Zkušenosti s využíváním nástroje FACT Board Konference Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12.4.2016 MUDr. Petr Hejzlar Péče o duševní.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Podpora plánování rozvoje sociálních služeb formou založení odborných partnerství CZ.1.04/3.1.03/
Advertisements

2. část Zařízení zajišťuje praní prádla, úklid společných i bytových prostor. Zejména uživatelé pobočky jsou podporováni v nácviku péče o domácnost.
Strategické řízení školy s využitím sebehodnocení školy dle modelu CAF RNDr. Hana Žufanová.
Magdaléna Štochlová, Aleš Lang 11. září 2013 Komunitní služby v oblasti bydlení.
Asistenti pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním a jejich role ve škole.
Mgr. Břetislav Košťál, DiS. ambasador projektu "Na vlastní kůži" Deinstitucionalizace a reforma péče o duševní zdraví v ČR Konference Na vlastní kůži 19.4.
Odborné sociální poradenství Poradna KLÍČ. Historie Pilotní projekt „Klíč“, odborná práce s 21 rodinami (problémový rozvod, výchovné problémy dětí,
Spolupráce OSPOD se školami a školskými zařízeními TENTO PROJEKT JE FINANCOVÁN Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ.
Příčiny a možnosti zvládání nevhodného chování žáků Se zaměřením na negativní sebehodnocení.
IX. Krajská konference k primární prevenci rizikového chování Prima třída PRIMA Gymnázium Ladislava Jaroše Holešov Mgr. Zdeněk Hrnčiřík.
Důležitost propojování sociální a zdravotní péče pro duševně nemocné- jak by měl vypadat úspěšný systém začleňování osob s psychiatrickou diagnózou MUDr.Lenka.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje MUDr. Jan Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Fokus.
Plánování sociálních služeb a transformace aneb Systémově, společně a statečně Šárka Hlisnikovská Role obcí v transformaci sociálních služeb 25. – 26.
Fokus Praha o.s. Nová struktura vedení Fokusu Praha – rok 2005.
Psychiatrické nemocnice a jejich role MUDr. Jaromír Mašek Psychiatrická nemocnice Havlíčkův Brod
Zahájení tvorby Komunitního plánu sociálních služeb pro město Žatec Mgr. Petr Antoni Dne
Podpora odborných partnerství v sociálních službách, existuje ano či ne?
Projekt Zvyšování kvality života uživatelů sociálních služeb se zdravotním postižením ve Zlínském kraji je spolufinancován Evropským sociálním fondem prostřednictvím.
Městský úřad Šumperk Implementace modelu CAF
Moje představa o koordinované rehabilitaci Bc. Václav KRÁSA Předseda NRZP ČR.
Mgr. Bedřich Myšička vrchní ředitel sekce ekonomické Sekce ekonomická 10. dubna 2014.
Komunitní plánování sociálních služeb ve městě Brně Bc. Monika GALKO DiS. Odbor sociální péče MMB Konference „Plánování rozvoje sociálních služeb – dobrá.
Datové tržiště zaměřené na faktory ovlivňující vzdělávání dospělých a rozvoj lidských zdrojů s ohledem na trhu práce.
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY CENTRUM PRIMÁRNÍ PREVENCE SEMIRAMIS o.s. Mgr. Simona Krajíčková.
Projekt Zvyšování kvality života uživatelů sociálních služeb se zdravotním postižením ve Zlínském kraji je spolufinancován Evropským sociálním fondem prostřednictvím.
Dobrovolnické centrum 1. Základní údaje Dobrovolnické centrum Oblastní nemocnice Příbram, a.s., vzniklo 1. prosince V centru máme v průměru kolem.
Provázanost zdravotních a sociálních služeb v péči o umírající
PhDr. Kateřina Kubalčíková, Ph.D.
Plánování rozvoje sociálních služeb Ústecký kraj
Úřad práce České republiky
STANDARDY KVALITY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH „SKSS“
Název projektu: Drogové závislosti - násilníci a oběti Bc
EVALUACE v OP RLZ PaedDr. Jaromír Krejčí Mgr. Jana Ostrýtová MŠMT.
Praha, 1. – ročník mezinárodní konference k profesnímu rozvoji pedagogických pracovníků Profesní rozvoj pedagogů.
Od skupiny ke kooperaci
Výchozí stav DOZP Zašová
Veřejná správa, Regionální rozvoj Litoměřice Jan Jůna 2012
STANDARDY KVALITY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH „SKSS“
Základní informace o poskytovateli
Služby následné péče.
Společenská odpovědnost organizací Město Třebíč 21. září 2017
Workshop projektu systémová podpora sociální práce v obcích na téma:
Digitální učební materiál
Role a možnosti spolupráce s orgány sociálně-právní ochrany dětí
Sociální práce a veřejné opatrovnictví
Role sociální práce ve vztahu k výkonu veřejného opatrovnictví Hradec Králové Workshop je pořádán v rámci projektu Systémová podpora sociální.
SOS-Kinder- und Jugendhilfen
Role sociální práce ve vztahu k výkonu veřejného opatrovnictví ORP Chrudim Podpora sociální práce v obci Chrudim a ve správním obvodu obce s rozšířenou.
Materiál byl vytvořen v rámci projektu
Podnikové dětské skupiny Kristina Zapletalová
Sebehodnocení školy z pohledu zřizovatele (obce)
A co dál - aneb jak spolupracovat a komunikovat spolu i bez projektů
phdr. Hana pazlarová, ph.d.
Dopadová a nákladová evaluace CDZ
Metoda VTI Intenzivní forma pomoci v domácím prostředí rodiny, přímo tam, kde problém vzniká (80.léta 20. stol. v Holandsku) Rodiny, které mají obtíže.
Ing. Stanislava Správková
Standardy činností sociální práce ve veřejné správě příspěvek Hradec Králové Praha Systémová podpora sociální práce v obcích reg. č. CZ /0.0/0.0/15_017/ ,
PROCES STANDARDIZACE SOCIÁLNÍ PRÁCE V LOVOSICÍCH
Model intenzivní podpory
Klíčové aktivity projektu
Online databáze pro ohrožené rodiny a děti v ORP Chrudim SÍŤ POMOCI A PODPORY na Chrudimsku V RÁMCI PROJEKTU EFEKTIVNÍ ŘÍZENÍ SÍTĚ SLUŽEB PRO OHROŽENÉ.
Model intenzivní podpory
Rodičovské kompetence – silní rodiče v našem pohraničí
Sociální služby Vsetín, příspěvková organizace
Martin VLASTNÍK, vedoucí oddělení politiky nerostných surovin
Podpora samostatného bydlení
Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD)
Terénní krizová služba
Koncepce dostupného bydlení v Jablonci n/N
NABÍDKA ŠKOLENÍ CE 2017 / 18 Q2.
Transkript prezentace:

Zkušenosti s využíváním nástroje FACT Board Konference Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním MUDr. Petr Hejzlar Péče o duševní zdraví, z.s.

Poskytovatel sociálních služeb registrovaný v Pardubickém a Královéhradeckém kraji Založen v roce 1995 lidmi z psychiatrického oddělení Pardubické nemocnice Provozuje 7 regionálních týmů sociálních pracovníků v okresech Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí

Regionální týmy členné týmy V každém vedoucí týmu, který vedle přímé péče má i manažerské zodpovědnosti 2 výchozí metody – case management a psychosociální rehabilitace Přijetí klientů do služeb přes všechny členy týmu, potvrzuje týmová dohoda a posouzení skóru GAF Ambulantní a terénní práce Spolupráce se všemi lůžkovými psychiatrickými zařízeními ve spádové oblasti (např. účast na primářských vizitách nebo zvláštní porady obou zařízení) Pobočky Pardubice, Hradec a Chrudim provozují také nácvikové byty (celkem 15 bytů, 25 míst)

Statistika 2014

Flexibilní asertivní komunitní léčba (Manual Flexible ACT, van Veldhuizen, Bähler, 2013) Multidisciplinární týmy pro zejména terénní práci s vážně duševně nemocnými (SMI*), definovaný regionální spád cca 50 tis. obyvatel (pozn.- vedle toho řada dalších rehabilitačních programů) V péči zpravidla kolem 200 klientů Tým – 10 až 12 lidí (většina plný úvazek): 1 psychiatr, 1 kl. psycholog, 1 peer pracovník, 4-8 psychiatrických sester, 1-2 soc. pracovníci, 1 specialista na podporované zaměstnávání (IPS); min. 2 členové týmu musí mít výcvik v terapii duálních poruch (IDDT) *Ruggeri et al., 2000, F2, F3, > 2 roky, GAF ≤ 50 PDZ 2014: 32% nových klientů

Flexibilní asertivní komunitní léčba (Manual Flexible ACT, van Veldhuizen, Bähler, 2013) 2 způsoby fungování, které se flexibilně mění podle stavu konkrétního klienta: –80% klientů v režimu individuálního case managementu (ICM) –10-20% klientů v krizovém stavu (+noví ve službě) – sdíleni celým týmem (shared caseload), každodenní porady týmu (FACT board), zapojení pracovníků připomíná „hospitalizaci bez nemocnice“ (ACT)

Srovnání intensivního case managementu (ICM) a asertivní komunitní léčby (ACT) ACTICM Týmový přístup, všichni klienti jsou sdíleni týmem Část klientů je v individuální péči jednoho case managera Větší důraz na asertivní vyhledávání a kontaktování klientů Menší důraz na asertivní vyhledávání a kontaktování klientů Služba se prakticky neukončuje (dlouhodobá dispenzarizace) Službu je možno ukončit (klient je stabilizovaný, odmítá spolupráci, je dlouhodobě hospitalizován) Důraz na medicínskou orientaci (klíčová role psychiatra a psychiatrické sestry) Důraz na práci se silnými stránkami klienta Tým by měl pokrýt potřeby klienta - nemusí zprostředkovávat další služby Důraz je na zprostředkování dalších služeb Převzato od J.Stuchlíka

FACT Board Excel. tabulka s přehledem klientů vyžadujících intenzivní péči („ACT režim“) Pomůcka pro koordinaci aktivit a výměnu informací Každodenní ranní porada celého týmu min. Kategorie: –Prevence krize (objevení příznaků relapsu psychózy i závislosti) –Intenzivní krátkodobá péče (např. návrat domů po hospitalizaci) –Intenzivní dlouhodobá péče (prolongované dekompenzace, nízký skór GAF) –Klienti vyhýbající se kontaktu (s rizikem zanedbávání a sociálních konfliktů, asertivní poloha služby) –Hospitalizovaní klienti (kontinuita péče, příprava na dimisi) –Noví klienti (na Tabuli min. 3 týdny, požadavek setkání s 3-4 různými členy týmu) –Klienti se soudně nařízenou léčbou

Proč FACT Board (Tabule)? Profesní růst a ambice pracovat s náročnějšími případy (viz též interní šetření „GAF“) Zájem prohloubit spolupráci s ambulantními psychiatry a překlenovat organizačně oddělené „světy“ sociálních služeb a zdravotnictví Očekávání reformy psychiatrické péče – „trénink“ na zavádění služby typu Centra duševního zdraví

Proces… Inspirace – konference o Case managementu v Brně XII2013, konzultace s kolegy z Fokusu Mladá Boleslav, Fokusu Vysočina a Prahu Brno Jaro technické řešení, příprava týmů na zavedení Tabule; šetření zájmu ambulantních psychiatrů Léto a podzim 2014 – zkušební provoz, vyhodnocení a doporučení pro další používání Tabule Leden 2015 – zpracování a distribuce manuálu pro spolupracující ambulantní psychiatry Březen 2016 – výměna zkušeností mezi týmy, hodnocení běžného provozu

Tabule v databázi Highlander XYXY XY AZ

Mapování zájmu psychiatrů: 35 obeslaných dotazníkem, 22 odpovědělo, 19 mělo zájem o nějakou formu spolupráce Mohu dávat podnět, aby byl na Tabuli přidán a projednáván klient, který je v mé ambulantní léčbě a zároveň užívá služby týmu PDZ a který se z mého ohledu ocitne v krizové situaci. 18x Když budu mít od týmu informaci, že na tabuli byl umístěn můj klient, tak mohu využívat možnost vzdáleně nahlížet do záznamů v Tabuli a mít tak informace o chystaných intervencích. 17x Mohu se vyjadřovat k chystaným či provedeným intervencím týmu (např. jak hodnotím jejich přínos pro zdravotní stav klienta). 15x Mohu se vzdáleně (telefonicky, pomocí Skypu) zapojit do porad týmu, na kterých bude projednáván klient v mé ambulantní péči. 7x Mohu se osobně zapojit do porad týmu, na kterých bude projednáván klient v mé ambulantní péči. 5x Mohu se zapojit do intervencí prováděných v terénu, např. návštěvní službou. 6x

Poznatky ze 4 měsíců zkušebního provozu Klienti zvládají kontakt s více lidmi z týmu dobře; ukazuje se, že je to pro ně docela přirozené, a „řeší to“ méně než tým Frekvence: funguje to, když se tým nad Tabulí schází aspoň 3x týdně Nefunguje výměna informací bez akce (rozdělení úkolů mezi více pracovníků a jasné krátkodobé) – schůzky nad Tabulí jsou pak neefektivní a frustrující Přeceňujeme význam vlastní osoby pro klienta; můj klient v krizi = nedělám nutně víc, hlavně si říkám o pomoc kolegům Pro klíč. pracovníka je užitečné vidět, jak s klientem pracují kolegové Když je klient sdílen více lidmi, pracovníkům se lépe drží odstup v posuzování situace Organizační aspekt: stručnější a výstižnější dokumentace, pružné plánování pracovní doby, větší frekvence = kratší schůzky

Poznatky z běžného provozu: případové ilustrace SITUACE: klient, 38 let, většinu dospělého života pobýval v sociálních rezidenčních zařízeních, 6 měsíců hospitalizovaný v PN Kosmonosy, do soc. ústavu se vrátit nechce, z naší strany nabídka bydlení v tréninkovém bytě POSTUP: –3 měsíce příprava: seznámení s většinou týmu, pojmenování rizikových faktorů a obvyklých projevů relapsu, zařizování praktických záležitostí; –po propuštění z hospitalizace využití Tabule – nastavení frekvence 2-3 návštěv denně, zapojen skoro celý tým, schůzky nad tabulí 3x týdně; –vedle schůzek pohotovost na telefonu, služba i přes víkend; 2 týdny této frekvence kontaktů, pak zvolňování

Poznatky z běžného provozu: případové ilustrace SITUACE: klient, 46 let, bydlící s matkou, která zajištovala základní péči a veškeré domácí práce, klient na matku fixovaný; nenadálá situace – vážná nemoc matky, hospitalizace, úmrtí; následně další praktické i emocionální zátěžové situace (např. rodina si nepřála účast klienta na smuteční hostině; POSTUP: –Tabule využita vzhledem k nečekanosti situace a hrozbě zhoršení zdravotního stavu při absenci obvyklé podpory od matky; –intervence 3x týdně a pohotovost na telefonu, vedle 3 pracovníků zapojen bratr klienta, 2x týdně komunikace s klientovou psychiatričkou ohledně nastavení dávkování léků; –monitorování zdravotního stavu, emoční podpora, nácvik zvládání domácnosti (vaření základních jídel), pomoc s organizací pohřbu včetně finančního zajištění;

Poznatky z běžného provozu: reflexe pracovníků Díky využívání Tabule dokážeme lépe ušít podporu klientovi na míru, zejména v zajištění základních potřeb (příklad – klient 3 týdny bez financí, bez prostředků na jídlo) Máme více nápadů (např. jaké jsou priority, jaké možnosti řešení) Dokážeme rychleji reagovat na změny situace Dokážeme přesněji vyhodnocovat rizika Výpadek klíčového pracovníka (nemoc, stáž) nemá takový negativní vliv, když klientský případ na Tabuli Zkušenost se sdílením klientů nás přirozeně vede to více využívat i u dalších případů (jakási pozitivní indukce) Díky Tabuli se daří rychleji zapojovat ostatní pracovníky – rychleji se orientují, jak ke klientovi přistupovat Funguje korektivní reflexe od týmu (např. „už není potřeba tolik podpory“)

Poznatky z běžného provozu: reflexe pracovníků U nových klientů, kteří procházejí krizovým stavem, si nejsme jistí střídáním pracovníků (může to být na úkor vytváření vztahu důvěry s klientem) Jsou vysoké nároky na předávání skutečně důležitých informací (stručně a k jádru věci) Nefunguje to, když některý kolega má jiný přístup (je laxnější, vidí jiné priority, nedodržuje domluvy a neřekne to) – čili velké nároky na týmovou otevřenost a vyhnutí se parakomunikacím Když probíhá hodně intervencí ve více pracovnících, tak se ne vždy daří kontinuita (obrazně řečeno, jeden kolega nezačne přesně tam, kde ten před ním skončil)

Poznatky z běžného provozu: přesahy do organizace Chybí jasné pojmenování 2 podmnožin klientů na Tabuli – jedna, kde skutečně sdílíme (akci, ne jen informace), a druhá, kde jsme v pohotovosti (monitorujeme) Nemáme jednotné pojetí (postupy) pro rozhraní „dobrovolnost / asertivita“; různé týmy mají jinak nastavenou pomyslnou hranici, do kdy se držet stranou, když klient „nic nechce“ Více instruovat týmy, pro jaké typy klientů se užívání Tabule hodí (posílit indikační jistotu) Chybí nám další vnitřní diskuse o využívání hospitalizací (hlubší pohled, kdy k nim směřovat, kdy se jim vyhnout a hledat alternativy)

Děkuji za pozornost!