Vyhodnocení 5. ročníku soutěže pro mladé výzkumníky do 35 let o Cenu prof. Františka Vencovského Téma: Evropská ekonomika – návrat k růstu nebo dlouhodobá stagnace?

František Vencovský Hospodářské noviny, 28. listopadu 2000: „Hospodářský růst nemůže být izolovanou prioritou“ Finanční a devizová rovnováha musí zůstat podmínkou zdravého ekonomického rozvoje. Dlouhodobé finanční nerovnováze se obětuje strukturální rovnováha i měnová stabilita, obojí s dopadem na investiční výkonnost ekonomiky.

Evropská ekonomika – návrat k růstu nebo dlouhodobá stagnace? Výzva k účasti směřovala na následující oblasti: –měnová a finanční teorie, –finanční trhy a jejich regulace, –hospodářská a sociální politika, –aktuální problémy evropské měnové integrace –s případným přesahem do příbuzných oblastí. Byly očekávány příspěvky zaměřené jak teoreticky, tak i s hospodářsko-politickými aplikacemi. Do soutěže se mohli přihlásit autoři, kteří –v roce vyhlášení soutěže dosáhli maximálně 35 let –občany ČR nebo mají dlouhodobý pobyt v ČR.

Původnost soutěžních prací: –zasílat bylo možno příspěvky, které ještě nebyly knižně nebo časopisecky publikovány. –publikování ve formě příspěvků na konferencích, working papers nebo kvalifikační práce byla však přijatelná. Práce byly hodnoceny anonymně členy hodnotícího výboru.

Složení nominačního výboru: Bohuslava Šenkýřová – předsedkyně, rektorka VŠFS Mojmír Helísek – odborný garant soutěže, VŠFS Oldřich Dědek – Univerzita Karlova Jaroslav Vostatek – VŠFS Štěpán Jurajda – CERGE-EI Martin Macháček – VŠB-TU Svatopluk Kapounek – Mendelova univerzita Petr Dvořák – VŠE Jan Frait – ČNB

Nominační výbor dal doporučení předsedkyni výboru – rektorce VŠFS –odměnit autory 3 prací, –udělit v tomto ročníku hlavní cenu prof. Františka Vencovského. Dosavadní laureáti 1. ceny soutěže: –Adam Geršl, ČNB (nyní také JVI IMF) –Filip Novotný, ČNB –Jakub Seidler, ČNB (nyní hlavní ekonom ING Bank) –Filip Matějka, NHÚ AV ČR a CERGE-EI –Barbara Pertold-Gebicka, IES FSV UK –Tomáš Konečný, ČNB (nyní také ESRB, VŠFS)

Autoři odměněných prací –magisterské studium na Státní ekonomické univerzitě v Bělorusku, CERGE-EI, Masarykově univerzitě, FSV UK –doktorské studium ukončené či probíhající – CERGE-EI, FSV UK, Masarykova univerzita Zaměstnavatelé: –CERGE-EI, Masarykova univerzita, ČNB Kde si práce můžete přečíst? –vítězné práce budou publikovány ve vědeckém časopise ACTA VŠFS

František Vencovský Hospodářské noviny, 28.listopadu 2000: „Hospodářský růst nemůže být izolovanou prioritou“ Záleží na koncepčním slaďování fiskální a monetární politiky, aby střet zájmu na hospodářském růstu se zájmem na finanční a devizové rovnováze nebyl řešen způsobem…který je rizikový pro dlouhodobý zájem na finanční a měnové stabilitě. Nelze preferovat hospodářský růst, který by byl založen na nezdravých financích a penězích.

3. místo a věcnou cenu získává PhDr. Jakub Matějů, M.A. – ČNB Jak může uvolněná měnová politika přispět k růstu bublin v cenách aktiv a prohloubit úvěrový cyklus (EN)

Jakub Matějů: ve svém výzkumu se zabývá mj. transmisí měnové politiky v prostředí nedokonalých finančních trhů; souvislostí měnové politiky, úvěrového cyklu a bublin na trzích aktiv. Soutěžní práce: –zaměřuje se na bubliny v modelu všeobecné rovnováhy, které mohou být důsledkem morálního hazardu investorů, kteří poptávají vyšší než optimální množství rizikových aktiv. –dochází k závěru, že expanzivní měnová politika může spouštět finanční cyklus v podobě nárůstu cen rizikových aktiv, s implikacemi pro nabídku úvěrů a investiční aktivitu v případě že tato nadhodnocená aktiva mohou být použita jako kolaterál. –z hlediska doporučení se řadí do proudu, který nepovažuje reakci měnové politiky na ceny aktiv za přínosnou.

1. dělenou cenu místo a také poloviční podíl na peněžní prémii 200 tis. Kč získávají: Mgr. Volha Audzei, M.A. – CERGE-EI, ČNB: Získávání informací a nadměrné riziko: role úrokových sazeb a volatility na trzích (EN) Ing. Hana Lipovská – Masarykova univerzita: Fiskální placebo

Volha Audzei: ve svém výzkumu se zabývá mj. zabývá makroekonomickými modely s přihlédnutím k finančním frikcím. Soutěžní práce: –zaměřuje se na problém podstupování rizika ze strany finančních investorů, resp. na to, zda je nízké úrokové sazby a nízká tržní rizika mohou motivovat k přijímání zvýšených rizik. –dochází k závěru, že nízké úrokové sazby a/nebo potlačená tržní volatilita snižují motivaci k získávání informací o rizikových aktivech a podporují zaujímají vyšších pozic s rizikovým profilem.

Hana Lipovská: ve svém výzkumu se zabývá fiskální politikou, teorií lidského kapitálu a politickou ekonomií konfliktu v oblasti dezintegračních tendencí. Soutěžní práce: –zaměřuje se na problém implementačních zpoždění vládních intervencí během ekonomických krizí; vrací se k tématu proticyklické keynesiánské fiskální politiky. –autorka vysvětluje, proč může být zamýšlená proticyklická politika nakonec procyklická. –zavádí koncept „fiskálního placeba“, kdy vládní zásahy v podobě fiskálních opatření plní primárně signalizační funkci; –vysvětluje, že v případě fiskálního placeba implementační zpoždění nemusí nutně mít negativní efekt; fiskální placebo díky své informační funkci může v krizi zmírnit negativní sentimenty v ekonomice.