tvorby koncepčního dokumentu Mgr.
Greenway Jizera Seminář Greenway Jizera Mladá Boleslav,
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období konference Sociální služby v Ústeckém kraji Krajský úřad Ústeckého kraje.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Otevřená diskuse pro občany obcí Ctiněves, Černouček, Horní Beřkovice, Jeviněves a Ledčice.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Vzdělávání.
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2020 Rozvoj CR Brno, 4. listopadu 2015.
Pracovní schůzka aktérů integrace - příprava navazujícího projektu „Jihomoravské regionální centrum na podporu integrace cizinců 2010“ 30. září 2009 EVROPSKÝ.
Ing. Sylva Sládečková, Magistrát města Ostravy, 11. dubna 2016.
SETKÁNÍ ŘÍDÍCÍHO VÝBORU MAP vzdělávání ORP ŠUMPERK Mgr. Ivana Hanáková, Mgr. Martin Kuchtík.
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko Otevřená diskuse pro občany obcí Černěves, Dobříň, Dušníky, Krabčice, Kyškovice, Libkovice.
Integrovaná strategie rozvoje území , Vrbátky.
Aktualizace Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje (SRK) Jednání pracovní skupiny č. 2 Návrh nové struktury specifických strategických cílů
2. setkání pracovní skupiny „Životní prostředí“. Souhrnná SWOT analýza Silné, slabé stránky Silné stránky B. Slabé stránky B. Zvyšování podílu separovaného.
Ministerstvo pro místní rozvoj Řídící orgán SROP a JPD Praha Pardubický kraj.
PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY MĚST MOSTU A LITVÍNOVA PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY VE MĚSTECH MOST A LITVÍNOV.
5 POTŘEBNÝCH SOUČÁSTÍ místní Agendy 21
PROGRAM ROZVOJE OBCE TUPESY NA OBDOBÍ 2017–2024 Úvodní informace
Integrovaný plán rozvoje území Zlín pro období
Integrovaný regionální operační program
Místní Akční Plán rozvoje vzdělávání
ÚVODNÍ SETKÁNÍ SE STAROSTY
Strategie regionu, obce
Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Podřipsko
Integrovaný plán rozvoje města Opava pro Integrovaný operační program
Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v JčK
Základní údaje Samostatná městská část od roku 1994 Rozloha 1 353,1 ha
Transkript prezentace:

Strategický plán rozvoje města Mladé Boleslavi 1. veřejná prezentace a projednání

Strategický plán města  Základní dokument určující priority a další směr rozvoje města  Soubor rozvojových opatření / projektů

Strategický plán města  Příležitosti vyplývající ze zpracování strategického plánu  způsob, jak aktivně ovlivňovat svojí budoucnost  ad-hoc učiněná rozhodnutí jsou chybná častěji než rozhodnutí zdůvodněná a promyšlená  sladění představ vedení města, firem, institucí a veřejnosti o cílech a způsobech rozvoje území  snadnější získávání vnějších zdrojů

Výstupy strategického plánu  Dokument zahrnující všechny dílčí výstupy procesu (analýza, návrh, realizace)  Projekty/programy, které budou postupně realizovány vč. případných peněz z vnějších zdrojů  Partnerství veřejného a soukromého sektoru – hlavních aktérů rozvoje města  Zapojení veřejnosti do dění ve městě  Dílčí úpravy systému řízení města a komunikaci s jinými subjekty a veřejností

Obsah strategického plánu MB  Analýza  Návrh priorit a opatření  Návrh realizace

Analýza  Přibližná struktura: 1.Regionální vztahy a poloha města 2.Obyvatelstvo a jeho skladba 3.Sociální infrastruktura a veřejné služby 4.Ekonomická struktura a trh práce 5.Doprava a dopravní infrastruktura 6.Technická infrastruktura a životní prostředí 7.Názory a postoje obyvatel města a hlavních aktérů působících ve městě 8.Projektová, institucionální a finanční připravenost města

Analýza  Metodika:  práce se statistickými a dalšími daty oporovnání v čase oporovnání v prostoru ovýstupy v podobě tabulek, grafů a map  porovnání existujících analýz, strategií, generelů…  průzkumy oobyvatel – dotazníkový průzkum ovýznamných subjektů ve městě – řízené rozhovory

Návrh priorit a opatření  Vize a strategie rozvoje města  Rozvojové problémy města = rozpor mezi žádoucím stavem (vize) a aktuálním stavem (analýza)  Návrh priorit a opatření  Odborné rozpracování jednotlivých témat - pracovní skupiny  Akční plán  krátkodobý  konkrétní

