EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Ekonomická podstata poskytování zdravotních služeb.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Úloha státu v tržní ekonomice
Advertisements

Koncepce politiky bydlení v ČR do roku 2020 a sociální bydlení 18. Září 2012.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Je zdravotnictví veřejný statek? Zdravotnické statky nesplňují základní charakteristiky pro veřejný statek – nejsou nevylučitelné ze spotřeby a nejsou.
Problematika zdravotnictví
Financování zdravotnictví ČR
Role MZ ČR v souvislosti s veřejnou podporou – financování investic ve zdravotnictví
Zdravotnictví V odvětví zdravotnictví v ČR je zaměstnáno pracovníků a výdaje státního rozpočtu do tohoto odvětví představuji asi 9% HDP. Po roce.
Dnešní možnosti zdravotních pojišťoven při nákupu zdravotní péče Vladimír Kothera generální ředitel Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE Kladno, září 2005.
Reforma zdravotnictví ČSSD Zdravotnický systém potřebuje postupné úpravy a změny, tedy evoluční způsob reformy. Pravicové strany se v posledních letech.
Tomáš Julínek Reforma zdravotnictví. Základní charakteristiky ideových pohledů na zdravotnictví - duben 2001  Zvýraznění role občana  Zdravotnická zařízení.
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)
NS-LEV 21 pro lepší zdravotnictví prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc „Nenechat nadnárodní vlivy zprivatizovat české.
REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ „Zdravotnictví nejvyšší kvality dostupné pro všechny!“ MUDr. David Rath.
Page  1 Několik teoretických poznámek ke kvalitě českého zdravotnictví v zrcadle systémového přístupu MUDr.Rudolf Střítecký FM J.Hradec VŠE Praha Vedoucí.
Role ceny zdravotní péče – ekonomický pohled PhDr. Lucie Antošová Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.
Trh a tržní mechanizmus Ne chaos, ale ekonomický řád.
Reforma českého zdravotnictví poznámky a připomínky
SMÍŠENÁ EKONOMIKA A PŘÍČINY EXISTENCE VEŘEJNÉHO SEKTORU
Národohospodářské soustavy a hospodářská politika Ing. Vojtěch Jindra.
Vzor titulní strany: Sociální služby 2. ročník Studijní obor: Sociální činnost Každý nový snímek musí mít logo a název projektu včetně čísla!!! Rozložení.
Česká republika a Slovensko dvě země, dvě reformy Dialogem ke změně – slovenská zkušenost CERGE-EI, Praha, PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo.
MARKETINGOVÝ MIX.
Struktura přednášky Tržní selhání a mikroekonomická politika
 Vytvořit vhodné a stabilní prostředí pro podnikání  Omezovat stínovou ekonomiku / nezákonné, nemorální, nezdaněné/  Řešit selhání trhu.
ZDRAVÍZDRAVÍ Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.
Mikro a makroekonomické aspekty tělesné kultury
Financování kapitol státního rozpočtu II
Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb
Trh bydlení EKBY- 4. přednáška 15. března Specifika bydlení heterogenní, komplexní zboží zboží dlouhodobé spotřeby fixace v prostoru ostatní specifika:
Vzdělání z hlediska teorie statků
Veřejné finance Veřejný sektor, veřejné statky
Sociální politika Téma: Zdravotní politika
Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR a jeho vývoj Vladimír Kothera generální ředitel ZP M-A prezident SZP ČR Duben 2008.
Zdravotnictví EVSE 17/10/2008.
Zdraví a jeho determinanty Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno.
Rozpočty obcí a krajů v roce 2009 v návaznosti na aktuální ekonomický vývoj Ministerstvo financí ČR Praha červen 2009 Jan Zikl ředitel odboru financování.
Jan Bodnár Deinstitucionalizace: cesty vpřed 14. – , Praha Reforma psychiatrické péče v ČR.
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2008 Ministerstvo zdravotnictví Praha,
Úhradová vyhláška2016 MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA Náměstek pro zdravotní pojištění, MZ ČR.
Veřejné finance Mgr. Oldřich Hájek. Financování zdravotnictví Financování zdravotnictví je odvozené od zdravotní politiky státu, ta vychází z: Stanovených.
Jak prosadit protikrizová opatření ve zdravotnictví? 16. června 2009.
Financování zdravotnictví v ČR Kde jsme a jak dál? Ladislav Friedrich.
Globální akční plán WHO pro zdraví pracovníků na období Pavel Urban Státní zdravotní ústav WHO spolupracující centrum pro pracovní lékařství.
Zdravotnické reformní zákony Mgr. Martin Plíšek náměstek ministra zdravotnictví.
Leoš Heger Konference „Zdraví seniorů“ , PSP ČR Praha programové body TOP 09 zdravotnictví x senioři.
STABILIZACE A REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ Priority ministra zdravotnictví Tomáše Julínka pro funkční období Praha,
Zdravotnické systémy - 1 Zdravotnické systémy Pro zajištění zdravotní péče vytváří státy v oblasti organizace zdravotnictví určitou soustavu zdravotnických.
Rozvoj inovací v kontextu finančních možností českého zdravotnictví
REFORMA ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ
Správa sociálního zabezpečení
Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D.
Ministerstva zdravotnictví ČR
Ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost
Nezaměstnanost (a agregátní nabídka)
REFORMA VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ Z POHLEDU ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY
ÚLOHA STÁTU VE ZDRAVOTNÍ POLITICE
Veřejné Finance.
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Poptávka po zdravotní péči
Zpracovala Ing. Lenka Hřibová, říjen 2017
Finanční situace systému veřejného zdravotního pojištění a úhrady zdravotní péče v roce 2009 Praha, 20. listopadu 2008.
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
10. seminář Zdravotnictví.
Zdravotnictví: hospodářský kontext
Ing. Ladislav Friedrich, CSc.
Projekce veřejných příjmů a výdajů v oblasti zdravotnictví
Budoucnost domácí péče
Skupina poskytovatelů akutní lůžkové péče Dohodovací řízení pro rok 2020 Společný návrh ZP
Transkript prezentace:

EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Ekonomická podstata poskytování zdravotních služeb

Zdravotnictví  Základní pojmy  Systémy zdravotní peče a jejich financování  Zdravotní péče v ČR historický vývoj (srovnání systémů) historický vývoj (srovnání systémů) současný stav současný stav očekávaný vývoj – reforma zdravotnictví očekávaný vývoj – reforma zdravotnictví

Základní pojmy  Zdraví  Zdravotní péče  Zdravotní politika  Zdravotnictví  Zdravotní služby  Produkční funkce zdraví TEZE

Základní pojmy  je specifickou kategorií, neboť nemá povahu statku, není předmětem koupě či prodeje na trhu. Lze ho velmi obtížně definovat a ještě hůře měřit.  stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoliv pouze nepřítomnost nemoci. ZDRAVÍ

Základní pojmy  „široce pojatý souhrn sociálních, ekonomických, politických, kulturně výchovných a zdravotnických prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat a navracet lidem zdraví“ (Holčík, J., 1996).  Při péči o zdraví se prolínají individuální, rodinné a společenské aktivity a zájmy. PÉČE O ZDRAVÍ

Základní pojmy  souhrn cílů a nástrojů umožňující realizovat tyto cíle; rozhodovací procesy a opatření zaměřené na zdraví obyvatelstva  výsledným kritériem zdravotní politiky musí být zdravotní stav obyvatelstva ZDRAVOTNÍ POLITIKA

Základní pojmy  představuje odbornou část péče o zdraví.  chápeme ho resortně, jako soustavu zařízení a pracovníků, jejímž posláním je poskytování odborných zdravotnických služeb.  Jde o systém, který zahrnuje tyto složky: –zdravotnické služby –zdravotnická výroba –zdravotnické zásobování a odbyt ZDRAVOTNICTVÍ

Základní pojmy  jsou ty odborné aktivity, které jsou podnikány s cílem chránit, upevňovat a navracet zdraví lidí, omezovat negativní důsledky poruch zdraví, vést lidi ke zdravému způsobu života a zlepšovat kvalitu životního prostředí.  Jedná se o: –hygienické služby –léčebně preventivní péči –výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků –výzkum a vývoj na úseku zdravotnictví ZDRAVOTNÍ SLUŽBY

Základní pojmy  genetické předpoklady  životní prostředí  životní styl  úroveň zdravotní péče PRODUKČNÍ FUNKCE ZDRAVÍ 20 – 25 % 10 – 15 % 50 – 60 %

EKONOMIE ZDRAVOTNICVÍ EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

EKONOMIE ZDRAVOTNICTVÍ  Obavy z následků nerovnosti v příjmech.  Selhání na trhu zdravotních služeb. DŮVODY STÁTNÍCH ZÁSAHŮ

 Nedokonalá konkurence na trhu zdravotních služeb  Selhávání informovanosti na trhu zdravotních služeb  Faktor nejistoty na trhu zdravotních služeb a nekomplexnost tohoto trhu  Zdravotní služby jsou smíšené kolektivní statky  Externality vycházející ze spotřeby zdravotní služeb  Zdravotní služby jsou statky pod ochranou EKONOMIE ZDRAVOTNICTVÍ ZÁKLADNÍ MOMENTY PODMIŇUJÍCÍ POTŘEBU STÁTNÍCH ZÁSAHŮ NA TRHU ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

 na trhu ZS je omezený počet producentů tj. výrobců (omezený počet nemocnic, poliklinik ) a vstup na tento trh je relativně omezený  rozhodující část zdravotních služeb se realizuje prostřednictví organizací veřejně prospěšného charakteru  zdravotní služby nemají homogenní charakter  neexistuje suverénní spotřebitel, delegování odpovědnosti za rozhodnutí na poskytovatele služeb  přímé platby jsou spíše výjimkou jak pravidlem, ve většině případů pacient nezná reálnou cenu ZS z toho plyne nadměrná poptávka po službách EKONOMIE ZDRAVOTNICTVÍ NEDOKONALÁ KONKURENCE TRHU ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

 prostřednictvím veřejných rozpočtů: státních a místních (municipálních),  povinné pojištění,  dobrovolné pojištění,  zaměstnanecké pojištění,  dobročinnost, charita,  zahraniční pomoc (zejména u rozvojových zemí).  platby příjemců služeb s výjimkou placení pojistného Nepřímé financování Přímé financování SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ FORMY FINANCOVÁNÍ

model komerčního pojištění (USA) model veřejného pojištění (ČR, SR, SRN, Francie) model národních zdravotních služeb (financováno z daní – VB) Modely financování zdravotních služeb SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

 zvyšuje se transparentnost finančních toků  je usnadněn přechod na financování podle poskytnutých služeb  je systémově umožněno neutrální financování různých forem poskytování zdravotní péče (privátní, církevní, obecní, státní)  legislativně je identifikována úroveň poskytovaných služeb, ať se již jedná o standard nebo o určité státem garantované minimum  je umožněna existence konkurence plátců Výhody modelu veřejného pojištění SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

 administrativní náklady  pojištění ve spojení s financováním podle poskytnutých služeb (výkonů) může stimulovat růst množství výkonů nad společensky užitečnou mez (inflace výkonů)  pojišťovací systém je zaměřen především na lukrativní činnosti, nedostatečně stimuluje prevenci  při špatném odhadu pojistného hrozí na jedné straně kolaps zdravotní péče a na straně druhé neúměrný nárůst daňového zatížení obyvatelstva, nebo jeho skupin  bez finanční spoluúčasti na úhradě služeb se problém příliš vysoké poptávky stejně neřeší. Nevýhody modelu veřejného pojištění SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

 S vazbou na výkon  Bez vazby na výkon (ČR v minulosti) Metody úhrad SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

Metody proplácení služeb – ústavní (včetně nemocniční) péče  kombinovaná paušální sazba  jednotlivé druhy služeb  počet přijímaných pacientů  DRG Metody úhrad SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

Metody proplácení služeb lékařům  platby za provedené služby (specialisté – výkon = body)  platby na základě pacientů (praktičtí lékaři - kapitační platby)  platby podle odpracované doby (specialisté) Metody úhrad SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ

Metody úhrad SYSTÉMY ZDRAVOTNÍ PÉČE A JEJICH FINANCOVÁNÍ MODELY A METODY FINANCOVÁNÍ PRAKTIČTÍ LÉKAŘÍ

ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Zdravotní péče v ČR historický vývoj - srovnání  centralizace zdravotnictví  státní monopol na poskytování zdravotních služeb  jednotná zdravotnická soustava  omezená možnost svobodné volby lékaře  bezplatné poskytování zdravotních služeb a léků  kvantitativní rozvoj zdravotnické soustavy Charakteristiky modelu do 1990

Zdravotní péče v ČR historický vývoj - srovnání  decentralizace zdravotní soustavy  deetatizace a privatizace zdravotní soustavy  vícezdrojové financování  svobodná volba lékaře a garanta zdravotních služeb  spoluúčast občanů na úhradě zdravotnických služeb  rozvoj zdravotnické soustavy s ohledem na kvalitu a efektivitu  Převod nemocnic na kraje – financování (investiční výdaje)  financování provozu nemocnic – VZP, MZdr. ČR Charakteristiky modelu po 1990

Zdravotní péče v ČR

zjednodušené schéma financování

ZÁKLADNÍ PROBLÉMY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Úhradová vyhláška pro-rok-zaruci-ze-se-ceske-zdravotnictvi-nebude- zadluzovat_4416_1513_1.html

ZÁKLADNÍ PROBLÉMY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR  Makroekonomické problémy –Bude ekonomika schopna vytvořit zdroje pro pokrytí zdravotních potřeba?  Mikroekonomické problémy –Jsme schopni vybudovat efektivní systém zdravotní péče z ekonomického hlediska?  Mimoekonomické problémy –V jakém stavu je životní prostředí? –Jak se vyvíjí demografie obyvatelstva?

 VELMI PRUDKÝ RŮST VÝDAJŮ NA ZDRAVOTNÍ SYSTÉM –Jaké jsou výdaje na zdravotnictví? –Jaké jsou příčiny tohoto růstu?  VELMI VYSOKÉ VÝDAJE NA LÉKY ZÁKLADNÍ PROBLÉMY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR

OČEKÁVANÝ VÝVOJ  kvalitativní změny hodnot v systému  vyšší náklady na zdravotní péči  omezení nadměrné spotřeba zdravotních služeb  tlaky na růst výdajů vzhledem k demografickému vývoji  snižování přímé role státu v poskytování služeb  zvýšení motivace pacientů k omezování potřeb zdravotní péče (do zavedení poplatků)  Zjednodušení složitého a méně přehledného mechanismus financování zdravotních služeb  zavedení standardů zdravotní péče (zavádění) ZÁKLADNÍ PROBLÉMY POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČR

Zdravotní péče v ČR očekávaný vývoj  omezování nadměrné poptávky  zlepšení mechanismu financování  optimalizační podněty na straně nabídky

REFORMY EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

Reforma zdravotnictví  Regulační poplatek za návštěvu u lékaře – 30 kč (od 18 let věku)  Za položku na receptu – 30 Kč  Za den pobytu v nemocnici (léčebně, lázních) – 60 Kč  Za ošetření na pohotovosti – 90 Kč  Limit (2 500 Kč – let) (návštěva u lékaře, recept, doplatky na léky)  Poplatky se nehradí za: Preventivní prohlídku Hemodialýzu, odběr krve a kostní dřeně atd. Při léčení infekčních onemocnění V případě hmotné nouze …

reformy-zdravotnictvi-je-v-plnem- proudu_4549_2160_1.html Videozáznam k chystaným reformám realizace-reformy-zdravotnictvi-je-v-plnem- proudu_4549_2160_1.html

Léková politika  cílem lékové politiky je zajištění dostupnosti léčiv obyvatelstvu a regulace nákladů na léčiva  generika

Vývoj průměrných doplatků na léky a zdravotnické prostředky

 Motivace pacientů k účelné spotřebě zdravotní péče  Uvědomění si, že zdravotní péče, byť bez přímé úhrady, není zadarmo  Získání více prostředků na kvalitní péči o vážně nemocné  Očekávaný nárůst celkových příjmů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2008 se odhaduje na 3,5 až 4 mld. Kč  Očekávaná úspora celkových výdajů systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2008 se odhaduje na 4 mld. Kč  Skutečnost za rok 2008 – úspory, tržby - 10 mld. Kč Očekávané přínosy

ZMĚNA POPTÁVKY PO ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH V ROCE 2008

ZÁVĚR EKONOMICKÁ PODSTATA POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB

ZÁVĚR  V oblasti zdravotních služeb je asi nejcitelněji znát rozpor mezi ekonomickými možnostmi a zdravotnickými možnostmi chránit a navracet zdraví člověka.  Zdravotní systémy jsou v současné době pod vlivem ekonomické recese, která snižuje disponibilní zdroje k financování zdravotních služeb a současně jsou výrazným způsobem formovány demografických vývojem populace.

Literatura  REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení, odvětví veřejného sektoru  STIGLITZ, J. E. Ekonomie veřejného sektoru  Stránky Ministerstva zdravotnictví –  Vyhláška č. 396/2010 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezení objemu poskytnuté zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění pro rok 2011  Stránky českého statistického úřadu (Výsledky zdravotnických účtů ČR v letech Dostupné na:  Stránky OECD  A System of Health Accounts. Dostupné na: 36_1_1_1_1,00.html 36_1_1_1_1,00.html  OECD Health Data 2008 Dostupné na 