Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o. Osvoboditelů 380, Louny Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Číslo sady 13Číslo DUM3.2_13_1 6 PředmětSpolečenské vědy, T ěl esná výchova Tematický okruhZdravý životní styl Název materiálu Závislost na kofeinu AutorMgr. Hana Topičová Datum tvorby 10. prosinec 2013Ročník 1. – 3. ročník Anotace Materiál slouží k všeobecnému seznámení žáků s problematikou rizik spojených s e závislostí na kofeinu. Materiál může být použit jak ve výkladové tak opakovací části vyučovací hodiny. Součástí materiálu jsou otázky a úkoly podchycující všeobecné povědomí žáků o problematice závislosti na kofeinu. Metodický pokyn Prezentace, výklad s otázkami a úkoly pro žáky v oblasti problematiky rizik spojených se závislostí na kofeinu. Prezentaci lze využít v průřezovém tématu „výchova ke zdraví“. Cílová skupina žáků: 15 – 19 let Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Topičová.

Kofein Čistý kofein je bílý hebký prášek nebo lesklé jehličky, hořké chuti. Kofein se vyskytuje v listech, semenech a plodech nejméně 63 rostlin.  lístky maté Nejznámější jsou:  plody kávovníku (Coffea arabica)  čajová rostlina (Camellia sinensis)  kakaové boby  ořechy kola Je psychoaktivní stimulační drogou.

Zdroje kofeinu kávová zrna kakaové boby cola ořechy Kolovník zašpičatělý je strom. Roste převážně v západní Africe. Pěstuje se pro kolová semena, která jsou vysoce ceněna. Semeno se suší na slunci, až z něj zbude jen tvrdý kolový oříšek. Kávová semena jsou plody rostliny zvané kávovník. Plod podobný naší třešni, nejen tvarem ale i barvou, který bývá v době sklizně červený nebo červenofialový. Uvnitř plodu jsou ukryta dvě proti sobě položená semena – kávová zrna. Kakaové boby jsou sušené plody kakaovníku. Jsou bohaté především na hořčík, vitamin C a na antioxidanty Všechny tyto látky se získávají hlavně z nepražených bobů, pražené kakao jich obsahuje až 20× méně. Kakao také působí dobře na psychiku, přispívá totiž k vyplavování serotoninu. Pomáhá tedy při nervovém vyčerpání. Obr. 1 Obr.2 Obr. 3

Zdroje kofeinu čajové lístky lístky maté Listy čajovníku jsou dlouhé od tří do pětadvaceti centimetrů a široké mezi jedním a deseti centimetry, dospělé listy jsou tlusté, hladké a kožnaté, s krátkým řapíkem. Čajové lístky se většinou sbírají několikrát do roka. Obvykle jsou cennější mladší menší lístky u špičky výhonku a pupen. Yerba maté patří k nejoblíbenějším jihoamerickým nápojům, připravovaných z lístku cesmíny paraguayské, což je stále zelený, asi 15 m vysoký strom. Maté je známé především svými výraznými povzbujícími účinky. Obsahuje kofein, minerální látky, vitaminy A, B, C, E, betakoroten a antioxidanty. Maté podporuje funkci ledvin, zlepšuje látkovou výměnu, normalizuje hladinu cukru v krvi a posiluje imunitní systém. Obr. 4 Obr. 5

Účinky kofeinu na lidský organismus Kofein má v rozumné míře povzbuzující účinky podobné kokainu a amfetaminu:  bojují proti ospalosti a únavě  povzbuzují psychický i fyzický výkon. Větší dávky začínají ovlivňovat mozek a míchu, ztrácí se koordinace a vzniká nervozita a úzkostné stavy. Stejně jako u kokainu a amfetaminu se tyto stavy zesílí při větší spotřebě.

Účinky kofeinu na lidský organismus V lidském organismu funguje kofein jako stimulátor centrální nerovové soustavy, dočasně potlačuje únavu a probouzí bdělost. Kofein má diuretické účinky, alespoň u osob, které nemají vyvinutou toleranci častým užíváním. U pravidelných uživatelů se vyvine tolerance k tomuto účinku. Neprokázalo se, že by pravidelná konzumace nápojů obsahujících kofein vedla k dehydrataci. Kofein stimuluje centrální nervový systém, urychluje trávení.

Nápoje s obsahem kofeinu Čaj se např. považuje za méně škodlivý než káva. Ale průměrný šálek sáčkového čaje obsahuje téměř stejné množství kofeinu jako instantní káva a někdy i více (dle druhu čaje). Čtyři šálky čaje po ránu stimulují více, než kdyby si dal narkoman stejnou dávku pod jazyk. Podobně působí i pití Coca Coly, jejíž nadměrné pití způsobuje poruchy spánku a nervozitu. Nápoje obsahující kofein jako káva, čaj, limonády a energetické nápoje se těší velké oblibě. Jde o nejpopulárnější psychoaktivní látku na světě, ale na rozdíl od ostatních je legální a její prodej se neřídí žádnými omezeními.

Káva  Světově nejpopulárnějším zdrojem kofeinu jsou boby kávovníku, ze kterých se připravuje káva.  Obsah kofeinu v kávovém zrnu se různí podle druhu kávovníku a metody zpracování zrn.  Dokonce v plodech jednoho keře může být, co se týče obsahu kofeinu, velký rozdíl. Takže jeden šálek kávy obsahuje od 40 mg u espressa z odrůdy Arabica (30 ml) až po 100 mg na 120 ml v obyčejné překapávané kávě.  Obecně dlouho pražená kávová zrna obsahují méně kofeinu než lehce pražená kávová zrna, protože proces pražení snižuje obsah kofeinu v zrnu.

Káva Káva je obvykle horký nápoj z plodů kávovníku.  Označuje také prášek, který se k výrobě nápoje používá.  Ten se získává mletím pražených semen kávovníku.  Káva je charakteristická svou silnou vůní a černou barvou. Obsahuje mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost a pro jeho povzbuzující účinky se káva pije především. Káva zvyšuje krevní tlak. Obr. 6

Čaj Čaj je dalším běžným zdrojem kofeinu. Vlastně čaj obsahuje více kofeinu než káva, ale hrneček čaje obsahuje kofeinu méně, protože k jeho přípravě není použito takové množství rostliny.  Sílu nálevu také ovlivňují podmínky pěstování rostliny, proces zpracování a další. Některé čajové odrůdy mohou obsahovat významně více kofeinu než jiné. Příprava čaje má velký vliv na to, jaký nálev nakonec bude.  Barva čaje je, co se týče obsahu kofeinu, málo směrodatná. Některé světlé čaje obsahují mnohem více kofeinu než čaje tmavé. Obr. 7Čajovník čínský

Čaj  Čaj je kulturní nápoj, připravovaný obvykle louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě. Pro samotné lístky se také užívá název čaj.  Označení čaj se běžně užívá i pro jiné nálevy – pro zápary a odvary různých jiných rostlin (například tzv. ovocné čaje, bylinné čaje nebo šípkový čaj), které se někdy označují jako nečaje.  Čaj má vedle povzbuzujících účinků v mnoha případech díky látkám v něm obsaženým také blahodárný vliv na organismus. Obr. 8 čajová plantáž

Energetické nápoje  Energetické nápoje jsou nealkoholické nápoje, které obsahují (legální) stimulační drogu, v České republice téměř výhradně kofein. Mohou také obsahovat cukr či umělá sladidla, bylinné výtažky a aminokyseliny. Nadměrný přísun cukru vede také k řadě onemocnění.  Obsah cukru je u jednotlivých produktů velmi proměnlivý, některé nápoje užívají umělá sladidla. Výběr energetických nápojů je široký; nejčastěji jsou balené v plechovkách.  Energetická hodnota těchto nápojů není vysoká v porovnání s energeticky hodnotnou stravou, například jedno 330 ml balení Red Bullu obsahuje 636,6 kJ. Obr. 9

Energetické nápoje  Zdravotní rizika plynou hlavně z obsahu kofeinu a cukru.  Hlavním efektem energetického nápoje tedy není jeho energetická hodnota, ale stimulační dopady účinné látky na centrální nervovou soustavu, které vedou ke zvýšení pozornosti a nárůstu mentální a fyzické výkonnosti.  Proto také energetický nápoj často obsahuje pomocné látky, které zintenzivňují efekt látky hlavní.  Čaj, káva a kolové nápoje nejsou považovány za energetické nápoje.  Častými konzumenty energetických nápojů jsou studenti, sportovci, noční návštěvníci klubů a diskoték či unavení řidiči.  Kofein způsobuje dehydrataci a po odeznění účinku - psychický a fyzický útlum, vysoké dávky narušují koncentraci.  Těžiště účinku energetických nápojů leží v obsahu kofeinu a cukru.

Cola  Kofein je také běžně obsažen v limonádách jako Cola, původně připravovaná z kolových ořechů.  Coca-Cola od roku 1944 registrováno v USA také jako Coke (česky zkráceně „kola“) je hnědý sladký nápoj s obsahem kofeinu a bezkokainového výtažku koky.  Limonády obvykle obsahují od 10 do 50 mg kofeinu. Na druhou stranu nápoje jako Red Bull obvykle obsahují 320 mg/l, tedy mg v jedné plechovce.  Na trh byl tento nápoj uveden roku 1886, od roku 1892 jej vyrábí The Coca-Cola Company.  Dnešní Coca-Cola je již nealkoholickým nápojem a neobsahuje víno ani kokain jako původní verze, od roku 1888 je sycená oxidem uhličitým. Obr. 10

Kofola Kofola je sycený nealkoholický nápoj kolového typu, který vznikl v roce 1959 v Československu jako alternativa k tehdy nedostupným konkurenčním nápojům Coca-Cola nebo Pepsi.  V porovnání s Pepsi Colou nebo Coca-Colou obsahuje o 30 % méně cukru, o trochu více kofeinu (15 mg/100ml, Coca-Cola 9,6 mg/100ml). Na rozdíl od některých jiných kolových nápojů (včetně obou zmíněných) neobsahuje kyselinu fosforečnou. Obr. 11

Čokoláda  Čokoláda vyráběná z kakaa také obsahuje malé množství kofeinu.  Hořká čokoláda obsahuje více kofeinu než mléčná. Obr. 12 Mléčná čokoláda (100 g) obsahuje 3 mg kofeinu Hořká čokoláda (100 g) obsahuje 10 mg kofeinu

Čokoláda  Konzumace asi dvaceti až třiceti gramů čokolády třikrát týdně nijak negativně nepřispěje k obezitě, neohrozí velkou mírou nasycených mastných kyselin, ale dodá velké množství antioxidantů buňkám.  Konzumace kvalitní čokolády snižuje pocity stresu, nervové zátěže a naopak vyvolává pocity štěstí a pohody, což je dáno obsahem fenylethylaminu, což je látka podobná amfetaminu. Podobně jako on zvyšuje krevní tlak a hladinu krevního cukru a vyvolává euforii.

Nežádoucí účinky kofeinu Nervová soustava  Kofein může mít vedle stimulace nervové soustavy i účinky opačné a stimulace nervové soustavy je zřejmě vždy doprovázena i přehlušena rušivým účinkem kofeinu. Srdeční soustava  Kofein zvyšuje riziko výskytu onemocnění srdce u osob, jejichž průměrná denní spotřeba přesahuje pět šálků kávy. Kvůli zvýšené srdeční aktivitě může kofein v krajním případě přivodit infarkt nebo problémy s ledvinami, protože se jedná o diuretikum. Některé studie uvádí, že kofein přechodně zvyšuje krevní tlak. Obr. 13

Nežádoucí účinky kofeinu Kosti  Kofein se také může z části podílet na zvýšení rizika vzniku osteoporózy. Kofein ovlivňuje metabolismus vápníku v těle – zvyšuje jeho vylučování, proto by každý, kdo pije alespoň dva šálky kávy denně, měl také vypít sklenici mléka nebo sníst jogurt pro doplnění vápníku. Ženy  U žen byla zjištěna souvislost kofeinu s vyšším rizikem vzniku cystickou mastitidou (zánětu v prsu) či mastodynií (bolest a napětí v prsou). Některé studie se snaží prokázat i souvislost s rakovinou prsu. Kofein v těhotenství prochází i placentou. Při nadměrném příjmu kofeinu v těhotenství může dojít ke snížení růstu plodu. Při kojení je kofein obsažen v mateřském mléku. Dítě pak může být podrážděné a může trpět nespavostí. Trávicí soustava  Negativní projevy jsou zrychlení srdeční činnosti či bolest žaludku (z důvodu překyselení)

Závislost na kofeinu  Kofeinismus patří k jedné z nejrozšířenější závislosti na světě.  I když není kofeinismus tolik škodným návykem jako jiné návyky, rozhodně by se neměl podceňovat.  Kofein se může stát náhradou za alkohol nebo drogy.  Při pravidelné aplikaci kofeinu se stane tělo na kofein rezistentní a může na něm vzniknout závislost.

Závislost na kofeinu Pokud přestane milovník kofeinových nápojů kofein užívat, mohou se objevit nepříjemné abstinenční příznaky:  bolesti hlavy  ospalost  vyčerpanost  nervozita Příznakům se dá předejít postupným snižováním dávek během několika dní. Doporučená rychlost je ubrat půl šálku denně. Bolesti hlavy mohou být způsobeny poklesem krevního tlaku a mohou trvat až šest dní.

Nadměrná konzumace Velké množství kofeinu může mít útlumový efekt. Ve velkých dávkách vede k pocitu:  podráždění  neklidu  nespavosti  stresu  rozrušení  nesouvislému toku myšlenek a řeči  ztrátě energie  popřípadě i křečím Odborníci se shodli na tom, že 10 gramů kofeinu je dávka, která může způsobit křeče a selhání dýchání. 10 gramů je zhruba 100 šálků kávy.

Nadměrná konzumace  Při zvýšené dávce kofeinu – např. šest až osm šálků kávy (600 mg) -mohou přetrvávat zákeřné účinky.  Zákeřné - protože je považujeme za normální symptomy stresu, na které je další šálek kávy ta správná léčba.  Projevují se nedostatkem spánku, depresí, úzkostmi, popudlivostí, špatnou funkcí vnitřních orgánů a rychlým nepravidelným tepem

Nadměrná konzumace Děti jsou obvykle náchylnější a nemají tak vyvinutou obranyschopnost organismu: jedna plechovka Coca Coly vypitá malým dítětem odpovídá zhruba – co se týče kofeinu čtyřem šálkům kávy pro dospělého člověka.  Smrtelná dávka kofeinu je při orálním užití 150 mg/kg, to je pro 100 kg těžkou osobu 15 g, přepočítáno na kávu je to 25 litrů.  Nejvyšší dávka, kterou člověk přežil, byla 24 g kofeinu.  Nejnižší, kterou nepřežil, byla 3,2 g, ovšem nitrožilně. Za rozumné denní množství se považuje cca 300 mg kofeinu, což jsou asi tři šálky kávy.

Závěr  Příliv energie a pocit čilosti, které jsou důsledkem užití povzbuzujícího prostředku, s sebou nesou daň v podobě vedlejších účinků – závislost, nervozita, únava, nespavost a deprese.  Racionální strava, dostatek pohybu i odpočinku, ovládání stresu a pití dostatečného množství kvalitní vody zvyšují celkový pocit dostatku energie, zlepšují náladu, posilují myšlení a napomáhají imunitním funkcím a emocionálnímu zdraví.  Žádný umělý povzbuzující prostředek nemůže jak mysli, tak tělu poskytnout to, co přináší z d r a v ý ž i v o t n í s t y l

Otázky a úkoly 1. Co je kofein? 2. Kde se kofein vyskytuje? 8. Zamysli se, najdi si informace a napiš, zda a jak kofein ovlivňuje sportovní výkony a zda je vhodným stimulantem pro dosahování vyšších sportovních výkonů 3. Jaké jsou účinky kofeinu na lidský organismus? 4. Jaké znáš nápoje s obsahem kofeinu a co o nich víš? 6. K čemu vede nadměrná konzumace kofeinu? 7. Jak se projevuje závislost na kofeinu? 5. Jaké jsou nežádoucí účinky kofeinu na lidský organismus?

Kofein a sportovní výkon  Kofein neprospívá krátkodobým a vysoce intenzivním aktivitám (např. sprint, intenzivní krátkodobý trénink).  Kofein zvyšuje výkonnost u vytrvalostních sportů (zlepšuje využití tuků jako energetického zdroje).  Mezinárodní olympijský výbor původně zařadil kofein na seznam zakázaných látek (v případě zjištění více jak 12 µg/ml moči).  Od roku 2005 však již kofein nepatří mezi zakázané látky a to v jakémkoliv množství.

Použité zdroje Obr. 1 MARKSWEEP. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 2 FRANZ EUGEN KÖHLER. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 3 FRANZ EUGEN KÖHLER. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 4 SHIZHAO. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 7 FRANZ EUGEN KÖHLER. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 5 PHYZOME. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 6 YOSRI. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

Použité zdroje Obr. 9 GRENDELKHAN. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 10 THE COCA-COLA COMPANY. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 11 THEMIGHTYQUILL. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 13 HÄGGSTRÖM MIKAEL. [cit ]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: Obr. 12 ANDRÉ KARWATH. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: Obr. 8 SHIZHAO. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: