Kam kráčíš komunito ? Změny terapeutických komunit v měnícím se světě. Bratislava 2008 Dr. Martina Richterová Těmínová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SOCIÁLNÍ INDIKÁTORY V RÁMCI MĚŘENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚVAHA NAD NEUDRŽITELNÝM STAVEM.
Advertisements

Videotrénink interakcí
Zkušenosti s implementací zdravotnických asistentů v provozu
Opatření na straně poptávky Drogové minimum SANANIM 4 – 6. ledna 2006.
Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné.
TERÉNNÍ PROGRAM BABYLON
Zákon o sociálních službách
Die Faehre. Vysokoprahové zařízení drogové pomoci Markéta Kolářová, 3. ročník SP.
Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Moravskoslezského kraje KRIZOVÉ CENTRUM OSTRAVA ul. Nádražní 196, Moravská Ostrava tel.: ,
Cíle o.s. SANANIM Poskytování profesionální pomoci a léčby problémovým uživatelům návykových látek Poskytování pomoci a léčby ve všech fázích rozvoje.
ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ a personální činnosti
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
ŠABLONA: III/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Jednotlivé typy skupin v TK Příklad TK Němčice. Skupinová práce v TK Individuální práce versus skupinová práce.
Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o. Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
Pedagogické minimum – lektorské dovednosti
TMG Radka Veselá IV/17 Stimulátory Motivátory Správné vedení firmy.
Problematika supervize pracovníků v sociálních službách
Zdravotnický asistent, druhý ročník Vývoj lidské společnosti Autor: Mgr. Lenka Březíková Vytvořeno: jaro 2012 SZŠ a VOŠZ Zlín ZA, 2. ročník, Planimetrie,
Role nelékařů v českém zdravotnictví
Klíčová otázka č. 4 Specifika péče o osoby bez přístřeší na akutní příjmové ambulanci z pohledu všeobecné sestry Mgr. Patrik Burda 26. – 27. listopadu.
Zdravotnictví řízené občanem Pavel Vepřek Tým DG plus.
► Škola: Střední škola právní – Právní akademie, s.r.o.  Typ šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT  Projekt: CZ.1.07/1.5.00/
On-line forma výuky Cvičení z techniky a technického vzdělávání Zpracoval: Jan Drobný (209671)
Konflikty uvnitř interdisciplinárního týmu Proč vznikají a co se s nimi dá dělat Mgr. Radka Alexandrová Psycholožka DLBsH Rajhrad.
Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí KOORDINACE SLUŽEB V PÉČI O KLIENTA V RT.
Zdravá škola.
ADVAITA, o. s. MUDr. David Adameček.
Mýty o léčbě tabákové závislosti u drogově závislých.
Péče o osoby s afázií.
Mgr. Radek Markus Centrum následné péče DROP IN Holečkova 33, Praha 5
„Hulda“ v terapeutické komunitě Josef Radimecký, Jakub Solčány AT Konference Měřín –
Cíle sociální politiky „Základní“ cíle (sociální), obecně: Dimenze ochrany před riziky: –Ochrana před chudobou –Ochrana navyklého životního standardu –Přesun.
Seminář kurzů Alfa Praha Příprava a péče o kvalitní tým kurzu.
Motivování klientů k změně ve vazební věznici Lidija Pilat Sdružení Podané ruce,o.s.Brno.
Terapeutické komunity Metody sociální práce ETF/Jabok PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
ZÁKLADNÍ ŠKOLA BENÁTKY NAD JIZEROU, PRAŽSKÁ 135 projekt v rámci operačního programu VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Šablona číslo: III/2 Název: Inovace.
Přednáška č. 2 Druhy skupin
Teorie vzdělávání dospělých
Model transkulturní péče
Androdidaktika Vzdělávání. Smyslem vzdělání je dosáhnout moudrosti, nejen prostého vědění J. A. Komenský.
Projektová výuka na školách HEURÉKA CZ, spol. s r.o vzdělávací společnost pro podporu a rozvoj efektivity a adaptability lidských zdrojů a mezilidských.
Výchova ke zdraví v porodní asistenci
Návrh legislativních změn v oblasti náhradní rodinné péče (výstupy projektu) PhDr. Miloslav Macela Praha, 16. června 2015.
1 Budoucnost komunitních služeb v ČR Zuzana Jentschke Stőcklová náměstkyně ministryně pro sociální a rodinnou politiku.
Vývoj sociální práce v ČR
Řízení a plánování kariéry
Terénní sociální práce s uživateli drog v sociálně vyloučených lokalitách JAKUB ČERNÝ ROMAN HLOUŠEK.
Projekt,,NO DRUGS”. O čem dnes uslyšíte ?? Definice drogy Proč lidé berou drogy? Drogová závislost Rozdělení drog Rizika užívání drog Prevence Léčba Druhy.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
Naše zařízení a služby o Terapeutická komunita ADVAITA v Nové Vsi o Centrum ambulantních služeb v Liberci o Program ambulantního poradenství o Doléčovací.
Zapojení a integrovaný multidisciplinární tým Jane Bruton Clinical Research Nurse.
KA 05 – Poradenství pro osoby ohrožené recidivou drogové závislosti a osoby blízké Název projektu: Individuální projekt města Chebu na změnu situace sociálně.
Varianty řešení problémů s užíváním návykových látek spolupráce se specializovanými zařízeními SEČ říjen 2007 Dr. Martina Richterová Těmínová.
Projekt na podporu neformální péče v ORP Hodonín
Terénní programy pro Liberecký Kraj K-centrum Liberec K-centrum Česká Lípa Protidrogový program v penitenciárních zařízeních.
Kontaktní centra.
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb
Modrý kříž v České republice
Koncepce rozvoje sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením poskytovaných příspěvkovými organizacemi Zlínského kraje na období Luhačovice.
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Teorie vzdělávání dospělých
Terapeutické komunity
Péče o osoby s afázií.
Věk sám o sobě není důvodem zvýšené potřeby péče.
Mezioborový přístup v SP východiska, podmínky, metody
§ 49 Domovy pro seniory. V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž.
Rodičovství biologické a pěstounské
Nepříznivé sociální situace spojené se stárnutím senior v domácí péči
Transkript prezentace:

Kam kráčíš komunito ? Změny terapeutických komunit v měnícím se světě. Bratislava 2008 Dr. Martina Richterová Těmínová

Změny společenských hodnot a priorit drogové politiky  Šíření HIV, epidemie AIDS – poslední dekády 20. stol.  Více se uplatňuje přístup harm reduction. Jejímž cílem je snížení rizik, nikoli změna životního stylu klienta  Zvýšil se zájem o substituční léčbu, účinný a levný nástroj HR - 4. farmakologická revoluce a zároveň vrácení léčby do kolébky zdravotnictví  Snižování nákladů na léčbu a přesun prostředků do HR

 Tlak na snižování nákladů na léčbu a přesun prostředků do HR  Rozvoj intenzivních ambulantních programů – vysoce efektivních  Formuluje se nový model léčby a konfrontuje se se „starými TK“  Profesionalizuje se personál

Starý a nový model léčby závislostí  Jednou závislý, vždy závislý  Skepse vůči možnostem klientů i terapeutů  Léčbu je vhodné zahájit, až když je klient v debaklu  Závislost může být vývojově překonána  Realistická důvěra v lidské možnosti  Léčba čím dříve, tím lépe

 Čím léčba déle trvá, tím lépe  Výchozím bodem léčby jsou požadavky a pravidla zařízení  Cílem je abstinence a sociální adaptace  Dosáhnout toho jde vyžadováním dospělého chování  Přiměřený čas a intenzita  Východiskem jsou potřeby a možnosti klienta  Cílem je kvalita života  Podporou růstu a vyrovnáním se s vývojovými úkoly

 Základním morálním principem je vina ze selhání a náprava  Klíčový prvek režim, konfrontace, zvyšování frustrační tolerance  Motivace je věcí klienta  Odpovědnost za vlastní pozitivní potenciál  Řád, porozumění, podpora, interpersonální učení  Motivace klienta je problém terapeutů

 Stejná léčba pro všechny  Terapeut je trenér sociálních dovedností, manažer kontraktu  Residenční léčba je sbestředná  Individualizace  Průvodce  Residenční léčba je součástí kontinua

Krize TK  Potřeba změn vyvolala krizi tradičních TK a to především u personálu a přinesla řadu otázek, ke kterým se každá komunita, každý odborník musel postavit

Co je cílem léčby?  Abstinence versus příprava na život  Může úspěšný absolvent TK užívat nějaké návykové látky?

Poskytování diferencované péče v TK  Jak poskytovat diferencovanou péči a přitom udržet komunitní soudržnost, pocit sounáleřžitosti, společenství jako celku.

Individualizovaný přístup versus terapeutický potenciál společenství  Jaké místo má individuální terapie v komunitě?  Jaká míra individuální práce je únosná.

Konfrontace versus empatie  Jde to sloučit?  Nejsou konfrontací ohroženy některé skupiny klientů?

Hierarchie versus demokracie  Mohou ještě fungovat klaické hierarchické komunity?  Co to znamená omezená demokracie?

Co se v komunitách nemůže změnit ?  Mereki charakterizuje metaforou proměny terapeutických komunit:“hranice se proměnily v mosty“  Co musí být zachováno, aby terapeutická komunita zůstala terapeutickou komunitou?

Co se nemůže změnit? (Ottenberg 1993 )  Svépomoc společenství a vzájemná pomoc jeho členů  Role členů týmu a klientů jako vzorů pro ostatní  Sociální učení produkující změny chování a postojů  Léčba plánovaná tak, aby klienti mohli těchto změn dosáhnout

Co se nemůže změnit v TK Ottenberg, Mereki 2004,De Leon 2004  Komunitní duch  Skupinový proces  Svépomocný terapeutický potenciál  Provozní soběstačnost  Role členů týmu a klientů jako vzorů pro ostatní  Sociální učení produkující změny chování a postojů

 24 hodinový dohled a péče  Plánovaný a strukturovaný léčebný program  Kardinální pravidla  Selektivní proces v komunitě /drop out klientů/