Návrh realizace  Proces strategického plánování zpracováním strategického plánu nekončí, ale začíná  Návrh způsobu realizace strategického plánu  realizace a aktualizace SP  příprava a realizace projektů

Zapojení veřejnosti  Komunikace obousměrná (interaktivní) vs. jednosměrná  Jednosměrná:  informace na webu  články v periodicích  Obousměrná:  po celou dobu jednání v rámci Komise pro rozvojové strategie RM MB  Analýza odotazníkový průzkum obyvatel (436 respondentů) orozhovory se zástupci významných subjektů ve městě (15 organizací)  Návrh opracovní skupiny (4 skupiny, každá 2 jednání) oveřejná projednání (2x)  Realizace odlouhodobé zapojení veřejnosti (pravidelné diskuse, dlouhodobé pracovní skupiny)

Doba zpracování strategického plánu  září 2010 – duben 2011  analýza: září – prosinec 2010  návrh priorit a opatření: leden – březen 2011  návrh realizace: březen – duben 2011

Dotazníkový průzkum obyvatel  Cíle průzkumu  spokojenost s jednotlivými aspekty života  potřeby obyvatel  názory na budoucí vývoj  podněty a nápady pro rozvoj města

Dotazníkový průzkum obyvatel  Metodika  Reprezentativní – výsledky lze zobecnit na všechny domácnosti Mladé Boleslavi  Standardizovaný dotazník  Osloveno 710 domácností, 436 vyplněných dotazníků  4 lokality oSeverní sídliště oHistorické jádro oŠirší centrum oOkrajové části

Dotazníkový průzkum obyvatel

Míra spokojenosti VývojPriorita CELKOVÁ SPOKOJENOST 69,9 + MHD84,1+14% Nabídka obchodů a služeb 83,1++13% Základní vzdělávání83,0+15%

Dotazníkový průzkum obyvatel Míra spokojenosti VývojPriorita Informovanost o dění v MB 82,8+x Dostupnost zdravotních služeb 82,0++24% Dětská hřiště a hřiště pro mládež 80,0+21% Možnosti sportovního vyžití 77,6+21% Třídění a nakládání s odpadky 77,5+24%

Dotazníkový průzkum obyvatel Míra spokojenosti VývojPriorita Předškolní vzdělávání75,9+31% Péče o památky75,7++14% Fungování magistrátu75,3+x Možnosti kulturního a volnočasového vyžití 72,8+25% Nabídka vzdělávacích programů pro dospělé a seniory 72,7+14%

Dotazníkový průzkum obyvatel Míra spokojenosti VývojPriorita Dostupnost a kvalita sociálních služeb 71,5++30% Kvalita životního prostředí 67,1+50% Stav a údržba komunikací 57,3-35% Bezpečnost v MB45,9080% Dopravní zatížení v MB38,2-55%

Dotazníkový průzkum obyvatel Míra spokojenosti VývojPriorita Parkování v MB31,2-69% Sociální problémyxx72%*

Průzkum vybraných organizací  listopad-prosinec 2010  metoda řízených rozhovorů  15 subjektů  podnikatelská sféra  příspěvkové organizace  veřejné služby (zdravotnictví, školství, sociální služby)  veřejná správa

Průzkum vybraných organizací  specifická ekonomická struktura města (výrazně převažují pozitivní hodnocení, ale také vědomí rizika) a v souvislosti s ní i struktura sociální (spíše negativní hodnocení daná skladbou pracovních imigrantů, spotřebním chováním a slabým společenským a spolkovým životem)  automobilová doprava a parkování ve městě (výrazně převažují negativní hodnocení daná nadměrnou zátěží ulic a nedostatkem parkovacích míst, převážně pozitivně naopak byla hodnocena městská doprava)

Průzkum vybraných organizací  kultura, sport a volný čas, zejména s ohledem na děti a mládež (mírně převažují negativní hodnocení nabídky v této oblasti a zejména ochoty obyvatel na tuto nabídku reagovat a případně ji spoluvytvářet)  bezpečnost a kriminalita (mírně převažuje negativní hodnocení dané nízkou bezpečností a především drobnou kriminalitou a výskytem sociálně patologických jevů, nezřídka se objevují však i opačné názory, tedy spokojenost a bezproblémovost v této oblasti)

Průzkum vybraných organizací  úklid města a péče o čistotu veřejných prostranství (výrazně převažuje pozitivní hodnocení)  městská správa a rozvoj města (převažuje pozitivní hodnocení městské samosprávy z hlediska volby rozvojových priorit, komunikace se subjekty ve městě a hospodaření s finančními prostředky, objevují se však i negativní názory ohledně nevhodného zacílení rozvojových priorit, zbytečných investic a nedostatečnosti či formálnosti komunikačních platforem)

Průzkum vybraných organizací  Vybrané podrobnější informace:  některé aspekty hodnocené převážně pozitivně jsou hodnoceny negativně z pohledu příměstských částí  dobrá dopravní dostupnost jako výhoda i nevýhoda  vcelku úspěšná fyzická revitalizace není následována revitalizací aktivit  extrémně vysoká spokojenost s údržbou prostranství a úklidem města  zátěž automobilovou dopravou vs. výrazné nedostatky v cyklistické, příp. pěší dopravě

Průzkum vybraných organizací  Vybrané podrobnější informace:  obecná spokojenost s kapacitou a kvalitou školství (všechny stupně), zdravotnictví a sociálních služeb, velké rozdíly v nárocích jednotlivých skupin obyvatel  malá vazba místních poskytovatelů výrobních služeb na automobilku  spjatost obyvatel s městem se odehrává prostřednictvím zaměstnání, příp. nákupů, nikoli trávením volného času a často ani bydlením  pracovní migranti – sociálně-patologické jevy, ale také výrazná religiozita

Průzkum vybraných organizací  Vybrané podrobnější informace:  společenský život a trávení volného času ovlivněné mj. směnným provozem  nízká koordinace kulturních akcí a aktivit, nevyhovující skladba volnočasových zařízení, specifická poptávka po komerčních, masových, prvoplánových akcích  slabá iniciativa obyvatel v oblasti společenského a spolkového života  obecný pokles počtu trestných činů a nárůst počtu přestupků  dvojí vliv hospodářské recese na vývoj bezpečnosti

Průzkum vybraných organizací  Vybrané podrobnější informace:  nedostatky v oblasti strategického plánování (slabá publicita, časová diskontinuita, neexistence nebo malá váha pracovních skupin a komisí)  slabá koordinace rozvoje s okolními městy a obcemi a významnými subjekty

Vize rozvoje města Mladá Boleslav – vyspělé průmyslové centrum s kvalitními podmínkami a prostředím pro trvalé bydlení

Vize rozvoje města  zásadní význam Škoda Auto v ekonomice města i jako partnera v dalších oblastech života  kroky k rozvoji dalších odvětví  dostatečná infrastruktura pro volný čas a rekreaci  zlepšení stavu životního prostředí, postupné řešení dopravy  funkční oživení historického centra, revitalizace sídlišť  zvýšení bezpečnosti – prevence i represe

Rozvojové problémy  oblasti, kde je současný stav v rozporu s vizí:  Urbanistický ráz  Životní prostředí  Volnočasový život  Dopravní situace  Změny skladby obyvatel  Na problémy budou reagovat navržená opatření

Urbanistický ráz  Oslabená funkce historického jádra a dílčích center města  Existence a rozšiřování monofunkčních ploch ve městě  Nedostatek rozvojových ploch, zástavba rozsáhlých a často cenných ploch  Nevyhovující technický stav některých objektů veřejných služeb a potřeba optimalizace jejich využití

Životní prostředí  Nezajištěná likvidace komunálního odpadu po roce 2012  Překračování imisních limitů O3, PM10 a PAU vč. negativního trendu vývoje  Vysoká hladina hluku na řadě míst ve městě  Potřeba rozvoje a úpravy zelených ploch ve městě

Volnočasový život  Dílčí nedostatky ve struktuře a koordinaci nabídky v oblasti volného času, kultury a sportu  Slabý studentský život, menší role „alternativní kultury“ v kulturní nabídce  Nedostatečná iniciativa obyvatel a spolků  Pouze částečné využití specifických atraktivit a atrakcí pro cestovní ruch  Nedostatečné či nevhodné využití koridorů Jizery a Klenice pro rekreaci a cestovní ruch  Slabé využití potenciálu města pro konferenční a obchodní cestovní ruch

Dopravní situace  Deficity v silniční a železniční infrastruktuře města  Extrémní intenzita individuální automobilové dopravy a její nárůst v čase  Neprovázanost veřejné dopravy, chybějící integrace bus-MHD-vlak  Nízký podíl cyklistiky a jiných šetrných forem dopravy a deficity v potřebné infrastruktuře  Nedostatek parkovacích míst ve městě, nedořešená cenová politika placeného parkování

Změny skladby obyvatel  Slabá integrace cizinců a prostorová segregace obyvatel na území města  Nízká bezpečnost a vysoká míra kriminality v některých lokalitách  Budoucí nárůst podílu starších obyvatel a související změna nároků v oblasti sociálních služeb, příp. zdravotnictví  Nesoulad mezi kapacitou a poptávkou v mateřských a základních školách  Nedostatek kvalitního bydlení v bytových domech