Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A
1848 – 1918 ústavní vývoj v rámci Rakouska-Uherska do roku 1848 absolutní monarchie 15. března vydána První rakouská ústava – nenabyla platnosti (Ferdinand V.) 4. března ,,Březnová oktrojovaná ústava“ – myšlenka jednotného monarchistic. státu (panovník, parlament – zákonodárná moc), koncept lidských práv (zrušeno 1851) únor ,,Únorová oktrojovaná ústava“ – výkonná moc císař 1867 prosazení dualismu -,,Prosincová ústava“ deklarace svrchovanosti dvou národů monarchie (společná zahr. politika, finance, obrana, panovník) 1907 všeobecné, rovné, přímé hlasovací právo (do 1918 vyloučeny ženy)
1918 – 1992 ústavní vývoj v rámci Československa Prozatimní ústava 1918 zákon č.37/1918 Sb Národní výbor, 13. listopadu 1918 – dát republice nejdříve zákon, úprava principů nejvyšších orgánů zřídila Národní shromáždění, prezidenta, vládu fce prezidenta: zástupce státu navenek, vrchní velitel ozbrojených sil, právo milosti… nejsilnější postavení parlament, nejslabší prezident
Ústava z roku 1920 zákon č. 29/1920 Sb. cíl Národního shromáždění přijmout definitivní ústavu přijat: volební řád do sněmovny, zákon o pravomoci senátu, jazykový zákon, zákon o obecních a okresních úřadech uvozovací zákon (10 čl.), další text (6 hlav) I. hlava – základní státní principy (demokratická republika), řešení postavení Podkarpatské Rusi II. hlava - zákonodárná moc (sněmovna 300, senát 150) III. hlava – vláda prezidenta republiky (35 +, 2x, politicky nezodpovědný, jmenuje a propouští ministry) IV. hlava – soudnictví, právo občana, zákonný soud V. hlava – občanská práva a svobody (rovnost občanů + povolání, svoboda tisku…) VI. hlava - ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin, odsouzeno odnárodnění inspirováno francouzskou, americkou, rakouskou, švýcarskou ústavou
Druhá republika (1938 – 1939) schválen zákon o autonomii Slovenskej krajiny + Podkarpatské Rusi Československo po přijetí zákonů není unitárním státem (nejednotný právní řád) 14. března konec 2. republiky → odtržení Slovenska
Období změna státního zřízení – ustavena tzv. lidová demokracie Socialistická a federální ústava červenec přijata Ústava ČSSR – platnost až do zániku ČSSR podstata ústavy změněna (KSČ) federální stát – 2 republiky – 1 ústava – tam stanoveny: zahraniční politika, obrana, měna, federální hmotné rezervy zákonodárným sborem federace - Federální shromáždění v čele federace prezident
Ústava ČR prosinec schůze ČNR – ústava přijata Ústavní pořádek 1)Ústava ČR 2)Listina základních práv a svobod 3)Ústavní zákony ČNR, tzv. recepční zákony 4)Ústavní zákony upravující hranice ČR 5)Ústavní zákony, které budou přijaty (např.: zákon o referendu či o úpravě státních hranic apod.). ČNR – Česká národní rada referendum - rozhodnutí všech občanů nebo i všech obyvatel v otázkách zákonodárných nebo výkonných
Struktura a obsah Ústavy ČR preambule – úvodní prohlášení, základní cíle českého státu osm hlav 113 článků odděleně přijata Listina základních práv a svobod – součást ústavního pořádku dvojjediná ústava – Ústava ČR + Listina základních práv a svobod Obsah Ústavy ČR pravidla chování – právní normy regulace chování ve společenských vztazích vyjádřeno ve formě základního zákona
Obsah Ústavy ČR Ustanovení o organizaci a činnosti státu a jeho právu - normy určující území a obyvatelstvo státu - normy upravující členění státní organizace a státu Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům a jiným státům Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty demokracie - žádný jiný zdroj státní moci než lid státní moc – vykonávat jen prostřednictvím orgánů odvozených od lidu
Principy státního uspořádání ČR stanovené cíle, kterých má ústava svou působností dosáhnout demokracie úcta k demokratickým a lidským právům republikanismus parlamentní demokracie materiální právní stát ochrana vlastnictví a svobody podnikání unitární stát samospráva sociální stát
Zdroje Ústava České republiky, [cit – ] Dostupné z: Ústava České republiky, [cit – ] Dostupné z: Ústavní vývoj ČR, [cit – ] Dostupné z: Ústavní vývoj v Česku,, [cit – ] Dostupné z: