Číslo projektu OP VK Název projektu Moderní škola Název školy Soukromá střední škola podnikání a managementu, o.p.s. Předmět Český jazyk a literatura (klíčová aktivita III/2) Téma Česká státní hymna Ročník 2. Jméno autora Mgr. Dušan Kráčmar Anotace Při výuce o českém dramatu 19. století se žáci seznamují s dílem Josefa Kajetána Tyla. Prezentace podrobněji rozvíjí uváděný fakt, že je autorem slov naší státní hymny a přibližuje žákům okolnosti jejího vzniku i její další osudy. Datum tvorby

ČESKÁ © Dušan Kráčmar 2014 HYMNASTÁTNÍ

hymnus - oslavný zpěv, původně na počest bohů hymna - hudební skladba slavnostního obsahu identifikující se vzájemně s určitou institucí (stát, fotbalový klub atd.) státní hymna vlastenecká píseň či hudební skladba obvykle hrána při státních oslavách a jiných slavnostních příležitostech v Evropě se stávala oficiálním státním symbolem už přibližně od 19. století kvůli překladovým variantám rozdílných pojmů národ a stát a splývání těchto pojmů v běžné konverzaci, bývají tyto hymny často označované jako národní – podle názoru autora prezentace by však (jde-li o státní symbol) měly být označovány jen jako státní, pak jde totiž o hymnu všech obyvatel státu, všech národů, které v něm žijí ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA DEFINICE POJMŮ STÁTNÍ HYMNA NÁRODNÍ HYMNA

Text: Josef Kajetán Tyl ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA TEXT A NOTOVÝ ZÁPIS Kde domov můj? Fr. Škroup - J.K.Tyl Kde domov můj? kde domov můj? Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled; a to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj. Hudba: František Škroup

narozen v Kutné Hoře, zemřel v Plzni (dnes je v ní Divadlo J. K. Tyla) český dramatik, prozaik, kritik a publicista (redaktor časopisu Kwěty) nadšený vlastenec, všechny kroky musí být motivovány láskou k národu zakladatel moderního českého divadla, nejvýraznější osobnost mezi dramatiky své generace velkou část života strávil jako kočovný herec, později měl dokonce vlastní ochotnický soubor nejvýznamnější próza: Dekret kutnohorský, Poslední Čech nejvýznamnější dramata: Strakonický dudák, Jan Hus, Lesní panna aneb Cesta do Ameriky česká státní hymna pak zazněla v divadelní hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA AUTOR TEXTU – JOSEF KAJETÁN TYL

narozen v Osicích (poblíž Hradce Králové), zemřel v Rotterdamu (Nizozemí) český dirigent a hudební skladatel byl dlouholetým kapelníkem ve Stavovském divadle, po propuštění pro názorové neshody s vedením přijal místo kapelníka v německé opeře v nizozemském Rotterdamu nejvýznamnější opera: Dráteník národní věhlas mu zajistilo složení hudby k Tylovu dramatu Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA AUTOR HUDBY – FRANTIŠEK ŠKROUP

divadelní hra od j. K. Tyla, poprvé uvedená název je pojmenování pro populární ševcovskou slavnost, jejíž jméno je odvozeno od stejnojmenného obuvnického nástroje na hlazení kůže hra má (jak je u Tyla typické) na pozadí klasického schématu lásky, které není okolím přáno, vlastenecký motiv – Češi si mají chránit vlastní řeč, uzavírat mezi sebou sňatky a mít mnoho dětí, aby národ vzkvétal ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA FIDLOVAČKA takto vypadá ševcovská fidlovačka podle mnohých (např. Ladislav Smoljak) se však jedná o dílo velmi nízké kvality – děj je zmatený, „vtipné“ dialogy vyznívají trapně, v příběhu je mnoho hluchých míst výše zmíněný názor potvrzuje i to, že hra byla po vyprodané premiéře ve Stavovském divadle reprízována jen jednou, poté se na 83 let odmlčela…

Fidlovačka se dočkala další reprízy až v roce 1917 ve Vinohradském divadle a stále vyprodaná hra se měla následně 69 repríz šlo o období konce první světové války, tj. období velkého vzepjetí českých emancipačních snah před vznikem samostatného Československa v roce 1918 čeští diváci přicházeli na představení především kvůli výjevu, kdy ke konci ke konci hry přichází na jeviště slepý houslista Mareš a zazpívá píseň Kde domov můj? celá píseň má dvě sloky (hymnou se stala jen první) při premiéře roku 1834 ji zpíval operní pěvec Karel Strakatý píseň (na rozdíl od nepovedené hry) začala „žít vlastním životem“ – Češi při jejím hraní na svých slavnostech spontánně povstávají a muži smekají klobouky, stává se skutečně jejich národní hymnou (v tomto smyslu označení odpovídá, jde nyní o neoficiální „hymnu českého národa“) píseň se dostala i za hranice Čech, existují její překlady do téměř všech slovanských jazyků, do němčiny i do maďarštiny ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA PÍSEŇ „KDE DOMOV MŮJ?“

Kde domov můj, kde domov můj. Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj! Kde domov můj, kde domov můj. V kraji znáš-li Bohu milém, duše útlé v těle čilém, mysl jasnou, vznik a zdar, a tu sílu vzdoru zmar? To je Čechů slavné plémě, mezi Čechy domov můj, mezi Čechy domov můj! Karel Strakatý – první interpret

RAKOUSKO/RAKOUSKO UHERSKO (do r. 1918) ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA GENEZE HYMNY „KDE DOMOV MŮJ?“ PRVNÍ (1918 – 1938) A DRUHÁ ( ) ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA píseň je jednotícím prvkem českého národa, Češi jí vzdávají čest a hrají ji při slavnostních příležitostech první sloka písně se stala součástí státní hymny spolu s první slokou slovenské písně „Nad tatrou sa blýska“ (obě části odděleny pomlkou – rarita mezi hymnami) tato píseň byla upřednostněna před středověkým chorálem Svatý Václave

PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA ( ) ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA GENEZE HYMNY „KDE DOMOV MŮJ?“ POVÁLEČNÉ ČESKOSLOVENSKO (1945 – 1992) píseň v okupovaném protektorátu (de facto součásti velkoněmecké říše) zůstala „státní“ hymnou, avšak bývala hrána vždy spolu s hymnou německou první sloka písně je opět součástí státní hymny spolu s první slokou slovenské písně „Nad Tatrou sa blýska“ (obě části znovu odděleny pomlkou) bývala obvykle hrána současně s hymnou SSSR

ČESKÁ REPUBLIKA (od roku 1993) ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA GENEZE HYMNY „KDE DOMOV MŮJ?“ píseň se po rozpadu Československa stala hymnou samostatné České republiky podle zákona 3/1993 Sb. patří mezi státní symboly ČR v souladu s tímto zákonem je i užívána (viz počátek prezentace) Česká republika je tak pravděpodobně jediným státem, který má jako svou hymnu divadelní kuplet

DĚKUJI ZA POZORNOST. ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA PÍSEŇ „KDE DOMOV MŮJ?“

ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA ZDROJE Literatura pro 2. Ročník středních škol – Učebnice. 1. Vyd. Brno, Didaktis s. ISBN SMOLJAK, Ladislav. Hymna;in: To nejlepší ze Smoljaka, Svěráka a Járy Cimrmana II. Praha: První Nakladatelství Knihcentrum, 1998, ISBN AUTOR NEUVEDEN. National anthem [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Národní hymna [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. ZŠ Dobřichovice [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VILÍMEK, Jan. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Josef_Kajet%C3%A1n_Tyl.jpg AUTOR NEUVEDEN. Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WLCICE. Wlcice (si) píše paměti [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VILÍMEK, Jan. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Franti%C5%A1ek_%C5%A0kroup.jpg AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: VILÍMEK, Jan. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: _Karel_Strakat%C3%BD_HL.jpg AUTOR NEUVEDEN. Česká hymna [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SGT_BILKO. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: TRAJAN 117. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Hungarian_Monarchy_(1914).svg

ČESKÁ STÁTNÍ HYMNA ZDROJE CS:USER:-XFI-. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: px-Druh%C3%A1_%C4%8Ceskoslovensk%C3%A1_republika_1938.png ZIRLAND. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ALPHATHON. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: