Zátěžové testování bilanční likvidity prováděné ČNB Zlata Komárková Samostatný odbor finanční stability, ČNB Seminář VŠFS a ČSE Praha,

2 obsah prezentace Likvidita  Koncept  Regulace  Zátěžové testy ČNB  Motivace  Metodologie  Příklady výsledků  Záměr do budoucnosti  Relevantní literatura

3 koncept likvidity 1 Andrew Crockett: “ It is easier to recognize than to define. ” Likvidita ve smyslu toku: toky mezi centrální bankou, bankami a trhy. likviditní riziko Likvidita ve smyslu schopnosti realizovat toky  likviditní riziko:  Likvidita centrální banky: nabídka likvidity dle potřeb finančního systému (bez likviditního rizika);  Tržní likvidita: schopnost různých aktiv přeměnit se rychle a bez větších ztrát v peníze (riziko tržní likvidity);  Bilanční likvidita: schopnost uhradit splatné závazky (riziko (re)financování, splatnostní nesoulad …).

4 koncept likvidity 2 (Nikolaou, WP No 1008, 2009, ECB) Mezi jednotlivými typy likvidity je úzký vztah. Poskytování měnové likvidity (Re)distribuce a recyklace Efektivní alokace zdroje Účinný likviditní kruh za normálním období: CB poskytuje požadované množství likvidity, trhy zajistí její opětovnou distribuci a recyklaci a potřeba likvidity finančních institucí efektivní alokaci mezi agenty. Tento kruh podporuje finanční stabilitu. Bludná likviditní spirála v turbulentních časech: silné vazby zůstávají, ale spíše slouží jako kanály šíření rizika. Bludný kruh finanční systém destabilizuje.

5 regulace likvidity 1 Pojetí likviditního rizika jako „ rizika druhého řádu“ – není to typický individuální typ rizika, navazuje na projevy jiných rizik (úvěrové, tržní či operační). Likviditní riziko v bankovní regulaci:  Před krizí: národně individuální mix jednoduchých kvalitativních a kvantitativních nástrojů (např. podíl likvidních aktiv na bilanci, podíl depozit vůči úvěrům, splatnostní nesoulad aktiv a pasiv aj.). LCRNSFR  Po krizi: s příchodem Basel III (2011), resp. CRD IV/CRR (2013) se zavádí standardy pro měření likviditního rizika LCR (ukazatel krytí likvidity) a NSFR (ukazatel čistého stabilního financování).

6 regulace likvidity 2 Ukazatel krytí likvidity (LCR) – b anka musí držet nezatížená likvidní aktiva, jejichž celková hodnota pokryje čistý odtok likvidity za nepříznivých podmínek v trvání 30 kalendářních dnů…. ….měsíční horizont

7 regulace likvidity 3 LCR je v podstatě zátěžový test s horizontem dopadu 1 měsíc. Regulací definované nepříznivé podmínky (zátěžový scénář) jsou ve formě:  srážek z hodnoty aktiv zahrnuté v likvidní rezervě (např. hotovost a SD s 0% srážkou, kryté dluhopisy i 35%)  srážek na příliv likvidity (platby z úvěrů, kupóny, dividendy, zmaturované CP, úvěrové či likvidní linky aj.) a  odtokových měr (závisí na volatilitě zdroje; vše nad 1M je s 0%; zahrnuje i podrozvahu např. závazné úvěrové linky).

8 regulace likvidity 2 Ukazatel čistého stabilního financování ( NSFR) – banka musí zajistit stabilní a diverzifikované financování svých dlouhodobých investic za normálních i nepříznivých podmínek. … roční horizont…

9 LCR českého bankovního sektoru 1

10 LCR českého bankovního sektoru 2

11 Splatnostní nesoulad v českém bankovním sektoru

12 motivace ČNB zátěžově testovat Hlavní důvody jsou čtyři: 1. LCR a NSFR jsou nutná minima. 2. LCR a NSFR mají své limity jak v metodice, tak v parametrech. 3. LCR a NSFR nezohledňují národní specifika. 4. LCR a NSFR reflektují „pouze“ likviditní riziko. …i proto ČNB zátěžově testuje bankovní sektor v ČR pomocí své vlastní metodiky, a to již od roku 2007…

13 metodologie - vývoj  2007 – jednoduchý test: testování schopnosti banky odolat po dobu 21 dnů výraznému odlivu své bilanční likvidity (z 39 padlo 21);  2008 – test založený na metodologii DNB (Van den End, 2008): přidaná hodnota modelu spočívala v zohledněni vazby mezi bilanční a tržní likviditou, která byla generována reakcí bank na likviditní šok.  2009 – změna předpokladů (bez navýšení zdroje), aplikace většího množství šoků;  2010 – částečné provázání s makro zátěžovými testy ČNB zaměřenými na úvěrové riziko;  2011 – testování dvou horizontů 1M a 3M; testovala se dostatečnost likvidního polštáře pokrýt generované šoky;  …drobné změny ve scénářích, příprava na likviditní standardy…  2014 – zakomponování principu metodiky LCR (dvě rezervy, toky), zavedení indikátoru likvidity  podíl likvidní rezervy na hrubém odlivu likvidity;  2015/2016 – zakomponování principu metodiky NSFR  předmět dnešní prezentace

14 metodologie - úvod  Top-down test aplikovaný na bankovní čtvrtletní data.  Top-down rysy zajišťují užití metodologie pro všechny banky v sektoru.  Test je s horizontem dopadu jeden rok, avšak s monitoringem výsledku každé čtvrtletí.  Test zahrnuje stavy i toky.  Součást metodiky je zohlednění silné vazby mezi bilanční a tržní likviditou a zpětná reakce bankovního sektoru.  Scénář testu je navázán na makrozátěžový scénář, výsledky zátěžového testu solventnosti, parametry a metodiku LCR a NSFR.

15 Metodologie – dvoukolový test Tři navazující kroky na horizontu čtvrtletí: 1) bankovní sektor zasáhnou tři exogenní šoky definované scénářem – úvěrové, tržní a likviditní, 2) banky za určitých podmínek reagují, přičemž tato reakce 3) zvýší reputační riziko každé reagující banky a systémové riziko v celém bankovním sektoru Jednotlivé kroky se 4krát opakují (4Q). Další předpoklady: nemožnost navýšit pasivní stranu bilance, vybrané vklady se do bank zpět nevrací.

16 metodologie – ukazatel hodnocení likvidity Jako ukazatel pro hodnocení odolnosti bank vůči likviditnímu riziku používáme indikátor likvidity (IL = likvidní rezerva/čistý odtok likvidity). Pomocí (IL) testujeme přiměřenost likvidní rezervy vůči splatnostnímu nesouladu. Tři situace: (1) (IL≥1) dostatečná rezerva  rozumný nesoulad nebo má stabilní zdroje financování, (2) (IL odtok ) a (3) (0≤IL<1) nedostatečná rezerva  nadměrný splatnostní nesoulad s převahou nestabilních zdrojů.

17 metodologie – likvidní rezerva Likvidní rezerva ( LR ) … … je vypočtena jako součet likvidních aktiv ( I ) každé banky ( b ), mezi které jsou zahrnuty následující položky ( i ):  hotovost (h = 0%),  vklady u centrální banky bez povinných minimálních rezerv (h = 0%),  dluhové cenné papíry (h jako obecné úrokové riziko; způsob účtování, typ emitenta, měna, pohyb výnosové křivky, splatnost),  akcie (h jako akciové riziko, kalibrace LCR).

18 metodologie – přítoky Předpokládané přítoky (IN):  IN zahrnují úvěry splatné do konce daného čtvrtletí.  Velikost srážky (p) se odvíjí od kvality a zajištění úvěru, tj. hypoteční úvěry mají nižší srážku než nezajištěné úvěry vůči jiným bankám.  (p) je funkcí pravděpodobnosti selhání (PD) a očekávaných úvěrových ztrát (LGD).  Vývoj PD a LGD je získán ze zátěžových testů solventnosti.

19 metodologie – odtoky Předpokládané odtoky (OUT):  OUT zahrnují veškeré závazky splatné do konce daného čtvrtletí (vklady a CP) a čerpání úvěrových linek,  Odtoková míra (r) se v případě úvěrových linek kalibruje dle LCR s rozlišením typu sektoru čerpající úvěr.  (r) je v případě dluhových cenných papírů rovna 1, neboť se nepřepokládá další emise.  (r) v případě vkladů reflektuje pojištění/zajištění a typ poskytovatele zdroje.  (r) v případě vkladů má dvě složky: benchmark (kalibrace LCR) + dodatečný odtok (je rostoucí funkcí výsledného CAR po zátěžových testech solventnosti).

20 metodologie – reakce bank 1 Reakce bank (R) se v modelu spustí při dosažení kladného čistého odtoku: Vzniklou mezeru mezi toky uzavře banka užitím rezervy:  Redukce části rezervy – hotovost, pohledávky za centrální bankou a cenné papíry v AFS portfoliu.  Zastavění části rezervy – dluhové cenné papíry držené do splatnosti.  Posloupnost užití: předpoklad minimalizace „ztrát z transakce“, nejdříve nejlikvidnější aktiva s nejnižšími srážkami.

21 metodologie – reakce bank 2 Koncept nabízí tři situace:  Dostatečná likviditní rezerva, banka je schopna v daném čtvrtletí mezeru mezi toky uzavřít:  Nedostatečná likvidní rezerva, neuzavřená mezera se přenáší do dalšího čtvrtletí:  Vygenerovaný odtok likvidity je pokryt přílivem. Reakce banky se neuvažuje.

22 metodologie – 2. kolo šoků 1 Reakce bank zvyšuje rizika a formou dodatečného tržního šoku dopadá zpět na bilanci bank:  Reputační riziko s dopadem pro reagující banky (stigma) – signalizace potíží s likviditou.  Systémové riziko prostřednictvím simultánní reakce bank na finančních trzích s dopadem pro všechny banky:  počet reagujících bank,  podobnost jejich reakce,  velikost reagující banky.  Tržní podmínky (s) : reakce na likvidním a rozvinutém trhu versus nelikvidním a mělkém trhu.

23 metodologie – 2. kolo šoků 2

24 metodologie – následující čtvrtletí  Každé čtvrtletí má svou dávku exogenních šoků danou scénářem (1. vlna šoků – parametry h, p, r ).  Jednotlivá čtvrtletí na sebe navazují, počínaje 2. čtvrtletí se zohledňují:  dopady z 1. vlny šoků předchozího čtvrtletí ( NetIn a LGap ),  dopady z reakcí bank (2. vlna šoků - parametr q ).  Výpočet indikátoru likvidity se změní:  Naakumulovaný čistý odliv ( LGap ) zesiluje reakci bank: …  … a dopad do bilance prostřednictvím vyšších tržních srážek :

25 příklad aplikace testu  21 bank působících v ČR,  data k 3. čtvrtletí 2015,  vstupy z makrozátěžového scénáře a výsledky z makrozátěžového testu z listopadu 2015,  sledují se dvě úrovně likvidní rezervy (analogie LCR), tedy dva indikátory likvidity:  úroveň 1: vysoce kvalitní a likvidní aktiva (hotovost, pohledávky za centrální bankou a státní dluhopisy),  úroveň 2: úroveň 1, korporátní dluhopisy a akcie.

26 makrozátěžový scénář z listopadu odtoky

27 makrozátěžový scénář z listopadu 2015 – přítoky a rezerva

28 výsledky – rezerva a indikátor likvidity

29 výsledky – struktura přítoků a odtoků

30 budoucnost Koncept modelu má svá zřejmá omezení bránící úplnému zachycení likviditního rizika:  nezohledňuje přímou mezibankovní nákazu (tzv. domino efekt),  zohledňuje se pouze obecné úrokové riziko navíc postavené na pohybu jen vládních výnosových křivek ve dvou měnách,  riziko úvěrového rozpětí (specifické úrokové riziko) se zohledňuje pouze endogenně,  měnové a nemovitostní riziko se nezohledňuje. … vazba je jednosměrná „od úvěrového rizika k likviditnímu riziku“, doporučují se modelovat oba směry….

31 relevantní literatura  KOMÁRKOVÁ, Z., RUSNÁK, M., HEJLOVÁ, H. (forthcoming): Vztah likviditního a úvěrového rizika v zátěžových testech likvidity ČNB, Czech National Bank, Zpráva o finanční stabilitě 2015/2016.  GERSL, A., KOMARKOVA, Z., KOMAREK, L. (2016): Liquidity Stress Testing with Second-Round Effects: Application to the Czech Banking Sector, Finance a úvěr- Czech Journal of Economics and Finance, 66, no. 1, s  KOMARKOVA, Z., GERSL, A., KOMAREK, L. (2011): Models for Stress Testing Czech Banks' Liquidity Risk, Czech National Bank Working Papers 2011/11  ČNB ( ): Zpráva o finanční stabilitě  BIS (2015): Making supervisory stress tests more macroprudential: Considering liquidity and solvency interactions and systemic risk, BIS, WP 29, listopad.  VAN DEN END, J. W. (2008): Liquidity Stress-Tester: A Macro Model for Stress- Testing Banks’ Liquidity Risk. Netherlands Central Bank, DNB Working Paper, no. 175.

32 Děkuji za pozornost Zlata Komárková Samostatný odbor finanční stability